Nečekaná příhoda v Anglii (RoadTripTV)

Čauky brácho

Hej musíme vyrazit. Zařval Andy přes celou místnost. A tak jsme všichni vyrazili do auta, busu nebo co to bylo. Úplně vepředu zase seděl Andy a Rye. Za nimi seděl Mikey, Mikey a Cameron. A já seděla úplně vzadu mezi Broolynem a Jackem. Berle jsem hodila na zem ať mi nezávazejí. Nasadila jsem si sluchátka a pustila písničky. Tentokrát jsem si pustila ale normální písničky. Sama nevím proč ale měla jsem na to prostě chuť. A zase jsme jeli zpátky domů. Zbýva jenom pár dní a budu muset zase domů. Hodně mě to štve ale nic s tím nenadělám. Domů prostě musím. Aspoň zase uvidím mamku. Cesta nebyla zase tak dlouhá ale já jsem byla strašně unavená a tak jsem si položila hlavu na rameno od Brooklyna a usla jsem.

Prcku, prcku vstávej. To byla první věc kterou jsem slyšela když už jsem nespala ale jenom měla zavřené oči. Tak jsem je tedy otevřela a první co nebo spíš koho jsem viděla byl Brook. Jak nečekaně. Usmála jsem se na něj. Už jsme asi tady že? Jo jsme. Tak jsem si tedy vzala berle a vylezla z auta. No to si ze mě děláš srandu. Řekla jsem když jsem uviděla stát před dveřmi Teda. Ó můj bože nemohl si napsat nebo tak něco. Říkala jsem když jsem skákala ke dveřím. Tak chtěl jsem až je to překvapení. Tak to potom dáva smysl. Že už nikam nejedeš? Ne ty poslední dny co tady můžu bylt s tebou si nenechám ujít. No mě by to taky mrzelo bůh ví jak dlouho se neuvidíme. V tu chvíli kdy jsem to řekla jsem jenom viděla jak Brook sklopil hlavu a šel dovnitř. Musíš mi všechno říct co se dělo když jsem byl v Irsku. Jo neboj. A mám nápad co můžeme zítra podniknout. Co? Uděláme si nějakou velkou párty když už to bude zítra moje poslední noc. Dobře když chceš tak jo. Řekl a vzal mi batoh. Díky ti můj milovaný bratře. Nemáš zač má úžasná sestro. Ano takhle normálně někdy spolu mluvíme. Je to potom větší sranda. Vyskákala jsem nahoru a podívala se ještě z okna. Na lavičce seděl Mikey a Cameron. Myslím, že pro ně to bude těžké ale vím pro koho to bude ještě těžší. Pro Brooklyna. Už tak se tvářil sklesle. To ale vyřeším potom teď jdu všechno povyprávět bráchovy. Sedli jsme si do obýváku a já začala. Mluvila jsem ohledně té nohy jak se mi to stalo a pak jsem došla až ke dnešnímu koncertu. Hltal každé mel slovo. Konečně jsem mu to všechno řekla a jediné co dokázal říct bylo. No tak ty si si to tady hodně dobře užila. No to mi povídej. A po tomhle všem musím domů. Nevím jak to zvládnu a ani nevím jak to zvládne on. Poradím ti jdi si s ním v klidu promluvit. Ale já nevím kde by mohl být doma prý není. Já vím kde je. Jdi úplně nahoru a tam je takové osamocené schodiště tak tam. Díky Tede. Řekla jsem a skákala nahoru. A fakt tam byl. Seděl na schodech a díval se do země. Připadalo mi, že brečí ale nebyla jsem si jistá. Sedla jsem si tedy vedle něho. Co se děje? Řekla jsem a dala mu ruku okolo ramen. V tu chvíli se prudce otočil a silně mě objal. Nech i aby si odjela. Řekl a začal brečet ještě více. Nebreč hlavně nebreč drtí mě to. Řekla jsem a utřela mu slzy. Brooklyne jś musím odjet mně nic jiného nezbývá. Taky se mi nechce to mi věř. To co jsem tady zažila to jsem nezažila za celý svůj život. A všichni ti lidé tady. Tolik kamarádů doma nemám jenom tady a teď se toho všech musím vzdát a odjet zpět. Ničí mě to ale musím to nějakým způsobem přetrpět. Řekla jsem mu a usmála se na něj. Já to ale nepřežiju. Nezvládnu bez tebe ani den natož několik měsíců. Konečně jsem se odhodlal ti všechny mé city říct a ty musíš odjet. Neboj já se vrátím co nejdřív to půjde to ti slibuji. A teď jediné co po tobě chci aby si mi něco naposledy zazpíval. Lehla jsem si tak, že jsem měla hlavu na jeho stehnech. A jo řeknu to i klukům, že jsou zítra pozvaní k nám na takovou malou párty před tím než odjedu.jo dobře. Řekl a začal zpívat. Čekala jsem něco veselého ale on začal zpívat Perfect od Eda Sheerena. No je mi jedno jestli je to veselé nebo ne on zpíva prostě úžasně. Pak zpíval nějaké různé písničky a já u toho usnula.

