Aspoň jeden klidný den

219 15 4
                                    

Stála jsem u auta a čekala na Teda. Jejda tomu to trvá je horší jak já. Řekla jsem si a on zrovna vylezl ze dveří. Co ti tak trvalo? Promiň potkal jsem Jacka. Já ho taky potkala jaká to náhoda. No jo Jack je všude, tak můžeme jet? Ano chci být co nejdříve pryč. Sedli jsme do auta a jeli jsme. Vzala jsem telefon a psal mi Mikey. Nechceš dneska přijet do Londýna. Jedeme tam s Cameronem. Jo můžeme se někde sejít zrovna tam totiž jedu s bráchou. Dobře tak potkáme se na Trafalgaru. Napsal a já schovala mobil do kapsy. Hej brácha jedeme na Trafalgar tam nás bude čekat Mikey a Cameron. Dobře aspoň pokecáme. A já aspoň začnu myslet na něco normálního. Řekla jsem a brácha se na mě podíval. Počkat co se včera stalo? Fakt to chceš vědět. Jo jsem tvůj bratr měl bych to vědět. No dobře. Chvíli jsem přemýšlela jak to řeknu a pak jsem spustila. No víš včera jsme šli prostě ven. Šli jsme na hřiště. Celou dobu byl v klidu normálně se se mnou bavil nic zvláštního. Potom jsme tam došli já jsem si sedla a na něho volaly nějaké holky. Tak tam šel. Ale tam stála Alisha s Natkou. Nevím co mu řekly ale muselo to být něco hrozného. Protože jak se vrátil tak na mě ani nepromluvil a když jsem se o něho chtěla opřít tak mě odstrčil. Tak jsem se zvedla hodila po něm jeho mikinu a šla jsem. To co mu zase je? Přijde mi že má horší nálady jak holka. Řekl a začal se smát. Taky mi to trochu přišlo vtipné. Mé povídání zabralo celou cestu. Už jsme u Trafalgaru. Psal mi ještě Mikey, že přijede tak za půl hoďky. Tak víš co půjdeme si ještě někam sednout ne ? Jo dobrý nápad. Šli jsme teda do kavárny hnedka na růžku s výhledem na celý trafalgar. Posadili jsme se a objednali si ledový čaj. Dala bych si normální ale venku je teplo. A co ty brácha, co u tebe nového?  Tak jenom to, že už nemusím dojíždět do Irska. Je to teď mnohem jednoduší. Tak to ti věřím. Řekla jsem a upíjela čaj. Půl hodinku jsme tam v klidu seděli a povídali si. Takhle jsme si dlouho nepokecali. Brácha pak zaplatil a my šli přímo na Trafalgar. Už z dálky jsem viděla Mikeyho s Cameronem. Šli jsme za nimi. Brácha zrovna telefonoval a já trochu zrychlila. Došla jsem tam a objala Mikeyho i Camerona. Jak se vám daří? Zeptala jsem se a oba odpověděli, že se mají fantasticky. Šli jsme si sednout na moje oblíbené miśto. Mezitím jsme si furt povídali. Posadili jsme se a já se zeptala jak to mezi nimi je. Tak jsme spolu a máme se fajn. Řekl Cameron a chytl Mikeyho za ruku. Tak aspoň někomu to vychází. Řekla jsem sklesle. Počkat tobě to neklape nebo jak? Řekli oba dva. Je to hodně dlouhý příběh, který sama nechápu. Tak povídej můžeme ti pomoct. Tak dobře. Všechno jsem jim to řekla a ani jeden z nich nechápal. To co zase s ním je? Já nevím. Ani nevím co mu řekli prostě nic. Mám nápad. Řekl Mikey a podíval se na Camerona. Máš tu bráchu? Já jo. Ale ne ty Hannah ale Cameron. Jo tady někde bude. Počkej co tě napadlo Mikey? No dívej přijdeš s Cameronovým bráchou a sedneš si na tu lavičku a prostě budete kecat. On se naštve a vysvětlí ti to. Mikey to vůbec  nedává smysl ale může to vyjít. Původně jsem chtěl tam dát Camerona ale toho znají. A kolik mu je? Devatenáct. Takže je dá se říct stejně starý jako Brook. Jo to by mohlo vyjít. Počkej zavolám mu. Ale až budeme odjíždět.

Nějakou dobu jsme si tam ještě povídali a pak jsem už chtěla jet. Cameron zavolal a jeho brácha přišel. Ahoj já jsem Jacob. Ahoj já jsem Hannah. Cameron mi všechno řekl a velice rád ti pomůžu. Vím jak se cítíš. Máš to určitě těžké. Řekl a já se usmála. Ten je tak hodný. Šli jsme tedy všichni čtyři k autu. Brácha zpátky nás jede trochu více. Počkej proč? To ti vysvětlíme v autě. Nasedli jsme tedy a kluci mu to začali vysvětlovat. Jako je to dobrý nápad ale jste si jistí, že vám to vyjde. No doufejme aspoň se pokusíme ať na Han promluví a vyříkají si to. Tak doufejte, že se ještě více nenaštve. No to by bylo úplně v konci. Jenže Tede je to má poslední šance on se mnou prostě nechce mluvit a já nevím proč. Takže když bude žárlit tak možná začne mluvit. I kdyby to měla být hádka. Tak to mi to teď dává smysl. Kdyby náhodou jsem poslední možnost já. Řekl brácha a já se zasmála. Plán je to celkem zajímavý i když jsem z něho velice zmatená ale tak co už. Doufám, že to vyjde fakt o něho nechci přijít. I když to někdy nedávám najevo ale nechci. Je to prostě někdo kdo mi navždy zůstane u srdce. Dojeli jsme tedy k baráku. Ted šel domů, Mikey s Cameronem šli dá se říct za barák tam byla taky lavička a já jsem si s sedla na lavičku. Tak co Jacobe něco mi aspoň o sobě řekni. Třeba budu mít nového kámoše.. Taky by se mi zase hodila nějaká kámoška. Co bych ti tak o sobě řekl. Jsem Jacob je mi devatenáct co už asi víš. Sem tam hraji fotbal. Asi čtyři roky jsem bydlel v Česku. Mám tam totiž taťku a to je vše. Vy máte taťku v Česku? Ne jenom já každý máme jiného taťku ale stejnou mamku. Aha tak to potom dává smysl. A pak jsem mu tedy řekla něco o sobě a on se hnedka zeptal. A co se tedy mezi vámi stalo. No já sama nevím. Taky jsem mu to celé řekla a ani on nechápal co to má znamenat. Strašně rád ti pomáhám. Taky jsem takovou situaci zažil. Holka mě prostě nechala jenom kvůli trapným pomluvám, že jsem prý gay. Jenže oni si popletli jména a mluvili o někom jiném. Protože Cameron je gay tak si mysleli, že to jsem já.

Nečekaná příhoda v Anglii (RoadTripTV)Kde žijí příběhy. Začni objevovat