Nečekaná příhoda v Anglii (RoadTripTV)

Nesnáším bouřku

V koupelně jsem si předělala culík, protože jsem vypadala fakt hrozně. Pak jsem se už zase vrátila do pokoje. Nebylo to jednoduchý a tak jsem sebou práskla o postel. Musela jsem si rychle lehnout aby mě to nebolelo ještě víc. Jsi v pohodě? Jo jsem. Odpověděla jsem mu a lehla si zpět na svoje místo. Venku už se začínalo stmívat a já pustila další díl. Kluci furt nebyli doma a tak jsme byli v bytě furt sami. To nic neměnilo na tom, že chci dokoukat všechny díly. Polovina dalšího dílu za námi a venku už byla tma. Nebylo ještě tak pozdě ale venku začalo pršet takže bylo venku zataženo. Začalo potichu hřmít. Nějak jsem to nevnímala. Dál jsme se dívali. V jednu chvíli jsem potřebovala někam dát svoji ruku a nevěděla jsem kam. Dala jsem jí dá se na sebe a narazila jsem na vlasy od Brooklyna. Takový super super super pocit. Začala jsem je hladit a projíťdět mezi jehi vlasy. To je tak boží. Užívala jsem si to. Tohle a ten film mi neskutečně zlepšilo náladu ani jsem nepřemýšlela nad tím kolenem. A to je hlavní netrápit se tím kolenem. Venku začalo hřmít trošičku hlasitěji. Myslela jsem že to děla někdo tady v baráku tak jsem to stále nevnímala a dále sledovala film. Znám to už od začátku do konce z paměti ale neustále mě to baví a snad mě to nikdy neomrzí. Další díl už se blížil ke konci. Zrovna jsme se dívali na tu nejnapínavější část z filmu když totálně hnusně a nahlas zahřmělo a za oknem šel vidět blízko blesk. V tu chvíli jsem totálně vyletěla otočila se o 180 stupňů. Chytla jsem se Brooklyna a hlavu měla na jeho hrudi. Nesnáším bouřky. Od toho incidentu co se mi stal když mi bylo asi osm. S bráchou jsme šli ze školní akce a začalo pršet. Schovali jsme se pod stromem než to aspoň trochu přejde. Začalo ale taky hřmít a asi 5 metrů před tím stromem uhodil blesk. Od té doby mám nehorázný strach z bouřek. Furt jsem se držela Brooklyna a chtěla jsem začít brečet. To jsem naštěstí udržela. Co se děje? Zeptal se Brook a snažil se mi podívat do oči ale já měla tu hlavu tak přitlačenou na jeho hruď že to asi nedokázal. Chvíli zase nehřmělo a já se pomalu odlepila od Brooka. Promiň omlouvám se za to co jsem teď udělala. Řekla jsem a sklopila hlavu. Co co počkej teď tě nechápu za co se omlouváš? Vždyť se nic nestalo. Je to jenom bouřka nemáš se čeho bát. Ale já se bojím bouřek prostě to nezvládám. Nemusíš se bát. Pochop že se prostě bát nepřestanu. Řekla jsem a vhrnuly se mi slzy do očí. Mezitím nám naskočil další díl filmu a já si toho vůbec nevšimla. Ale se mnou se bát nemusíš já tě ochráním. A jak to dořekl tak mě chytl přitáhl mě k sobě tak, že jsem si lehla přímo na něj hlavu jsem měla na jeho hrudi a on mě držel v silném objetí. Taky jsem ho objala a neměla jsem ho v plánu pustit dokud ta bouřka neskončí. Bouřka byla čím dál tím víc silnější a já jsem začalapotichu brečet. Brooklyn mě začal hladit po vlasech a já se pro jednou cítila v bezpečí. Bouřku fakt nesnáším ale teď jsem měla pocit, že mě někdo chrání. Dále jsem se ho držela a dále se dívala.

Už jsme se dívali na poslední díl. Bouřka mě furt strašila ale v Brooklynově objetí jsem to zase tak nevnímala.  Bylo už něco okolo deváte a kluci už byli doma a já si uvědomila, že zítra je ten koncert. No tak ale až ve čtyři takže nevadil když si trochu pospím. Toho si nikdo nevšimne. Film už pomalu končil a já jsem se podívala na Brooklyna. Myslelal jsem že je vzhůru, protože mě furt pevně držel ale to jsem se mýlila. Brooklyn totiž tvrdě spal. Vypadal tak roztomile. Já jsem se dodívala na film. Na konci mi jako vždy ukápla slzička. Pak jsem vypla noťas a otočila se čelem na Brooka. Ten spal takže mě nevnímal. Zakryla jsem se dekou a jeho jsem taky zakryla aby mu nebyla zima a šla jsem spát. Po dlouhé době jsem mohla spát bez výčitek svědomí.

Han vstávej. Slyšela jsem jak někdo za mnou mluví. Otočila jsem se a řekla jsem kolik je hodin ? No asi osm. Teprve proč mě tak brzo budíš? Nevím nemohl jsem spát. No to se divím večer si usnul hodně rychle. Řekla jsem a zasmála. Teď už asi neusnu a tak jsem vzala telefon a začala jako vždy projíždět instagram. Včera mi ještě psal Mikey ale teď ještě určitě spí takže mu odepíšu později. Nechtělo se mi vůbec z postele a to u mě není normální. Asi to bylo i tím, že nemůžu normálně chodit a to mi celkem hodně ztěžuje všechny věci co bych chtěla dělat. Dál jsem tedy projížděla instagram. Co jiného bych mohla dělat. Po chvilce jsem položila telefon a znovu si lehla. Otočila jsem se na Brooka. Vypadal, že už chce vstát. Já jsem ale nechtěla přijít o další krásnou chvíli. A i přestože jsme jenom přátele jsem ho chytla a objala aby nemohl odejít. Co se děje? Lekl se a zeptal se. Nic. Si si jistá? Jenom nechci aby si odešel. Řekla jsem a usmála se. Já taky nechci odejít ale potřebuji hodně nutně na záchod. Řekl a zasmál se. Tak to tě tedy asi budu muset pustit. No to by bylo fajn. Tak jsem ho tedy pustila a on šel na záchod. Otočila jsem se tedy ke zdi a přemýšlela jestli mám vstát nebo ne. Asi by to bylo vhodné jelikož mám celkem hlad ale do té show je ještě hodně času.  Nevšimla jsem si že někdo otevřel dveře. Najednou jsem se strašně lekla protože mě někdo rychle objal. No málem jsem dostala infarkt to ne že ne. Otočila jsem se abych věděla kdo to je. Byl to Brook. Tak jsem zpátky. No to vidím a jsem moc ráda. Chyběl jsem ti. Jo když ti to udělá radost. Řekla jsem a zašklebila se. Dále jsme tedy nějakou dobu leželi a já málem usnula