Nečekaná příhoda v Anglii (RoadTripTV)

Co se děje Mikey?

Jako každé ráno mi zazvonil budík a já vstala a šla se obléct. Rozhodla jsem se, že si ještě vezmu mikinu od Brooklyna a pak šla rovnou na snídani. Mamka mi udělala lívance a já se pořádně najedla. Mám ve škole jenom pět hodin ale i tak. Bůh ví co mě tam čeká. Po snídani jsem si vzala batoh a vyrazila do školy. Vyšla jsem před barák a Mikey tam nebyl. No buď zaspal a nebo je ve škole. Nemám to zase tak daleko takže tu cestu zvládnu. Berle jsem tedy nechala doma ale ortézu jsem furt na noze měla. Cesta mi trvala ani ne deset minut. Došla jsem tedy do školy a mířila ke svojí skříňce. Měla jsem ji v takovém rohu. Nikdo tam na mě nemohl a tak se mi to líbilo. Do skříňky jsem si hodila batoh a vzala si jenom věci na chemii. Mikey furt nikde a já tedy vyrážím do učebny sama. Bohužel stalo se to co jsem si nejméně přála. Pár metrů před učebnou mě zastavili holky, které mě bůh ví jak dlouho šikanují. Po těch se mi fakt nestýskalo. Vlastně po nikom se mi nestýskalo. Jenom po mamce. No hele koho tady zase vidíme. Naše milovaná trapná Hannah. Ale copak, že máš ortézu. To už si tak blbá, že nedokážeš ani chodit. NE byla jsem na operaci ale to ty nemůžeš vědět. Hele tady nám někdo nahnal odvahu to se mi nelíbí. Někdo by tě měl zase srovnat. Určitě si to nabrala na výletě se svým teplým kámošem a dementním bratrem. Do mého bratra a nejlepšího kámoše se mi nenavážej jo. Řekla jsem a hodlala jsem vejít do učebny. Chytla mě a strčila mě dozadu. Ty ještě nikam nejdeš. Stále jsem neskončila. Co to máš za FAKE supreme mikinu. No není fake ale tak nevadí. A jak mi to dokážeš?  Řekla a já jsem si uvědomila, že ona taky někdy poslouchá RoadTrip. Ne tak jako já ale vždy se ji líbil Brook a Andy. Slyšela jsem ji totiž jednou při hudebce. Vytáhla jsem tedy telefon a našla fotku Brooklyna v té mikině. Vidíš tohle tak to je ta stejná doslova stejná mikina. To jakože je jeho? Jo je a pokud nevěříš tak nevěř. V tu chvíli jsem jenom viděla jak mi chtěla dát ránu a vzít mi tu mikinu ale naštěstí přišel učitel. To byla moje jediná záchrana. Vlezla jsem do učebny a sedla si radši úplně dozadu. Ty holky si sedli úplně dopředu a kolem nich snad všichni kluci. Tak jako vždy. Takhle to tady chodí už několik let a všem to přijde normální. Mně ne ale to je každému jedno. Jednou se stalo, že si tady se mnou začal povídat někdo jiný než Mikey a ty holky ho tak zničili, že už jsem ho na téhle škole neviděla. Od té doby se na mě nikdo ani nepodívá. Já už jsem si na to ale zvykla. Teď mi ale dává lepší pocit to, že tam někde v Anglii je kluk který mě má fakt hodně rád. Nějakým způsobem jsem protrpěla chemii. Ne že bych ji neměla ráda ale tahle hodina mě nudila. Zazvonil zvonek a já si počkala až všichni odejdou až potom jsem šla taky. U dveří mě zastavil učitel. Pořád ten stejný problém? Ano ale to nemá cenu to řešit. NO když myslíš ale kdyby se cokoliv stalo víš, že za mnou můžeš přijít. Ano pane učiteli. Řekla jsem a odešla ke skříňce. Mikey furt nikde a já tedy musela protrpět zbytek hodin sama.

Všechno jsem měla konečně za sebou. Nic se nestalo žádný další střet prostě normální hodiny. Za to jsem neskutečně ráda. Po škole jsem jako vždy vyrazila hned domů. Všichni šli na oběd a já tak mohla v klidu jít aniž by mě někdo chytl. Já radši na obědy nechodím. Nikdy to nedopadlo dobře a tak mi radši vaří mamka. Hned po příchodu domů jsem věděla, že doma nikdo není. Takže mamka byla asi v obchodě protože jsem v kuchyni ani neměla oběd. Zalezla jsem do pokoje hodila batoh ke stolu a sedla si na postel. Měla jsem zmeškaný hovor od bráchy. Co by tak mohl potřebovat? Tak jsem mu tedy zavolala. Po chvilce to zvedl. Jako kdyby čekal, že zrovna teď zavolám. Čau Tede co potřebuješ? Ale nic jen tak volám jak se ti zatím daří. Tak zatím to jde dneska mě chtěli zbít jenom jednou a to je celkem úspěch. No byl by to úspěch kdyby to nebylo ani jednou. A u tebe něco nového? Ale ne jenom ti mám vyřídit, že tě Brook  zdraví a, že Cameron zdraví MIkeyho. Okej taky zdravím a Mikey určitě taky. Počkej ty s ním nejsi. Ne nebyl ve škole netuším co s ním je. Tak to zjisti a pak mi dej když tak vědět. Dobře zatím se měj a ještě jednou pozdravuj Brooklyna. Dobře neboj a ahooj. Tipla jsem to a hned jsem psala Mikeymu. Neodpovídal mi a tak jsem ještě volala mamce. Ve chvíli kdy jsem ale zavolala vešla dovnitř. V rukou držela dvě krabice. OMG my máme dneska pizzu. Řekla jsem a chňapla jsem jednu krabici. No pokud dobře vidíš tak jo. Nestihla jsem nic uvařit musela jsem něco zařídit tak jsem aspoň objednala pizzu doufám, že nevadí. Ne to je super. Tu jsem taky dlouho neměla. Vzala jsem si ji do pokoje sedla si zase na postel a začala jíst. Zbožňuji pizzu. Je to jedná z věci co mi fakt zlepší náladu. Taková moje láska k pizze.

Najedla jsem se krabici jsem položila na zem a všimla jsem si, že mi Mikey odepsal. Hned jsem mu napsala co se děje ale psala jsem tak normálně. Takže jsem začala s jak se máš, co děláš a až pak jsem se zeptala proč nebyl ve škole. Odepsal, že se má tak divně, že si uklízí a, že do školy ho nepustila mamka. No tak tomuhle fakt nerozumím. Proč by tě nepustila? Chvíli jsem čekala na odpověď ale stejně jsem se jí nějak moc nedočkala. No, protože je tady jeden menší detail, který to tady vše komplikuje. Nevím jestli je to dobře nebo ne. Je to zároveň fajn a zároveň úplně na nic. No ale tak řekni mi Mikey co se děje. No víš jak tvoje mamka mluvila o tom, že mě doma něco čeká. No vím.