Nečekaná příhoda v Anglii (RoadTripTV)

Birmingham♥

Dál už jsem ale nevěděla co mám dělat. Všichni až Andyho spali. No fakt sranda tady s nimi.  Tak jsem se znovu opřela o sedadlo a začala se dívat z okna. Najednou jsem cítila jak mi něco nebo spíš někdo spadl na rameno. Brook totiž jak spal tak se tak uvolnil, že měl hlavu na mém rameni. No je mi to jedno. Nevadí mi tady a tak to budu prostě ignorovat. Zbytek cesty jsem teda jenom poslouchala písničky a dívala se z okna.

Konečně jsme dorazili na místo. Jsme ubytovaní v hotelu což je super. Andy zaparkoval před hotelem a podíval se na mě. Prosím vzbuď Brooka a Jacka já se postarám o ty dva. Odepnula jsem si tedy pás a chytla Jacka za ramena. Pomalu jsem s ním začala třást a říkat ať vstane. S ním to bylo jednoduché neměl zase tak tvrdé spaní. To se ale nedalo říct o Brooklynovi. Chytla jsem Brooka a udělala to stejné co u Jacka. To ale nezabíralo a tak jsem s ním pořádně začala třást. To taky nezabralo a tak jsem na telefonu zapnula písničku dala ji na maximum a dala mu to k uchu. No konečně vstal. Pojď Brooklyne už jsme tady. Řekla jsem vzala berle, batoh a šla ven z auta. Nejdříve jsme šli tedy na recepci. Pak jsme si měli jenom hodit věci do pokojů a jít se podívat po Birminghamu. Stáli jsme tedy na recepci a najednou Andy řekl. Han máme menší problém. Ehm jaký? No víš pokoje jsou po dvou. No a co je za problém. No prostě nebudeš mít vlastní pokoj. Řekl. Mně je to celkem jedno hlavní je, že se vyspím. A s kým budu? No budeš s Brooklynem. Podívala jsem se na něj a odpověděla. No okej takže žádná změna. Řekla jsem a zasmála se. Odnesli jsme si tedy věci a vyrazili. Stála jsem před hotelem a připadala si jako v jiném vesmíru. Jsem tady poprvé a vypadá to tady úžasně. Rozhlížela jsem se kolem. Stála jsem na jedné ulici, která se rozléhala všemi směry. Všude nějaká ulička nějaké tajné zákoutí plné tajemství. To se mě ale dneska netýká možná někdy příště. Když už nebudu muset chodit o berlích. Kluci už tady byli konečně taky. Trvalo jim to déle než mně a to já mám berle a jsem holka. Obvykle to holkám trvá déle ale tady to bylo asi trochu jinak. Nezajdeme nejdříve někam na jídlo? Řekl Jack. Dobrej nápad odpověděli a pomalu jsme šli. Já jsem moc hlad neměla, jelikož jsem se najedla v autě. Kluci našli nějakou restauraci na rohu a rozběhli se tam. Jenom Andy pochopil, že já tak rychle nemůžu. Jsem ráda, že si aspoň ty nezapomněl na moje berle. Tak nemohl bych tě tady nechat. Řekl a usmál se. Já jsem ale naproti té restauraci zahlédla Starbucks. V tu chvíli jsem dostala nehoráznou chuť na kafe. Andy můžeš běžet za nimi já si zajdu pro kávu. Jsi si tím jistá? Jo jsem neboj to ještě nějak zvládnu. Tak dobře. Řekl a rozběhl se taky do restaurace. Já jsem tedy pomalu šla a mezitím se rozhlížela kolem. Všude byli lidé, kteří vypadali fakt příjemně. Dodávalo mi to takovou pozitivní energii. Už jsem chtěla otevírat dveře když v tom mi je někdo otevřel. Je děkuji. Řekla jsem a podívala se na toho neznámého cizince. Byl to kluk tak v mém věku. To je v pořádku nechceš si sednout na kafe. No velmi ráda. Řekla jsem a šla si pomalu sednout. Co si dáš? Cappuccino bez příchuti. Dobře. Řekl a odešel. Kdo to je a proč mě pozval na kafe. Nad tím jsem celou dobu přemýšlela. Ten neznámí přišel s tím kafem a položil ho na stůl a posadil se. Děkuji. Řekla jsem a napila se. Omlouvám se zapomněl jsem se představit já jsem Kristián a tvoje jméno znám ty si Hannah. Zarazilo mě to. Odkud mě znáš? No z insta. A taky díky ségrám, které jdou dneska na koncert RoadTrip. Jdu tam s nimi. Původně jsem tam měl jít jako doprovod ale pak jsem slyšel nebo spíš viděl, že tam budeš taky a to jsem si nemohl nechat ujít. Aha tak proto si mě pozval už jsem se lekla. Řekla jsem a usmála se. Vytáhla jsem telefon a udělala si fotku na ig story. Pak jsem tam ještě tak deset minut seděla a povídala si s ním. Když už jsem měla vypito tak jsem jenom řekla. Děkuji za pozvání a doufám, že se tedy uvidíme večer. Nemáš zač a těším se na večer tak zatím ahoj. Vzala jsem berle a šla jsem. On tam ještě zůstal. Přešla jsem cestu a vlezla do restaurace a přisedla si ke klukům. Zrovna jim číšnice donesla jídlo. Vypadali jako kdyby týden nejedli. Co si tam dělala tak dlouhou? Mysleli jsme, že si to kafe vezmeš sebou. Řekl Ryan a pokračoval v jídle. No víte nějaký kluk, který mě zná z insta mě pozval na kafe a tak jsem nemohla odmítnout. Takže nějaký nápadník? Řekl Mikey a zvedl obočí. Ne to ne. Jenom dá se říct fanoušek, který má dvě ségry s kterými jde shodou náhod večer na koncert takže ho zase uvidím. Kluci teda dále jedli a já projížděla instagram a tak. Konečně dojedli, zaplatili a my jsme mohli pokračovat. Chodili jsme jen tak po ulicích Birminghamu. Neměli jsme nikam přímo namířeno. Prostě jsme se jenom procházeli. Pouhá nevinná procházka na, které jsme potkali spoustu zajímavých lidí. A udělali jsme hromadu úžasných fotek. Začínalo se stmívat a my jsme se vydali k hotelu. Cesta nebyla nejkratší a už byla prostě tma. Najednou jsme slyšeli šílené rány. Rychle jsme se otočili a za námi byl obří ohňostroj. Stáli jsme tam tak dvacet minut. Vypadal úžasně. Nedalo se od něj odtrhnout oči. Jak romantická by to byl chvíle kdybych s někým byla. Řekla jsem si a zasmála se nad tou myšlenkou. Ohňostroj skončil a my pokračovali dál. Tak tohle jsem už dlouho neviděla. Takovou pořádnou podívanou. Konečně jsme došli na hotel. Vyjeli jsme výtahem a první věc kterou jsem udělala byla ta, že jsem skočila na postel. Když jsem se poprvé pořádně podívala po pokoji všimla jsem si, že je tu jenom manželská postel. Fakt super toto.  Tak už jsem zvyklá tak to nebude zase nějaká změna. Šla jsem se převléct do koupelny a mezitím k nám na pokoj přišli kluci.