Konečně na hotelu

167 18 4
                                    

Držela jsem se ho a cítila, že se uvolnil. Byl z toho až moc napjatý. Nechápu proč si to zase myslí. Všichni ostatní tady spí. Pak jsem ho pustila a vytáhla si pití z batohu. Napila se a mezitím jsem si všimla, že i Mikey pomalu usíná. Jack s Brookem si dále povídali. Chtěla jsem taky spát ale nešlo to. Měla jsem toho spánku asi moc. Čekala jsem tedy až se někdo vzbudí. Někdo s kým si budu moct povídat. Tak jsem potom tedy jenom projížděla instagram. Nic jiného mi nezbývalo. Po nějaké době se vzbudil Dylan. Otočil se zase ke mně. Zbytek furt spal. Ty jsi nespala? Ne nešlo to jsem asi přespalá. Tak to já jsem spánek potřeboval. Za jak dlouho tam tak budeme? Za chvilku je to tady kousek. A co že to máme dneska v plánu? No dovedu vás na hotel a pak toho kdo bude chtít provedu po městě. No tak to se mnou sto procentně počítej to musím vidět. Tak to jsem rád. Řekl a usmál se. Pak se zvedl a šel za řidičem. Opřela jsem se o sedadlo a znovu mě chytl Andy. Říkám ti to znovu nedělej to. Co nemám dělat? můžeš to říct normálně? Ty víš co mám na mysli. Ne nevím. No aby si.. Nedořekl větu protože přišel Dylan a on najednou mlčel. Tak jsme tady nebyla to ani chvilka. Vzbudila jsem kluky a šla si pro kufr. Slezla jsem schody a vedle autobusu už stál řidič který ty kufry vytahoval. Vzala jsem tedy svůj a šla před hotel. Hned za mnou šel Dylan. Zastavila jsem se před hotelem. Vypadá nádherně. Doufám, že bude vypadat dobře i vevnitř. Řekla jsem si. Došli i kluci a společně jsme šli na recepci. Dylan to všechno domluvil a my jsme se rozdělili na pokoje. Já jsem byla sama na pokoji. Což mi vyhovovalo. Aspoň pro jednou. Jack byl s Brookem. Mikey s Ryanem a Andy s bráchou. Ti měli ale pokoj propojený takže byli jakoby čtyři na pokoji. No a Dylan má někde vedle nás. Jeli jsme výtahem do pátého patra. Zastavili jsme se uprostřed chodby a Dylan řekl. Teď běžte do pokojů si vybalit a ten kdo se chce podívat po městě tak ať je za deset minut tady. Hned jsem věděla že si musím pohnout abych vše stihla a mohla jít do města. Vzala jsem tedy kufr a šla do pokoje. Všimla jsem si ještě před tím něž jsem vlezla, že na jedné straně má pokoj Brook s Jackem a na druhé straně vedle mně Dylan. No tady to bude ještě sranda. Řekla jsem si a vlezla dovnitř. No ty kráso. To byla má první slova když jsem vlezla. Ta postel je boží. Byla tam obří postel. No je manželská ale to mi vůbec nevadí aspoň více místa pro mě. Položila jsem kufr na postel, otevřela ho a začala skládat oblečení do skříně. No spíš jsem ho tam házela. Pak jsem se jenom převlékla a pomalu šla na chodbu. Předtím jsem si ale ještě schovala kufr. Bůh ví jestli potom nebudu moc unavená a fakt nechci místo do postele skočit do kufru. Deset minut uběhlo jako voda a já už jsem šla ven. Zatím tam stál jenom brácha. Tak jsem ráda že nejdu sama. Taky jsem si myslel, že budu jediný. Řekl a zasmál se. Dále jsme si povídali a pak jsem viděla, že vyšel i Brook s Jackem. Dál jsem si povídala s bráchou ale zároveň je poslouchala. Vždyť si říkal, že nechceš jít a že se chceš prospat. Jo Jacku ale já ji nenechám jít s tím flirtujícím šaškem samotnou. Řekl hodně potichu ale já to stejně slyšela. Celkem mě urazilo, že mi nevěří ale tak nemůžu se mu divit. Prostě je to moje žárlivka. Asi za minutu vyšel i Dylan a šli jsme zase do výtahu. Tak a zbytek tedy nejde? Ne kluci se chtějí ještě před koncertem prospat. Aha tak to chápu. Řekl. Vycházeli jsme z hotelu a šli rovnou do centra. Kam nás tedy zavedeš? No trošku si tady projdeme ulice a chtěl bych vás vzít na fakt pěkné místo. Tam bych ti mohl udělat i tu dokonalou fotku. No tak to bude super. Ale tím pádem bychom si měli pohnout aby si měl dost času. Jak už jsem totiž říkala se mnou to je těžké. No tak to posoudím sám. Řekl a mrkl na mě. Pomalu jsme procházeli město. O všem nám tady povídal a pak jsme došli k mostu. Tak tohle je Rainbow Bridge. Jedno z krásných míst Tokia. Je to tak obyčejně neobyčejný most. Působil na mě moc zajímavě. Tak chceš tu fotku. Jo prosím. Postavila jsem se tedy tak abych měla most v pozadí a kluci šli mezitím do obchůdku co stál hned tady vedle. Stála jsem a Dylan dělal nějaké fotky. Měla jsem fotky ve stoje v sedě. No prostě různé. Po deseti minutách focení přišli i kluci a já si sedla s Dylanem na lavičku a dívala se na fotky. Kluci seděli hned vedle. Projížděla jsem je a skoro u každé mi Dylan řekl, že vypadám úžasně. Děkuji ale to si nemyslím. Líbila se mi tam ale jenom jedna. Ta vypadala fakt úžasně. Tak tuhle mi potom prosím pošli. No dobře ale podle mně vypadáš na všech skvěle. Děkuji řekla jsem a začala se červenat. Pak se zvedl šel dál fotit. Tentokrát ne mě ale krajinu. Sedl si vedle mě brácha. Mám pro tebe menší překvápko ale musíš tady vydržet ještě deset minut. A jaké? No uvidím jestli bude i pro tebe. A proč by nebylo když si teď řekl, že je pro mě? No protože se tady necháváš balit nějakým frajírkem. Hele můžete s tím přestat už mě to nebaví. Všichni mi tady tvrdíte, že si s ním něco začínám ale já za to prostě nemůžu. Jsem jenom hodná a prostě se s ním bavím. A to, že to na mě zkouší je jeho věc jenom že já se nedám. Vím že mám Brooka. Nebaví mě to fakt ne kdybych byla svině tak s ním flirtuji taky. Tak si prosím o mně přestaňte myslet bůh ví co a furt mi neraďte co mám dělat. Řekla jsem nebo spíš zase hystericky řvala zvedla se a šla si sama sednout dál ode všech.

Nečekaná příhoda v Anglii (RoadTripTV)Kde žijí příběhy. Začni objevovat