Nečekaná příhoda v Anglii (RoadTripTV)

Show v Londýně

Najednou mi ale začalo kručet v břiše a já pochopila že bych se měla jít najíst. Pomalu jsem se zvedla a nějak se postavila na nohy. S tou ortézou to bylo těžší ale šlo to. Vzala jsem si dokonce i berle. Po ránu bývám jako asi každý rozespalá a mám problém se udržet na nohou normálně. A teď ještě s ortézou. Brooklyn se mi samozřejmě snažil pomáhat ale já se snažila sama abych se trochu v této situaci osamostatnila. Tak konečně stojím na nohách a můžu jít do kuchyně. Řekla jsem si v hlavě a šla jsem. V kuchyni jako vždy seděl Andy a Jack. Dneska sis nějak pospala. Řekl a díval se na přicházejícího Brooklyna. Ah tak to chápu proč. Řekl a zasmál se. Ne kvůli němu to fakt není. Nebo ne tak úplně. Odpověděla jsem se mu a začala se smát. V kolik tak asi jedeme? No za chvilku je dvanáct a show začíná ve čtyři a tak ve tři bychom tam už měli být tak něco okolo druhé. No dobře to mám ještě nějaký čas. Udělala jsem si tedy jako vždy čaj a sedla si na linku. Chvíli jsme si povídali a já potom šla zase do pokoje. Sedla jsem si ke skříní a a začala vybírat nějaké oblečení, které si odpoledne vezmu na tu show. Tohle je fakt pro mě těžké rozhodování. Po nějaké době prohlížení si všech věcí co mám jsem si vybrala černé kalhoty a k tomu tu růžovou mikinu. No nebylo to zase tak těžké. Řekla jsem si když už jsem to konečně našla. Vzala jsem ještě do ruky telefon a odepsala na všechny zprávy co jsem měla od Mikeyho. A nebylo jich zrovna málo.  Mikey mi hnedka odepsal. To jsem vážně nečekala. Normálně totiž spí. I když nás dělí jenom jedno patro tak stejně si musíme psát a nemůžeme si to říct. No jo to jsme prostě my dva. Hodně dlouho jsem si s ním psala. Ani jsem si to neuvědomila a bylo za deset minut dvě. No to je katastrofa. Za chvilinku jedeme a já tady sedím v pyžamu. Rychle jsem se tedy začala oblékat abych to stihla. Nešlo to zase tak rychle s tou ortézou ale stihla jsem to.  Vzala jsem tedy berle a šla do vedlejšího pokoje kde už byl nachystaný Andy. Hannah pojď nestíháme. Počkej co? No po cestě do Londýna je zácpa. Čím dřív vyjedeme tím máme větší možnost, že najdeme cestu kterou se tam dostaneme dříve než za dvě hodiny. Dobře. Tak si chyť berle. Řekl a vzal si klíče. Za ním stál ještě Jack. Nepochopila jsem to s těmi berlemi ale i tak jsem si je dala do jedné ruky. Chytl mě a odnesl mě k autu. No tak tohle si nechám líbit když mě někdo nosí na rukách. Položil mě do auta přímo doprostřed úplně dozadu. Čekala jsem, že tam budu sama a hezky si tam lehnu. No ale tak prý ne. Vedle mě seděl Brook. I když to asi vyjde nastejno. Položila jsem si tedy berle na zem a lehla si tak, že jsem měla hlavu na Brooklynových nohách. Jedné nohy jsem se ho chytla. Cesta není zase tak dlouhá ale pokud budeme někde trčet v zácpě tak si aspoň pospím. Před námi seděl Jack a Mikey a ještě před nimi seděl Andy a Rye. Já jsem si vzala mobil otočila se na záda a začala si projíždět instagram prostě klasika. Mezitím jsme tedy jeli. Naštěstí Andy našel nějakou cestu díky, které jsme se vyhnuli zácpě. To musel být snad zázrak. Dojeli jsme na místo a šli jsme dovnitř. Kluci šli dozadu se připravit a  já se i s těmi berlemi postavila dopředu, ale celkem na kraj aby mě někdo ještě nesrazil jak se bude hnát dopředu. Psala jsem si tedy s Mikeym a najednou se pomalu začali shromažďovat lidi. Jsem ráda, že jsem se tady dostala jako první. Jinak bych asi neměla tak dokonalé místo a asi bych ani neměla šanci se hýbat. Za pár minut to mělo začít a já byla strašně moc nadšená. Znám se s nimi to jo ale na ten pocit toho být na koncertě to prostě nemá. Konečně. Kluci přiběhli na pódium a já si připadala jako kdybych je viděla poprvé v životě. To snad ani není možné. A když začali zpívat to byl můj konec. Poprvé fakt ale poprvé jsem je slyšela zpívat na živo. Pokud tedy nepočítám Andyho zpíváni ve sprše. Je to úžasné. Samozřejmě to by nebyli oni aby nezačali blbnout na pódiu. Kolem mě všechny holky buď zpívali a nebo křičeli. Taková normální atmosféra. Je to tu prostě boží. Takhle to probíhalo celou dobu. 

