Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)

THREE

První věc, které jsem si všimla, bylo, že jsem v hlavě cítila tlukot srdce, vyschlo mi v krku a bylo mi zle. Hledala jsem mobil, abych se podívala na čas, pak jsem si taky všimla malého tetování, vzpomněla jsem si na setkání a uvědomila jsem si, že ve skutečnosti, nebylo snem.

Prsty jsem se dotkla kůže, trochu jsem je odtáhla, když jsem ucítila neznámý hrbolek. Odstranila jsem fólii a umyla jsem to místo, než jsem to namazala krémem, který Anne přinesla a minulý večer jsme se o něj podělily, potom jsem se dívala na film. Připomínka na Harryho mi slabě hrála v hlavě, ale kůže kolem inkoustu už nebyla růžová.

Od vedle se ozvalo lehké zaskuhrání, zabouchala jsem na stěnu pěstí.

„Jdi do prdele," řekla Anne skrze zeď, její hlas byl tlumený.

Aspiriny byly v koupelně dole, ale pouhá myšlenka na vstávání zhoršila celou tu bolest.

„Seleneeeeeeeeee," stěžovala si Anne. „Prosííííím, pomoz miii. Bolíííí to!"

„Přestaň křičet, to taky bolí!" byla ticho. Chvilku nato mi zabzučel mobil.

Anne: Seleene. Prosím, pomoc. Bolí to.

Frustrovaně jsem si protřela obličej, ale nonšalantně jsem vstala a vydala jsem se do koupelny.

Anne tady pro mě byla nehledě na to, co si její rodiče mysleli o našem přátelství. Hádám, že jsem byla známá jako ta, co chtěla dělat vlastní rozhodnutí navzdory rodině, což si vyžádalo daň na ostatních lidech ze sousedství, platilo to i pro rodiče Anne, kteří jí odmítli dovolit vystěhovat se se mnou do města.

Vzala jsem dva prášky, polkla jsem je a šla jsem k chodbě, ale tentokrát jsem otevřela dveře vlevo.

Anne vypadala asi tak špatně jako já. Make up měla rozmazaný, takže tmavé kruhy obklopovaly její teď matné zelené oči. Bílý polštář byl zakrytý pramínky zapletených hnědých vlasů a deka zakrývala její holou opálenou kůži.

„Miluji tě," zamumlala a její slabá ruka se natáhla, aby si vzala prášky a skoro prázdnou láhev s vodou od nočního stolku.

Posadila jsem se na konec její postele, než jsem si lehla na její nohy, ovíjející kolem ní paže.

„Ne, já miluju tebe." Vzhlídla jsem, načež položila prázdnou lahev a pobaveně se na mě podívala. „Byly by to docela nanic narozeniny, kdyby nebylo tebe."

Na obličeji se jí roztáhl úsměv.

„Aww. Neblázni teď ze mě." Její prsty si hrály s mými vlasy. „Ale máš pravdu, chci říct, přinutila jsem tě potkat se s fešákem, že?"

Vykřikla, když se její další polštář dostal do kontaktu s její hlavou.

„Bolí mě z toho mozek."

Zasmála jsem se jí.

„Máš pravdu. Ale nevím, zdál se..."

„Ale ne, slečinko. Nebudeš ho odsuzovat kvůli jeho tetování, protože podívej." Hrdě natáhla ruku. „Taky na sobě máme nějaký inkoust." Najednou dostala závrať, když si držela ruku a zavrtěla se v posteli. Pak se její oči rozšířily a zalapala po dechu, posadila se, aby na mě viděla, přičemž jsem se praštila hlavou do postele.

„Vole! Můžeme jít do toho baru s těma dobře vypadajícíma volama a víš." Hodila vlasy zpátky, už nebyla zabraná do ukazování tetování.

„Anne." Zasmála jsem se. „Myslela jsem si, že ty a Liam jste, ty víš."

Jas se v jejích matných očích vzdálil, ale zamaskovala tu bolest při zmínce jeho jména úsměvem.

„Ujasnil to, má jenom rád, jak on to rád nazývá, dočasné náhrady." Mávla rukou, ale věděla jsem to.

„Ou, Anne." Hladila jsem ji po noze, pokoušela jsem se ji uklidnit. „Kdy to bylo?"

„Včera večer, než jsme začaly pít, hádám. Je to jedno, fakt. V posteli je dobrý, takže jsem neztratila asi všechno, hádám."

Její nonšalantnost byla skoro přesvědčující, ale věděla jsem, že Anne chtěla s Liamem něco vážného, s tím klukem, kterého potkala v baru; ačkoli po sedmi měsících odmítl Anne představit jako svou přítelkyni a byli spíše jako kamarádi s výhodami.

„Chceš o tom mluvit?"

Potřásla hlavou. Nechtěla se dále bavit o tom tématu, aby se cítila více zraněná, přikývla jsem.

Lišáckým hlasem jsem znovu promluvila: „A co Niall? Nestraní se tě moc."

Zadržovala úsměv a praštila mě do ruky.

„Přestaň. Víš, co k němu cítím."

„Připomeň mi to."

Převrátila oči, ale znovu to zopakovala.

„Má v sobě nevinnost, kterou odmítám roztrhat. Byla jsem s pěknými kluky a Niall je sladký kluk s opravdu jemnýma očima a jemným úsměvem a nikdy bych si neodpustila, kdybych ho nějak neúmyslně zranila. Je čistý a přestaň se tak na mě dívat!"

Zasmála se, přičemž se mě pokoušela odstrčit potom, co jsem jí věnovala škádlící pohled.

„Anne! Přestaň se chovat k Niallovi jako k malému děcku. Je o rok starší než ty a jsem si jistá, že měl taky plno holek, ale taky jsem si jistá, že je více než respektuje. Dej mu šanci, a když pořád nebudeš chtít, alespoň jsi to zkusila."

Kousala se do rtu, oči měla prázdné, když zvažovala můj návrh. Natáhla se pro mobil.

„Dobře," řekla nakonec. „K čertu s Liamem, že?" usmála se.

„K čertu s Liamem," souhlasila jsem.    

_____________

Tímto mi došly přeložené díly navíc. :D A k čertu s tím...

Edited.