Cesta je dlouhá

258 15 4
                                    

Podíval se na mě. To nic to tě nemusí trápit. Ale jo nedokážu se na tebe takhle dívat. Nedokážu vystát to, že jsi smutný a já nevím proč. Neboj to se dozvíš za pár dní. Doufám, že to mezi námi nic nezmění ale teď už jsem ti řekl moc. Dořekl tuhle větu a nasadil si znovu sluchátka a k tomu nahodil zase smutný výraz. Tak jsem si tedy dala sluchátka taky. Opřela jsem se o něho a objala ho. Doufám, že mu to aspoň trochu zlepší náladu. I když by mu to určitě zlepšilo náladu od té holky, kterou má tak hrozně moc rád. V tu chvíli mi to došlo. Já ho mám ráda ale on má rád jinou. To mi dalo ránu do srdíčka. Chytla jsem se ho pořádně, sklopila hlavu a začala potichoučku brečet. Tak aby si toho nevšiml. To se mi moc nepovedlo a on si toho všiml. Sundal mi sluchátka a pomalu mi zvedl hlavu. Podíval se na mě a já se mu dívala přímo do těch zelených očí. Zase. Nedávám to. Tohle mě drtí ještě více. V těch jeho očích vidím obří nápis FRIENDS. To mě rozbrečelo ještě více. Copak se děje prcku? Fakt mi teď řekl prcku. Hele nejsem zase tak malá. Ale jsi. No to ne. Ale tak nevztekej se. Řekl a začal se konečně smát. Taky jsem se zasmála nedalo se to. No tak takhle se mi to líbí a doufám, že ti ten úsměv nezmizí. TO nebude tak jednoduché.  Ale teď se zeptám znovu copak se děje prcku? Ignorovala jsem toho prcka a podívala jsem se na něj. To nic to už stejně nezměním. Jenom ti chci říct že. No a v tu chvíli Andy prudce zabrzdil a řekl. No tak jsme tady. No lepší zastavení si načasovat nemohl. Vylezla jsem z auta a dořekla tu větu i když asi jenom pro sebe. Mám tě ráda Brooklyne. Bohužel to neslyšel a nebo jo a jenom to ignoroval. Vzala jsem tedy berle a šla pomalu nahoru. Celkem mě to mrzelo.  No s tím už nic nenadělám. Stála jsem u dveří a snažila se je otevřít. Přiběhl ale Andy otevřel mi je a dodal. Moc si nezvykej na to, že jsi doma zítra ráno zase odjíždíme. Počkej co? Kam? No do Birminghamu. Však show je pozítří. No jo ale tak se tam aspoň podíváme a myslím, že tam si ještě nebyla. To je fajn nápad. Otevřel tedy ty dveře a já šla nahoru. Došla jsem a lehla si na postel. Na telefon mi přišla zpráva od Toma. Jej to jsou ty fotky. Jsou úžasné. Fotku s ním i s jeho ségrou jsem si hned dala na instagram. Je to takové divné když mě někdo takhle pozná. Jo mám pár tisíc followerů na ig ale i tak. Jsem strašně unavená. Jenže než půjdu spát musím si nachystat věci na zítra. Otevřela jsem tedy skříň. Do batohu jsem si dala nějaké věci a vedle batohu si položila oblečení, které si zítra vezmu. Teď už se půjdu jen osprchovat a můžu jít spát. Šla jsem tedy do sprchy a pak hned do pokoje. Zalezla jsem pod peřinu. Dala si nabíjet mobil a pomalu usínala. V tom ale do pokoje přišel Brook. Můžu si přilehnout do své postele? Jo to je jasné je to tvoje postel. Lehl si tedy vedle mě. Ležel na zádech a já si položila jednu ruku na jeho hruď a lehla jsem si k němu blíž. No a pak jsem prostě usnula.


Jaké krásné ráno. To si říkám každý den ale dneska to nejde. Normálně mě probudí budík, nebo něco venku. Dneska mě ale probudil vyšilující Mikey. Spletl si totiž čas a myslel, že vyjíždíme za pět minut. Jo jenže vyjíždíme za hodinu a pět minut. Tak neberu mu to za zlé každý se někdy splete. Když si Mikey uvědomil svoji chybu odešel z pokoje a hned za ním vešel Andy. V ruce nesl talíř a hrníček. Bylo mi jasné, že je to pro mě. Děkuji Andy to si nemusel. Tak aby si nemusela namáhat tu nohu dneska tě čeká namáhavý den. Budeš celkem dost chodit. Řekl a položil talíř a hrníček vedle mě na stůl. No a já nic? Řekl Brook sarkasticky. Ty si to běž udělat sám. Řekl a zasmál se. Brook si tedy šel udělat jídlo a mně zrovna volal brácha. Zvedla jsem to a začala si s ním povídat. Ptal se jenom jak se mi daří a takovéhle věci. No jo klasika. Po našem hovoru jsem se konečně mohla v klidu najíst. Pak už jsem se jenom převlékla, hodila batoh na záda, vzala berle a šla. Jak vidím tak už jsi připravená. Dneska nemáme kam spěchat. Připrav se ale cesta trvá dvě hodiny. Řekl Rye. Jo neboj jsem připravená. Všichni už jsme nachystaní a tak můžeme do auta. Sedli jsme si jako minule. Takže jsem zase seděla s Brooklynem. Tentokrát jsem si ale sedla normálně, dala si do uší sluchátka a pustila si písničky. A tak jsme vyjeli. Moc se těším v Birminghamu jsem ještě nebyla. Bude to neskutečný zážitek. Vzala jsem telefon do ruky a viděla jsem, že mám nějaké zprávy na ig. Ty tam mám normálně ale teď jsem dostala chuť na ně i odepsat. Psalo mi tam hodně holek ale taky kluků. Převážně mi psali, že jsem pěkná a moje fotky jsou úžasné a takovéhle věci. Odepsala jsem všem, že jim moc děkuji. Pak tam jsou i zprávy ve stylu jestli budu na show a jestli se můžeme vyfotit. Jsem za tohle neskutečně ráda a tak jsem řekla že jo. Dala jsem si i na ig story, že se můžeme vyfotit a kdokoliv kdo bude mít se mnou fotku a bude jí dávat na ig tak tam má dát #HanShowPhoto. Ano jak originální ale chci ty fotky prostě vidět. Dále jsem odepisovala a stále jsme jeli. Mezitím mi psal i Mikey. Na chvíli jsem odvrátila oči od telefonu a všimla jsem si, že Brook, Mikey, Rye i Jack usnuli. Jenom já a Andy jsme byli vzhůru. Tak jsme trochu pokecali a já si pak zase nasadila sluchátka a a dívala se z okna. Cesta je celkem dlouhá ale nějak mi to nevadí. Mám tady klid a můžu přemýšlet. Začala jsem se nudit a tak jsem si projela galerii a našla nějakou svoji pěknou fotku kterou si budu moct dát na ig. Začala jsem ji nejdříve upravovat což mi nějakou dobu zabralo a pak jsem si ji uložila a dám ji tam během pár dnů. Uvidím podle situace.

Nečekaná příhoda v Anglii (RoadTripTV)Kde žijí příběhy. Začni objevovat