Nečekaná příhoda v Anglii (RoadTripTV)

Kolik jich tady je ?

Zazvonil mi budík tak že jsem až spadla z postele. Totálně jsem se lekla. Pro příště si to buď ztlumím a nebo položím někam daleko od mojí hlavy. Pomalu jsem vstala z postele a šla si udělat snídani. Brácha už byl taky vzhůru a předběhl mě. Začal dělat snídani dříve. No jo tohle je u něho normální. Dneska ještě nikam nepojedeme musím do práce ale pak mám do konce týdne dá se říct volno tak někam zajdeme. Jo a večer za mnou přijde ten můj kámoš. Ten co bydlí nad námi. Jo okej tak dneska si půjdu možná znovu zakopat. Dobře ale hlavně nikoho nesraz řekl a pousmál se. Nepřišlo mi to zase tak vtipné takový trapas ale asi očividně bylo. Na snídani jsme měli míchaná vajíčka i když já tohle moc po ránu nemusím zrovna dneska mi to nevadilo. Snídaně byla fakt dobrá neměla jsem slov. Když jsem dojedla dala jsem talíř do umyvadla a šla se převléct. Pro dnešek jsem si vzala svoji druhou novou fantastickou mikinu a k tomu černé džíny s dírama. Takový můj normální outfit. Brácha mezitím odešel do práce a já zase měla celý byt pro sebe. Jelikož bylo venku pěkné počasí učinila jsem to rozhodnutí a šla si sednout ven na lavičku. Měla jsem výhled na celou ulici. V uších jsem měla sluchátka a jen tak jsem si kreslila. Nebyl to ten RoadTrip portrét ale taková random kresba. Už se mi zdálo jako kdybych byla úplně mimo ale najednou vedle mě něco spadlo. Totálně jsem se lekla. Znělo to jako kdyby vedle mě snad spadl kámen nebo co. To byl ale jenom takový pocit. Popravdě vedle mě spadl míč který byl schovaný v hodně barevném triku. Totálně jsem nechápala co to má znamenat ale než jsem se vzpamatovala už ho někdo měl v ruce. Ah promiň málem jsme tě trefili. To nic otočila jsem a odpověděla. Jej já vím kdo jsi ty jsi ta Hannah že ? Co počkat ? Jo jsem jak to víš. Ale tak slyšel jsem včera něco no to je jedno. Uvědomila jsem si co slyšel. Jo a jinak čau já jsem Brooklyn. Podal mi ruku a tak jsem mu ji podala taky. Tak já zase budu pokračovat jdeme si totiž zakopat  tak možná se uvidíme když bydlíš pod námi tak čaaau. Řekla jsem čau a chvíli ho ještě sledovala jak šel. V hlavě jsem si položila otázku. Kolik tady těch mega pěkných kluků ještě potkám? Po tom jsem se jen trochu pousmála. Tenhle ten Brooklyn totiž měl taky dobrý vlasy měl je hnědé a na tom měl blonďatý melír. A jeho úsměv o tom se ani nedá mluvit. O můj bože já mám fakt velké štěstí. 2 kluci během dvou dní. To ani není normální snad ne ? Ještě chvíli jsem byla v šoku ale vůbec nic mi nedocházelo. Po chvilince jsem pokračovala v kresbě. A najednou kolem mě prošel další kluk. Ten taky vypadal hodně dobře ale neviděla jsem mu do obličeje. Ve chvíli kdy jsem ho pozorovala tak na mě z poza lavičky vykoukl nějaký černovlasý kluk s piercingem. Totálně jsem se lekla znovu. Jej promiň jenom se tady dívám na tu tvojí kresbu. Vypadá božsky řekl. Jej děkuji a kdo že vůbec jsi neznámý cizinče? Řekla jsem a trochu se pousmála. Jo já jsem Mikey promiň zapomněl jsem že mě tady asi vidíš poprvé. Hmm to je jasný jsem tu totiž od včerejška. A hele ty máš stejný jméno jako můj nejlepší kámoš to je fakt náhoda toto. Řekla jsem a znovu se usmála. Úsměv mi opětoval a pomalu vyšel kupředu. Tak já zase musím jít řekl a odešel. Tak tohle fakt už není možný to že mi jsou povědomí to je vedlejší ale to že v jeden den dá se říct potkám čtyři boží kluky tak to je úlet. Nějakou dobu jsem z toho byla v šoku a přemýšlela nad tím odkud je znám. Vůbec se mi ale nic nevybavovalo. Po nějaké té době toho kreslení jsem dokončila svoji kresbu. Sama nevím co to bylo. Asi to měl být nějaký kouzelný les nebo cosi, ale tak to už je asi jedno. Začalo mi fakt hodně kručet v břiše a tak jsem šla nahoru se podívat co máme doma. Bohužel když jsem otevřela ledničku nic jsem tam nenašla. Měla jsem fakt mega velký hlad. A tak jsem sebrala nějaké libry ze stolu, které mi tam Ted nechal a vydala se do obchodu na konci ulice. Po cestě jsem to všechno napsala Mikeymu. Ten tomu nemohl uvěřit ale taky nemohl přijít na to kdo to je. Po asi půl hodinové cestě jsem tam konečně došla. No a hádejte na koho jsem tam narazila. Ano zase na Jacka. To už ale fakt není normální. Já ho potkám za chvíli i u nás na záchodě nebo nevím. Zaběhla jsem rychle do vedlejší uličky aby mě neviděl a musela to napsat Mikeymu. No vidíš jsem to říkal jako z filmu. Haha fakt vtipný. Vešla jsem zrovna do uličky se sladkostmi. A to se mi fakt hodilo. Vzala jsem si nějaké obyčejné sladkosti, které ale nekoupím v Česku a pokračovala k pokladně. Jack byl naštěstí ještě někde vzadu a já mohla rychle zaplatit. Bylo by to asi trapný se jen tak před ním ukázat jestli si to co se stalo včera pamatuje a to si určitě pamatuje. To nejde jen tak zapomenout. Zaplatila jsem a vyběhla jsem z obchodu jak nejrychleji to šlo. Když už jsem byla asi 20 metrů daleko od obchodu oddechla jsem si a zesílila písničky. Vytáhla jsem si z vaku nějakou čokoládovou tyčinku a začala ji jíst. Připadala jsem si jako kdybych týden nejedla. A přitom jsem měla míchaná vajíčka. Možná to bude tím že jsem neměla oběd a už jsou 4 hodiny odpoledne a jenom co přijdu domů tak už by měl dorazit i brácha. V práci končí ve 4 a tak do pěti by mohl být doma. Neustále mi ale vrtalo hlavou jak je možné takhle pěkné kluky potkat v jeden den. Prostě jsem furt na ně myslela. Jak jsem tak nad tím přemýšlela ani jsem si to neuvědomila a už jsem stála u baráku. Vyšla jsem pomalu schody abych zase do někoho nenarazila. Tahle představa mě bude ještě dlouho pronásledovat.  No ale přeci tohle se může stát každému byla to jenom velká náhoda řekla jsem si pro sebe pousmála a šla do bytu.