Eh kolik je hodin. Řekla jsem si když jsem se probudila. Podívala jsem se na telefon a byl druhý den deset hodin. Prvně jsem nevěděla kde jsem pak jsem se ale otočila a viděla jsem, že vedle mě leží Brooklyn. Ah zase jsem tady. Nevadí mi to ale. Asi nejspíš jedny z mojich posledních chvil s ním. Otočila jsem se celá k němu a lehla si blíže. Jednou rukou jsem ho objala a druhou mu začala hladit vlasy. Jak já ty jeho vlasy zbožňuji. Pomalu se začal probouzet. Co se děje? Řekl ještě v takovém polospánlu. Ale nic.  A jak jsem se vůbec tady dostala. Odnesl jsem tě tdy když si mi usla na nohou. Oh to jsem ráda, že si mě tam nenechal ležet. Řekla jsem a zasmála se. Ale teď už bych di měla jít pomalu balit ať s tím nemám tolik starosti večer a zítra ráno před odletem. Znovu nahodil smutný výraz. Já jsem se zvedla do valu nacpala všechny věci co jsem tady měla. Chtěla jsem už odejít ale viděla jsem ten jeho výraz a tak jsem šla za ním projela mu rukou ve vlasech a dala mu pusu na líčko. Dělal, že to s ním ani nepohlo ale já viděla jak se usmál. Potom už jsem šla zase za bráchou. Zaklepala jsem a on mi otevřel. Byla si s Brookem? Jo proč. Jen tak čekal jsem to. Ale ale. No jo fakt. Tak jo já si jdu schovat všechny věci. Dobře já jedu nakoupit něco na večer. Dobře tak uvidíme se tak kolem třetí. Proč tak pozdě? Musím něco sehnat. Dobře. Já jsem tedy šla do pokoje. Tam seděl Mikey a balil se. Vypadáš sklesle to je kvůli Camerona? Jo je. Máme to stjné jako ty s Brookem. To nee vy jste spolu? Jo jsme ale teď co. Já se vracím zpět domů a on tady zůstavá. Nevím jak dlouho to bez něj zvládnu. Ty to dáš Mikey ani si to neuvědomíš a budeš tady zase s ním. Když myslíš. Já to vím. Řekla jsem a začala si balit. Trvalo mi to celkem dlouho. Protože když jsem dávala poslední věci do kufru přišel brácha hned za ním šel Cameron. Mikey se za ním rozběhl a já si už jenom nachystala v čem pojedu. Dala jsem si nějake tričko na něj čeřne kalhoty a k tomu růžovou mikinu. To jsem si položila na kufr a šla do obýváky kde už kluci chystali věci.