Dozpívali už poslední písničku a najednou se Andy postavil dopředu a řekl, že Brooklyn by něco rád řekl. Tohle mi nepřijde jako kdyby to dělali pokaždé. Lidi chtěl jsme vám za prvé poděkovat za dnešní show bylo to úžasné a těším se na M&G. A za druhé bych chtěl říct něco co mám na srdci a nevím co s tím. Trošičku jsem ho nevnímala, protože jsem poslouchala nějaké holky zamnou ale někdy jsem něco pochytila. Už je to pár dní možná i nějaký ten týden co jsem k někomu začal reálně něco cítit. Říkám to tady, protože vím že tady ta osoba je. Možná by se dalo říct, že jsem se zamiloval ale nevím jak to cítí ona. Prosím lidi vím, že to slyší ale i tak mohli byste mi potom kdokoliv poradit co mám dělat. Jsem celkem zoufalý. Řekl a odešel dozadu. Já jsem zase začala vnímat cokoliv jiného než ty holky zamnou. Celou domu mluvily jenom o Andym. Nešlo to nevnímat. Takže jsem vůbec nepochopila co Brook říkal. Ale tak určitě jenom děkoval řekla jsem si a šla pomalu na M&G. Chvíli jsem si počkala až se někde uvolní cesta, jelikož s těmi berlemi to není jednoduché. V tom ale jeden chlap z ochranky mi poklepal na rameno a řekl. Pojď tudy s těmi berlemi by to tam bylo těžké. Otevřel mi druhé dveře a já v klidu prošla. Kluci už tam byli a fotili se. Já jsem viděla vzadu nějakou židli a tak jsem si šla na ni sednout. Položila jsem berle vedle sebe tak aby o ně nikdo nezakopl a zase jsem vzala telefon. Najednou za mnou přišel nějaký kluk. Stál přede mnou. Byl celkem vysoký a pěkný. Byl mi ale taky povědomý. Ahoj. Řekla jsem mu. Ahoj. Ehm kdo jsi a proč jsi tady? Zeptala jsem se slušně. Nevím jestli si mě vybavíš ale sleduji tě na ig a úplně zbožňuji tvoje fotky, každou ti vždy komentuji. Jo možná vím. Nemůžu uvěřit tomu, že jsem tě potkal. Ve chvíli kdy jsem viděl na tvém ig story, že tu budeš tak jsem musel jet tady se ségrou. Tak to bych vážně nečekala. řekla jsem a usmála se. Můžu si s tebou prosím udělat fotku. Jo klidně. Ale musíš mi ji pak poslat. Ano samozřejmě. Udělali jsme si tedy selfie a já čekala, že odejde. Zrovna ale přišla jeho ségra. A promiň, že ruším ale můžu si s tebou udělat ještě fotku v objetí. Nerušíš neboj a jo můžeš. Tohle jsem nečekala už vůbec. Dal telefon ségře a objal mě. Taky jsem ho objala a jeho ségra to vyfotila. Zvedla jsem na chvíli oči a viděla Brooka jak se na mě dívá. Hned když si všiml, že se taky dívám tak uhnul pohledem. Chtěla jsem si jít zase sednout ale všimla jsem si, že se jeho ségra tváří smutně. Vypadala, že jí je tak deset možná jedenáct. Sehnula jsem se k ní a zeptala jsem se co se děje.