Nečekaná příhoda v Anglii (RoadTripTV)

Žárlivost je tady

Jak to myslíš? No že se tady radši bavíš s nějakým klukem a mě necháš samotného. Jenom jsem se ho ptala na pár věcí tak hnedka nežárli. Řekla jsem, mrkla na něho a otočila se k okénku. Pak jsem se ještě o něho opřela. Cítila jsem, že se posouvá pryč. Zaklonila jsem hlavu tak abych mu viděla do obličeje a řekla. Nežárli prosím. A přitom jsem mu rukama hladila vlasy. Já nežárlím. Řekl takovým tónem, že jsem hned věděla že žárlí. No to vidím. Prosím přestaň, štve mě to. Víš, že bych tě za nikoho nevyměnila. Jsi si tím jistá? Na sto procent. Jak bych mohla nechat někoho tak úžasného kvůli kluka s kterým se znám asi půl hodiny. Řekla jsem a usmála se na něj. Úsměv mi vrátil a do autobusu vlezli i ostatní. Vedle nás se posadil Ryan a Andy. Za nás Jack a Mikey a před nás brácha ke kterému si pak přisedl Dylan. Asi deset minut jsme si povídali a čekali až se autobus naplní. Když už byl konečně plný autobus tak jsme mohli vyjet. Tak teď máme tedy namířeno do centra Tokia. Cesta není nejkratší tak si udělejte pohodlí. Po příjezdu zařídíme hotel a pak se domluvíme co dál. Všichni se v tu chvíli opřeli o sedadla a začali si zase povídat. Brook si povídal s Jackem a já se naklonila dopředu. Dylan měl asi stejný nápad a naklonil se blíž. Střetli jsme se a mně připadalo jako kdyby mi na čele rostla obří boule. Promiň nečekal jsem, že se nakloníš. To je v poho taky jsem to nečekala. Po kolikáté už budeš v Tokiu?  Asi po desáté. Ty kráso. Taky bych chtěla takhle cestovat. Můžeme se někdy domluvit a letěla by si jako moje pomocnice. To by bylo boží. Řekla jsem a přemýšlela jestli to nabízí každému a nebo jenom mně. Díval se na mě tak jinak. Jinak než na ostatní. Ale tak stěžovat si nemůžu. Zase jsem ale nebyl tolikrát v Anglii. Kolikrát si byl v Anglii? Jednou a to před odletem. A byl si ve Skotsku nebo v Irsku? Ne, to totiž není moje destinace. Po Evropě tak moc necestuji. Jenom fakt někdy. Více jsem v Americe a v Asii. Párkrát jsem byl taky v Africe a Austrálii. Takže si dá se říct procestoval celý svět. No dá se tomu tak říkat. A máš ještě nějaké další koníčky? Kromě cestování ještě focení. To se tak spojuje. Kdykoliv cestuji na nové místo hned fotím. Fotím i když už tam jsem třeba po páté prostě mě to baví. Ukážeš mi nějaké fotky? Jasně. Řekl a z kapsy vytáhl mobil. Ukázal mi fotky z Ameriky. Ty se mi mega moc líbí. Do Ameriky jsem se vždy chtěla podívat. Na Anglii to nemá ale budu si tam muset prostě zajet. Hlavně do LA. To mi přijde jako hodně úžasné místo. Pak mi ukazoval ještě další hromadu fotek. To je nádhera. Děkuji. Taky trochu fotím baví mě to ale nějak moc mi to nejde. Tak mi něco ukaž. Řekl a já taky vytáhla mobil a ukázala mu pár fotek. Tobě to nejde jo? Vždyť jsou úžasné. Lepší jsem snad neviděl. Děkuji. Řekla  jsem a začala se červenat. Dylan se natáhl pro něco do batohu a mě někdo štípl do zad. Otočila jsem se a hned se ptala co se děje. Hannah nedělej to. Co nemám dělat Andy. Řekli jsme šeptem. Nenech ho aby se k tobě dostal. Andy co to jedeš. Ty mě nechápeš. Ne nechápu a asi ani nechci pochopit. Řekla jsem a otočila se zpět na Dylana. Tohle fakt není možné. Příště by to mohl říct zase normálně. Dylan držel foťák v ruce a ukazoval mi další fotky. Tak ty jsou fakt úžasné. Měl tam fotky i nějakých lidí. Ty fotíš i lidi? Jo. Nechceš mi pak udělat nějakou pěknou fotku. Bude mi ctí. Ale je to se mnou těžké. Netuším co by mohlo být tak těžkého s někým tak pěkným. Řekl a já se pousmála. Nějakou dobu jsme si prohlíželi fotky a on řekl že se ještě na chvíli prospí. Taky jsem si lehla nasadila si sluchátka a snažila se spát. V jednu chvíli mi ale mobil spadl do batohu a sluchátka se vytrhli.  Chtěla jsem se zvednout a vytáhnout mobil jenže jsem slyšela něco co mě zajímalo a tak jsem dělala, že dál spím. Brooklyne uklidni se. Ale Jacku to se nedá to je samé o můj bože ty máš boží fotky, nechceš se mnou někam cestovat, samozřejmě, bude mi ctí tě při tom vyfotit. Je to divný. Prostě ji tady balí a ona mu prostě propadá. A já nemám co udělat, protože zase já budu ten idiot. A nebo taky nebudeš a jenom se ti to posere. Třeba je jenom zdvořilá. Nikomu neřekneš že má hnusný fotky a takovéhle věci. No ne ale slyším ten tón. I jak se na něho dívá. Tak se vždy dívala na mě. Poznám to Jacku. Proto jsem ji nenechal jít. Ty si najednou nějaký expert. Řekl bych že ti to s ní i svědčí. Poraď mi prosím. Bude s ním dá se říct týden a já nebudu vědět co dělají protože budu stát na pódiu. No tak kdyby náhodou máš další hromadu fanynek. Mikey ale ona není už jenom moje fanynka. To bývala když přijela do Anglie a poprvé jsme se viděli. A co je jako teď? Stále je fanynka to z ní nezmizelo ale teď je součást mého života, součást mě. Ty jsi strašná citlivka. Tohle nesmíme dopustit protože kdyby byla s ním tak mě by nebavilo tě poslouchat jak brečíš. Ty si stěžuj Mikey ty s ním nejsi na pokoji. Haha vy jste fakt vtipní tohle je ale vážná situace. Neboj Brooklyne mi ti pomůžeme. To byla poslední věc kterou jsem slyšela. Zbytek jsem jako taky slyšela ale nevnímala jsem. To nemůže být pravda on  mě nebalí. Tak vím jak to Broklynovi dokážu. Pomalu jsem se začala otáčet a slyšela. Konec debaty. Otevřela jsem oči, sundala sluchátka, hodila je do batohu a pořádně jsem Brooklyna objala. Nenápadně jsem se podívala na Jacka a viděla jak mu ukazuje jakože je všechno v poho. Přišlo mi to vtipné ale nechtěla jsem se začít smát.