Nečekaná příhoda v Anglii (RoadTripTV)

Fajn pokec

Hmm další krásné ráno. No krásné zrovna nebylo ale musela jsem to tak brát. Šla jsem si dát snídani a brácha za chvíli vyrážel do práce. Nutně mu zavolali že ho potřebují což mi celkem překazilo plány ale šlo je rychle změnit. Hej brácha hodíš mě cestou do práce na Trafalgar Square ? Zeptala jsem se ho. Jo klidně a proč tam vůbec chceš hodit ? No víš po včerejšku fakt nemám chuť tady zůstat a trápit se. No dobře ale pod podmínkou že mi řekneš co se stalo. No nevím. Ale tak asi jo si můj brácha ty to pochopíš a třeba mi nějak pomůžeš. Odpověděla jsem a usmála se. Po snídani jsme tedy vyrazili. Z okna někdo najednou zařval. Hej kam jedete ? Byl to Andy. Já jedu do práce a ségra chce na Trafalgar. Dobrý tak to se tam možná uvidíme. Otočila jsem se a usmála se na něj. Jenže vedle něho tam stál Brooklyn. V tu chvíli mě úsměv přešel. On měl ve tváři takový smutný výraz. Jenže tentokrát mi to nepřišlo roztomilé. Bylo mi to jedno. Podívala jsem se na něj otočila se a vlezla do auta. No tak teď povídej co se včera stalo. Cesta je dlouhá času máme hodně. No jenom hodinu ale to nevadí. Tak jsem to zase říkala celé znovu ale tentokrát doufám že už naposled. Když jsem mu to řekla tak měl celkem hodně jinou reakci než MIkey. Tohle není možný. Takový Brooklyn určitě není. Teda aspoň z toho co říkal Andy mi takový nepřišel. Nechápu proč by to dělal. Asi si s ním popovídám. Ne jenom to ne zařvala jsem. Jo dobrý klid to byla sranda ale kdyby si to potřebovala tak jenom řekni a já to udělám. Dobře možná ti řeknu ale zatím ne. Tak a jsme tady madam Trafalgar Square v celé své kráse. Řekl a já se cítila jako nějaká nóbl paní. Děkuji můj milovaný bratře. Řekla jsem a šla přímo k Nelsonovému sloupu. Sedla jsem si přímo pod něj. Je tam nejlepší výhled a dobře se tam přemýšlí. Chvíli jsem se cítila tak divně. Všichni co tady taky seděli tak tu byli s někým jenom já jsem tady seděla sama. Po chvilce mi to ale bylo jedno a já si užívala toho že tady není nikdo kdo by mi tuto chvilku pokazil. Viděla jsem že se tam u fontánek něco děje. Někdo tam skákal dovnitř. Pořádně jsem se na to zaostřila a pak jsem si uvědomila co říkal Andy:,, Tak se tam uvidíme,,. No jo to jsou oni. No to ne. Doufám že si mě nevšimnou. Chvíli to bylo v pohodě protože tam všichni běhali kolem fontánek. No ale pak nějaký borec co byl kousek pode mnou si pustil nahlas hudbu a začal tancovat. Všichni doslova všichni ho začali sledovat. Já taky zajímalo mě totiž co se bude dít. A vypadalo to dobře uměl totiž tancovat. Jenomže pro mě to dobrý nebylo. Dneska jsem si asi neměla brát na sebe červenou mikinu protože Jack si té mikiny všiml a já už jenom viděla jak běží směrem ke mně. Měla jsem strašnou chuť se zvednout a odejít, ale asi by to bylo hnusné a já se nechtěla zachovat jako včera Brook. Tak jsem tedy zůstala sedět. Jack celý zadýchán doběhl a sedl si hnedka vedle mě. Byl totálně celý promočený. No to bylo asi jasné když před chvíli skákal do fontánek. Co potřebuješ Jacku ? Zeptala jsem se. No nic tak podstatného. Nebo teda jo je to hodně podstatný. Řekl a začal se smát. Taky jsem se trochu pousmála. Co se ti stalo s obočím ? Zeptal se. Ale to nic. No dělej povídej zajímá mě to. Hmm to se divím že někoho zajímám. Jak to myslíš ? No to je jedno řekla jsem a sklopila hlavu. NO tak to chci taky vědět. Povídej máme hodně času než si kluci uvědomí kam jsem šel. Pak mi ale došlo že když mu to neřeknu a oni si uvědomí kam šel tak tady přijdou a bude tam i Brook. No víš Jacku. Hm jak ti to mám říct. No prostě to nějak řekni já to snad pochopím. No prostě jak si mě včera dopoledne viděl vstávat z té země tak to nebylo protože bych zakopla. Jedna skupinka holek a nějakých kluků se do mě pustili ohledně toho že jedna holka chce očividně Brooklyna a viděla mě si s ním povídat a měla s tím velký problém takže se mě snažila před ním ztrapnit a očividně se jí to povedlo. A nakonec mě ještě shodili na zem a já spadla hlavou přímo na kámen. Počkat počkat tohle není normální. Fakt jsem nemyslel že by to mohlo být zrovna tohle. Myslel jsem že si jenom upadla ale tohle je fakt zlé. A jak si myslela že se ji to povedlo nebo co vždyť Brooklyn to taky neviděl celé. No ty víš že jsem s ním večer měla jít ven ? Ne to nevím. Jediné co vím je že měl jít večer ven. No a to měl jít se mnou a ještě mi psal že v šest na třetí lavičce v malém parku. Tak jsem tam na něho čekala hodinu a stejně nedošel. No ale doma nebyl to vím jistě. No nebyl protože byl venku se skupinkou těch holek co mě to ráno ztrapnili. To snad ne. To není možné takový Brooklyn není já ho znám až moc dobře. No ale stalo se to tak protože jsem je viděla když jsem jela kolem domů. Tak to mi je líto to jsem nevěděl. Nemusí ti to být líto je to moje chyba neměla jsem být tak naivní. Jak by to mohl myslet vážně. Oba dva jsme úplně jiní on je dokonalý a já jsem oproti němu nic. To neříkej vím že to není pravda. Jsi úžasná a pokud on tohle udělal naschvál tak to asi nevidí. Promluvím si s ním o tom. Ne to nemusíš to nemá cenu. Ale musím tohle mi u něho nepřijde normální a ty se tak moc nepodceňuj. Jsi super taková jaká jsi a když ti nějaká blbka řekne že ne tak to není pravda. Děkuji ti moc hodně si mi pomohl. Hele už si nás všimli tak já zase půjdu za nimi a promluvím si s ním. Dobře řekla jsem a pak jsem udělala něco co jsem ani nechtěla udělat ale jinak to nešlo. Prostě jsem ho objala. Chytl mě taky a já se cítila strašně fajn. Pustila jsem ho on mě taky usmál se na mě a zase běžel zpátky. Cítila jsem se díky němu tak fajn. Podívala jsem se dolů na kluky. Všichni se smáli až na Brooklyna ten se na mě díval zase smutně. Ale tak nevím proč on by se měl tvářit takhle. To on mě nechal včera sedět hodinu samotnou v parku že jo.