Byla to ale dlouhá doba

147 16 4
                                    

Tři roky utekly jako voda a já mám dvacet. Konečně nejsem náctiletá. Je to takový divný pocit. Cítím se jako někdo jiný a přitom vůbec. Za tu dobu od mých sedmnácti. Od toho kdy jsem byla v LA se nic nezměnilo. Stále jsem s Brooklynem. Mikey je furt s Cameronem. Mamka furt žije v Japonsku ale našla si tam nějakého Francouze. Pořádně ho neznám ale hlavní je že s ním je šťastná. No i když tady nějaké malé změny jsou ale to vám musím vysvětlit. Když jsme se totiž vrátili z LA tak to bylo s bráchou takové divné. Byl jiný. Choval se jinak. Jako jiný člověk. Nechápala jsem proč. Po pár měsících jsem na to přišla. On byl zamilovaný. Tohle jsem u něho snad ani nezažila. Vyzvídala jsem kdo to je jenže on nechtěl nic říct. On se pak ale prokecl a já mu pomohla. Dá se říct že díky mně se s ní dal dohromady. Dva roky na to měli svatbu. Jo brácha se ženil. Neuvěřitelná událost. Jsem do teď na něho hrdá. Můj starší bratr prostě nechápu. Jeho vyvolená se jmenuje Carrie a je to ta nejlepší holka jakou si mohl najít. Je milá štědrá a vždy ráda pomůže. 

Všechno klape jak má. Já se tenhle týden balím a stěhuji se. Ne nijak daleko jenom o patro víš. Chci nechat více prostoru bráchovi a zároveň chci být více se svým klukem. Rozmýšlíme to už bůh ví jak dlouhou dobu ale teď je to definitivní. 

Mezi kluky je to pořád stejné. Mikey s Jackem nic. Furt si užívají svobody ale Andy a Rye. To je něco jiného. Přijde mi jak kdyby to mezi nimi neskutečně jiskřilo. Nechám to probíhat a třeba se něco bude dít.

Dneska za mnou zase přijede po dlouhé době Mikey. Máme sraz za deset minut na fotbalovém hřišti. Tak si beru telefon a klíče. Zvedla jsem se rozloučila a šla za ním. Na hřišti už seděl o několik minut dříve. To u něho nikdy nebylo normální. Cameron dělá divy. Společně jsem se posadili na zídku a povídali si. Tak co se ještě za tu dobu stalo? Co myslíš? Nevím na něco jsme zapomněli. Jenom co to dořekl tak před námi kráčela Alisha s nějakým klukem. No už asi vím co nám uniklo. Od mých sedmnácti jsem ji snad ani neviděla a nějak mi to nevadí. Když jsme ji sledovali tak se na nás zrovna otočila. Čekala jsem nějaký vražedný pohled. Ona se jen usmála a zamávala. Nechápala jsem ale usmála jsem se taky. Hannah vidíš to taky? Co? No buď šíleně přibrala a nebo je těhotná. No podle toho jak se za to břicho drží tak je asi těhotná. Zrovna do ní bych to neřekl. Já taky ne. Řekli jsme oba vážně a začali se smát.

Dále jsme si povídali a mně došla zpráva. Byla od Kate. Hádej co? Ehm nevím. Napsala jsem a měla jsem strach co napíše. No trošku se nám rozšířila rodina. Počkej to už? Jo a je to chlapeček. A jak se jmenuje. Pojmenovali jsme ho Scott. To je rozkošné. Doufám že budu mít čas a budu moct co nejrychleji přiletět. Budu se těšit. Odepsala a já tomu nemohla uvěřit. Teď mají všichni svatby všichni mají děti. A mě zajímá jenom to na jaký seriál se večer podívám. Vím že jsem vám zapomněla říct že je Kate těhotná. A je těhotná s Adamem. Měli dokonce svatbu. Bylo to mega krásné. Já jsem se potkala s Peterem který je furt sám. Prý čeká na spřízněnou duši. Já doufám že to bude hodná holka.

Po nějaké době co jsme byli spolu na zídce Mikey pronesl větu která se mnou totálně zatřásla. Han a nemáš zítra výročí s Brookem? No jo mám. A co pro něho nemám. Tomu neuvěříš ale zatím nic. A kdy to chceš jako sehnat. Asi si zítra udělám výlet do Londýna. Musím si to zařídit. Tak víš co ty jsi to jdi zařídit a pak mi napiš. Já jdu za Cameronem. Řekl objal mě a šel. Já jsem se taky zvedla a šla domů. Co teď budu dělat. Napadla mě jediná věc. Šla jsem za bráchou. 

Ahoj Tede máš zítra čas. Řekla jsem mu hned ve dveřích. Jo proč? NO víš potřebuji si zajet do centra. Ty jsi zapomněla na dárek že? Ehm jo. Počkej jak to víš? Je mi to jasné jinak by si nešla za mnou ale za Brookem. No to máš pravdu. Máš jediné štěstí, že zítra jedeme s Carrie na menší nákupy. Děkuji moc. A víš že máme nového příbuzného jménem Scott? Jo Kate už mi psala. Musíme za nim zajet. Ale až bude trochu starší. To je jasné. Řekla jsem a šla do bytu. Snažila jsem se tvářit jakoby nic i když to bylo těžké. Vlezla jsem dovnitř a ve dveřích mě zastavil Jack. Pojedeme zítra někam? Promiň Jacku jedu do centra. No tak to je ještě lepší. Jak to myslíš? No to je jedno. Mluv Jacku. Ne dělej jakože si mě neslyšela. No jak myslíš. Tohle si budu pamatovat. Řekla jsem a začala se smát. Pak jsem šla rovnou do pokoje. Vzala jsem si nějaké oblečení co už jsem tam měla přestěhované a šla si dát sprchu.

Po půl hodině ve sprše jsem konečně vylezla. Boží to pocit. Vlezla jsem do pokoje a lehla si na postel. Byla jsem v pokoji sama a tak jsem vytáhla noťas a pustila si seriál. Dívám se na teorii velkého třesku. Ani nevím proč ale hodně mě to baví. Je to celkem odlišný humor než mám já ale stejně se směji. V klidu jsem si počítač položila na nohy a zapojila do něho sluchátka aby mě nerušil Jack s Mikey kteří si zrovna ve vedlejším pokoji fakt nahlas povídali. 

Že bych měla dnešní večer jenom pro sebe? Brook není doma Andy taky ne a Rye je taky pryč. Je mi jasné že se vrátí ale to už budu asi spát. No a Jack s Mikeym tam řeší nějaké blbosti. Tohle bude super. Konečně zase sama. Bez nikoho. Ne že by mi vadili ale mít někdy celý den pro sebe nebo aspoň večer je taky dobré.

Nečekaná příhoda v Anglii (RoadTripTV)Kde žijí příběhy. Začni objevovat