Nečekaná příhoda v Anglii (RoadTripTV)

Odsud se nedostanu

Poslal jsem ji tam jak jsem viděl, že jdeš a řekl ať ho tam drží i když nechce. Což se ji povedlo a ty jsi přišla přímo v ten okamžik. Brook chtěl za tebou běžet jenže ona ho nepustila a já potom jenom čekal až se mi vypláčeš na rameni. Brooklynovi to došlo a chtěl ti to říct jenomže ty si ho poslala pryč a to mi ještě více pomohlo. Pak už jsem ti jenom vzal mobil a napsal mu. Dořekl to a hodil mi mobil. Jak si tohle mohl udělat? Já jsem tě měla za super kluka a ne za takového jak říká Brook šaška. Vzala jsem tedy ten mobil a otevřela ho. Hned jsem otvírala mess a četla. Ahoj Brooklyne víš nemá to s námi budoucnost. Radši bych to skončila našla jsem lepšího. Jo hádáš správně je to Dylan je to můj miláček. Ty jsi nic. Takže s láskou a vší úctou Hannah. Dočetla jsem začala brečet a řekla. Jak si to mohl udělat. Jak mu teď musí být. Jak je teď mně. Chtěla jsem mu rychle volat jenže Dylan mi ten telefon znovu vzal. Tak to ani nezkoušej. Proč ne? Chápeš, že já tě nechci. Jsi pro mě jako neznámý člověk. No tak po téhle noci už nebudu. Hned mi naskočila po té větě husí kůže. Nechápu jak to myslel a doufám že ne tak jak mě to napadlo. Horší bylo, že utéct jsem nemohla. Dveře byly zamčené a on měl klíč v kapse. Zvedl se telefon položil do koupelny i s klíčem a koupelnu zamkl. Jak nečekané. Klíč ale položil na stůl. Jenže já nevěděla jak to udělat aby si toho nevšiml. Pak mi došla jedna věc. Otočila jsem se a natáhla se pro batoh. Strčila jsem dovnitř ruku. Měla jsem tam záložní telefon. Ztišila jsem ho na nulu a zavolala prvnímu člověku co tam byl. Vůbec netuším kdo to je. Mám tam ale jenom čísla od bráchy a kluků (RoadTrip). Ať je to ale kdokoliv tak chci aby mi pomohl a doufám, že to uslyší. Pak jsem se naklonila zpátky a on se ptal. Co si to dělala? Nic hledala jsem brýle. Přitom ale žádné nemám. Vždyť ty brýle nenosíš. Nosím ale ty to nemůžeš vědět, protože ty na ig nedávám. A našla si je? Ne mám je u Brooka. No to je smutné. Myslím, že teď je asi prohodí oknem když po mém skvělém plánu jste od sebe a my můžeme být spolu. Jsi úplně blbý? My dva spolu nikdy nebudeme. I kdybych po tomhle neměla být s Brookem tak i tak s tebou nebudu. Za to co si mi teď udělal tak ne. No to si jenom myslíš. Postavil se a já doufala, že odchází. Pravý opak. Sundal si bundu pak košili a nakonec triko. Čekala jsem aspoň nějaký six pack. Jediné co jsem ale viděla bylo normální břicho a chtěla jsem se začít smát. Co to jako děláš? Nic jenom se připravuji. Ehm na co? To se dozvíš neboj. Mám z něho čím dál tím větší strach. Jistě vím, že bych nestihla vzít klíč odemknout koupelnu vzít další a utéct. Je to nemožné. Dívala jsem se z okna a pak jsem uslyšela jemné cinknutí. Byl to ten druhý telefon. Došlo mi, že to někdo zvedl a tak mě napadla jenom jedna věc. No a proč si si myslel, že ti to takhle vyjde? Proč si mi zkazil vztah? Proč proč proč? Začala jsem se ptát aby to přiznal a ten kdo to zvedl mi přišel pomoct. Vždyť jsem ti to říkal. Ale jednoduše. Ty nemůžeš být s takovým šaškem jako je Brooklyn. Je to trapák. Nezaslouží si tě. Není to trapák je to ten nejlepší člověk a jenom ty si mě donutil abych byla na něho zlá. Je to tvá chyba. Hele nedělej jak ti je ho líto. Je mi ho líto ale více mi je líto tebe. Jsi nehorázný ubožák. Dávám tomu pár minut a bude tvůj konec takže si radši obleč triko. Počkat počkat jak to myslíš? No to uvidíš. Použila jsem to stejně co on proti mně používal celou dobu. Dívala jsem se mu celou dobu do očí. Nechápal jenže pak mu to došlo. No to ne. Ty máš v tom batohu telefon nebo tak něco že? Ne nemám. Řekla jsem nervózně. Já vím že máš. Schovala jsem batoh za sebe jenže on mě chytl odhodil pryč a vzal ten batoh. Vrazila jsem hlavou přímo do zdi. Bolelo to ale já jsem to nevnímala a dívala se na něho. Měla jsem slzy v očích. Nech to. Nešahej na to. Řvala jsem jenže on to ignoroval. Vytáhl z mého batohu telefon a řekl. Tak ty takhle jo. To na mě nezkoušej. Ty kdo jsi tady na tom hovoru poslouchej. Nech nás na pokoji tady se nic neděje. Měj se s láskou kluk od Hannah. Nejsi můj kluk blbečku. Tipl to otočil se na mě a řekl. Tak skoro ti to vyšlo. Ale já se nenechám jen takhle přejít. Začala jsem brečet a začala se modlit. No tak nebreč jsem tady máš vše co potřebuješ. Ne nemám ty nejsi to co potřebuji ty jsi ta poslední věc kterou bych potřebovala. To už znovu neříkej a od teď budeš dělat co chci já. Pff to si myslíš moc. No to si nemyslím já to vím. Zvedl se šel k ledničce a vytáhl si nějaký alkohol. Hned jsem věděla. Že to není dobré. Chceš taky? Ne já nepiju. No aspoň více pro mě. Vypil na jednou skoro půlku flašky bůh ví čeho a začalo to na něho působit hodně rychle. Začal se motat a sundával si kalhoty. Došlo mi že kdyby usnul tak by to pro mě bylo nejlepší jenže zatím vypadal hodně živě. A ještě k tomu na sobě neměl ani triko ani kalhoty. No a teď ty. Co já? Taky si sundej co máš na sobě. No tak to teda ne. Ale jo. Tohle neudělám. Řekla jsem a podívala jsem se na něj tam jako kdyby spadl z bůh ví čeho a poranil si hlavu. No tak to udělám já. Sedl si na postel a začal na mě sahat. Snažil se mi sundat tričko ale já se bránila. Bylo to těžké protože má větší sílu než já.