Nečekaná příhoda v Anglii (RoadTripTV)

A jsem doma

Jaké to krásné ráno. Do pokoje mi svítilo sluníčko a já se cítila tak úžasně. Je něco okolo deváté a já se cítím na to jít domů. Zrovna přišel doktor a mě se to velice hodilo. Tak už jsem tedy volal k tobě domů nebo tam kde by si teď měla být a už si pro tebe jedou. Dobře. Ale nejdřív sestřičko doneste ortézu a berle. Řekl a sestřička za chvilinku přišla. Tak tady Hannah dostaneš ortézu a berle aby si mohla jít domů. Moc to koleno nenamáhej aspoň tak týden potom ho můžeš pomalu procvičovat. A ortézu sundávej jenom když to bude nutné. To je vše co jsem ti musel říct a zatím se opatruj. Doktor odešel já se nějakým způsobem za pomocí sestřičky převlékla. Sestřička mi potom ještě nasadila ortézu. Já jsem se nějakým způsobem pomalu zvedla a chytla berle. Sestřička mi mezitím do batohu dala všechny věci co jsem měla na stolku. Ani nevím že jsem tam měla batoh ale to je asi vedlejší. Dala mi ho na záda a růže mi nesla v rukou. Já jsem se nějakým způsobem dobelhala do vestibulu. Tam už seděl a čekal Andy s Jackem. Oba dva se na mě usmívali. Taky jsem se usmála. Cítila jsem se tak fajn. Sestřička podala Andymu moje růže, rozloučila se a odešla. No tak ty si v nemocnici jeden den a už máš tajného ctitele jo? Řekl Jack a zasmál se. No není zase tak tajný když nechal vzkaz a vy určitě víte kdo to je. No to je jasné byli jsme tady s ním. Tak tedy půjdeme. Šli jsme tak jak to šlo mně. Bylo to těžké ale nějak to šlo. Došli jsme do auta a jeli domů. Celou cestu jsme si povídali i cestu po schodech nahoru. Měla jsem zamířeno dá se říct do svého bytu ale v tom Andy pronesl. Han nechceš radši k nám aby jsme ti mohli nějak pomoct. JO klidně ale co Mikey. V tom mě ale něco napadlo. Kluci tu máte klíče poberte mi nějaké věci  a já si jdu zavolat. Dala jsem jim klíče a oni šli. Mezitím jsem vytáhla telefon a šla si zavolat. Hej hej hej MIkey slyšíš mě. Jo slyším proč. Mám pro tebe takový návrh. Jelikož mi kluci řekli ať jsem u nich a tím pádem je volný byt tak tady můžeš být s Cameronem klidně i přes noc. To jako fakt? Ano nemáš zač. Han děkuji mockrát. Tak se měj Mikey. Ahooj. Jsem ráda že je šťastný a o mě se má kdo starat. Vyskákala jsem schody a čekala u dveří. Po asi pěti minutách přišli s mým oblečením co jsem potřebovala. Otevřeli dveře a já skákala dovnitř. Skákala jsem do obýváku kde seděl Mikey a Rye. Hele kdo nám tady doskákal. Řekl Mikey a začal se smát. No jsem ráda, že jsem mezi lidmi kteří si umí ze všeho udělat srandu. Odpověděla jsem mu a zasmála se. Hlavní je že jsi zpět a doufejme v uzdravení tvého kolene. Řekl Rye, zvedl se a objal mě. Neměla jsem ho jak obejmout s těmi berlemi to bylo nemožné. Pustil mě a já odskákala do pokoje. Potřebovala jsem se převléct. Kluci mi odnesli věci do pokoje a  zrovna vycházeli jak já jsem tam chtěl jít. Před dveřmi mě zastavil Jack a Andy rychle prošel. Varuji tě předem je to tam v pokoji hrozné. Připadal jsem si tam jako s ubrečeným malým dítětem. Takže se nediv co se tam bude dít. Řekl Jack a poplácal mě po zádech. Měla jsem strach tam vůbec jít. Ještě ale za mnou zařval. A takhle je to od