Nečekaná příhoda v Anglii (RoadTripTV)

Dárek

Nikdo tady stále není a já zkoukla celkem hodně dílů. Jdu už spát ať jsem na zítra připravena. Odložila jsem tedy noťas, zakryla se, zavřela oči a usnula.

Ani jsem to pořádně nevnímala ale asi kolem jedné ráno dorazil Brook domů. Matně jsem ho viděla jsk nesl nějaké tašky. Bylo mi to ale v celku jedno a prostě jsem dál spala.

Pomalu se probouzím s vedle mně leží Brook. Nechtěla jsem ho budit a tak jsem opatrně vyšla z pokoje a zamířila přímo do koupelny. Udělala jsem ze sebe zase člověka a pak se šla najíst. Nikdo ještě není vzhůru to se mi celkem hodí. Aspoň budu moc zmizet aniž by si mně někdo všimnul.
Po snídani  jsem šla zpět do pokoje. Nějak jsem se oblékla a vyrazila za bralchou. Před pokojem jsem ale narazila na Jacka. Kam jdeš? Ehm.. za bráchou. No dobré, vem si hlavně telefon. Řekl Jack a šel na záchod. No ale kde ho mám. V pokoji nebyl. Vlezla jsem tedy k Andymu do pokoje. Má ho tam na stole. Šla jsem si pro něj a na něm byl lístek na kterém stálo: promiň Han potřeboval jsem si něco poslat a ty si s spala -Andy-. Nějak mi to nevadilo. Papírek jsem zmuchlala a hodila ho do koše. Telefon jsem dala do kapsy a pak jsem si něčeho všimla. Jedna postel v pokoji byla volná. Otočila jsem de tedy na druhou a na ní leželi Andy a Rye v objetí. Nejvíc roztomilá věc kterou jsem za poslední dobu viděla. Randy forever. Říkala jsem že to mezi nimi jiskří.

Potichu jsem opustila pokoj a celkově i byt. Šla jsem rovnou za bráchou. Zaklepala jsem a ani ne za vteřinu už bylo otevřeno. Oba už stáli u dveří a byli nachystaní. Tak můžeme vyrazit. Pronesl brácha a my šli k autu. Posadila jsem se do zadu a ještě trochu si zdřímla. Já potřebuji prostě hodně spánku.

Ségra vstávej jinak Brook dostane maximálně deprese. Slyšela jsem a pomalu vstala a vylezla z auta. Už jsme totiž byli v centru. Tak za jak dlouho tady? Dej mi dvě hodinky. Dobře za dvě hodiny tady. Řekl a já šla hledat ideální dárek pro svého hošana. Nejdříve mě vůbec nic nenapadalo a tak jsem si sedla na lavičku pustila si písničky a začala přemýšlet. Po chvilce jsem si začala prohlížet fotky  na kterých je Brook abych přišla na to co mu mám koupit.

Po nějaké době mi to ale došlo. Nejlepší určitem bude mu pořídit nějakou mikinu to bude ten základ. Podle fotek jsem si všimla že on si vezme mikinu fakt za každé situace. A teď nosí furt jednu a tu samou. Celkem mě to vytáčí. Jenže co k tomu. Přijde mi chabé a trapné dát na výročí jenom mikinu.

Po chvilce přemýšlení jsem se rozhodla jít aspoň pro tu mikinu a tak jsem zvedla zadek z lavičky a vyrazila.

Prošla jsem několik obchodů a stále jsem nemohla najít dokonalou mikinu. Je to težší než jsem si myslela. Prohlédla jsem snad všechny obchody ale až v tom posledním jsem našla dokonalou mikinu. mikina s duhou. Když se to takhle řekne může to znít špatně ale je to černá mikina na které je paprsek který se mění v duhu a nějaký jednoduchý nápis. Ani nevím proč zrovna takhle mikina ale je to prostě něco odlišného.

Jenže co teď. Mikinu mám ale co dál. Prohlížela jsem všemožné výlohy ale nikde nic. On má vše co potřebuje.

Začala jsem mít z toho přemýšlení hlad a tak jsem si zašla něco koupit. V tu chvíli když jsem stála v tom obchodě jsem si uvědomila, že on miluje jídlo fakt jakože zbožňuje a tak nakoupím nějaké sladké věci a udělám mu z toho nějaky balíček a na dno dám tu mikinu a nahoru naší fotku. To je velice na rychlo ale nějk to zvládnu ještě mám necelou hodinu na to. A tak jsem začala dhánět různé sladkosti a nějakou věťsí krabičku tak akorát velkou jako složená mikina.

Po dvaceti minutách už jsem stála u pokladny a platila. Nakonec jsem šla vyvolat naší foku dala ji do rámečku který tam prodávali a šla to zabalit. Sedla jsem si a začala balit. Času mám ještě dost a doma by to mohl vidět. Vzala jsem krabičku, hezky složila mikinu a dala ji na spod. Na ní jsem poskládala sladkosti a na ně ještě položila fotku. Hezky jsem to zavázala a opatrně dala do batohu.

Dvě hodiny utekly jako voda a já už se vracela zpět k autu. Už z dálky jsem viděla bráchu a Carrie. Když jsem přišla k autu tak se hned ptal co mám.Samozřejmě jsem mu to řekla a oba mi to pochválili. Teď už nás čekala jen cesta zpět domů. Dala jsem si sluchátka do uší, pustila písničky a koukala se z okénka. Začala jsem rozmýšlet nad tím jestli se mu to bude líbit. Teď už s tím ale nic nenadělám. Už je to jenom na něm.

Cesta autem nebyla dlouhá a my už stáli před barákem. Ani nevím kolik je hodin ale už je šero. Tak jdu tedy za ním a uvidím jeho reakci. Pomalu jsem vycházela schody když jsem narazila na Mikeyho, Andyho, Jacka a Rye. Kam jdete kluci? No jdeme do kina. A kde je Brook? Ehm... to nevím. Řekl Jack a rychle pokračovali. Tohle bylo fakt hodně divné. Vyšla jsem ty schody a odemkla dveře. Pomalu jsem je otvírala a hned jsem viděla něco co tam normálně není.

Děkuji za všechny skvělé ohlasy u tohoto příběhu. Už se blíží ke konci. Doufám že se vám líbil a že nebyl extrémně dlouhý. ❤️❤️❤️🙈