včerejška. To mě vyděsilo ještě více ale i tak jsem tam vlezla. Zavřela jsem za sebou dveře a skákala na Jackovu postel. Tam mám totiž všechny věci. Doskákala jsem a sedla si na postel. Naproti mě na posteli ležel Brooklyn a brečel. Fakt doslova brečel. Vypadalo to že se utopí ve vlastních slzách. Dělala jsem jakože nic protože by mě přes ten jeho hlasitý brek určitě neslyšel a začala hledat v té hromadě věcí tepláky. Nejdřív jsem si ale vybalila batoh. Nic moc tam nebylo jediné co mě v tom batohu zajímalo byl ten úžasný plyšový medvídek. Vytáhla jsem ho objala ho a položila vedle sebe. Batoh jsem měla vybalený a začala hledat ve své hromadě oblečení tepláky. Po rozházení všech věci jsem je našla úplně dole. To není fakt možné vždy věc kterou potřebuji musí být úplně dole. To je ale jedno. Tak jsem si tedy sundala ortézu a nějakým způsobem i kalhoty. Oblékla jsem si tepláky co nejrychleji to šlo, protože Brooklyn byl furt ve stejné místností a cítil jsem se divně. Na tepláky jsem znovu dala ortézu a pořádně ji utáhla. Uklidila jsem ten bordel co byl všude kolem a uklidila to do skříně. Musím vypadat jako idiot když tady po jedné noze skáču po celém pokoji. Brooklyn tam stále ležel a brečel. Všechno jsem uklidila a šla si zpátky sednout. Vytáhla jsem telefon z batohu a projížděla instagram a další sociální sítě. Po asi čtvrt hodině jsem si všechno prohlédla a nakonec jsem si všimla že mi přišel e-mail. Bylo to potvrzení ohledně toho koncertu co je pozítří. Pak mi ale došlo že se tam nemám jak dostat a tak jsem chytla berle a skákala do obýváku. Han co děláš? Řekl Andy a vyskočil z křesla. Ale nic jen se potřebuji na něco zeptat. Na co? No jestli byste mě nemohli hodit na váš koncert do Londýna. Vím zní to divně ale mám i vstupenku. Počkat ty si si koupila vstupenku? Jo včera v nemocnici. To si nemusela stačilo říct. Ne mě to nevadí jsem ráda že se tam vůbec dostanu. No dobrá my tě tedy vezmeme. Děkuji. Řekla jsem a skákala o berlích zpátky do pokoje. Bylo něco okolo čtyř hodin. Utíká to rychle protože mi všechno s berlemi trvá dlouho. Znovu jsem si sedla na postel a opřela se o zeď. Psala jsem si s Mikeym. Byl doma a čekal na Camerona. Asi to bude láska. Jsem za něho tak šťastná. Nějakou dobu mi tam vypisoval co se dělo. Prý že si kopali a pak se večer šli tedy projít. Zjistil že toho mají hodně společného. Víc než si myslel. Určitě měli lepší večer jak já. Taky jsem v takový večer s někým kdo se mi líbí doufala. Vždy se to ale muselo pokazit. Až tedy na ten jeden. Ten byl úžasný pak se to ale stejně pokazilo a já dopadla takhle. Kvůli jedné fotce dá se říct mi museli operovat koleno. To se fakt může stát jenom mně. Nějakou dobu jsem si ještě psala s Mikeym a za hodinku mu přišel Cameron a on musel jít. Nevěděla jsem co mám dělat a tak jsem už fakt z nudy zapnula youtube a začala se dívat na nějaké české youtubery. I když už je nějakou dobu nesleduji ale tak někdy se na něco podívám. Dokonce mě ty videa někdy i baví. A to je co říct. Ale tak strávila jsem u toho hodinu to se mi už dlouho nestalo. Bylo už něco okolo šesté a já měla ukrutný hlad a tak jsem chytla berle a skákala do kuchyně.