THIRTEEN

3.5K 139 7
                                    

Nasedli jsme do Justinova auta a jeli jsme k domu mých rodičů. Neměla jsem čas se usadit a odpočívat; za což jsem byla vděčná, protože ta nostalgie z toho, že jsem byla zase doma, mě rozesmutňovala a zároveň štvala. Vracela jsem se do života mého starého já.

Když jsem byla s mámou o samotě, Justin mi dával kufry nahoru do pokoje pro hosty, protože můj pokoj se změnil do něčeho jiného, čemuž se matka nonšalantně vyhnula, zeptala jsem se ji na otázku, které mě pálila na jazyku.

„Proč je tady?" zašeptala jsem.

„Co tím myslíš?" zeptala se nevinně.

Věnovala jsem jí ukazující pohled.

„Justin," zdůraznila jsem. „Proč je tady?"

Něco ji obtěžovalo. Bylo to evidentní, když si třela bříška prostředníčku a palce o sebe.

„Teď tady bydlí."

Mé oči se šokovaně rozevřely, stejně jako pusa.

„Cože?!" zašeptala jsem ostře. Pak mě zasáhlo uvědomění.

„On má můj pokoj, že?"

Zaksichtila se, ale nonšalantně přikývla.

„Měl nějaké problémy, tak ho rodiče vyhodili," její rty se dále hýbaly, ale přestala jsem poslouchat po ironii a podrazáctví toho všeho.

Pak přestala, těžké kroky se zastavily u ní.

„Všechno hotovo." Usmál se. Jeho hnědé oči měly stejnou jiskru.

Svlékl si svetr díky vedru uvnitř a pak jsem mohla vidět jeho rukávy. Tetování na tetování, inkoust nikdy nekončil.

„Páni," vydechla jsem příkře a pak jsem našpulila rty.

Uchechtl se, když udělal poslední krok.

„Hezké, huh? Rodiče to nepodporovali, tak mě vykopli." Pokrčil rameny. „Rád bydlím se tvými rodiči."

Podívala jsem se na matku, která se triumfálně usmívala.

„Je potěšením tě tady mít, zlato."

Dělají si ze mě srandu? Vyhodila mě, protože jsem chtěla rozvíjet můj život psaní a cestování, ale přivítali Justina poté, co byl vyhozen vlastními rodiči kvůli tetování.

Se vší silou jsem se pokusila nadechnout a vydechnout bez toho aniž by mi vyklouzlo nějaké slovo.

„Musíme jet," řekl Justin. Vzal klíčky a následovaly jsme ho ven.

Lépe jsem si prohlédla auto a zamračila jsem se.

„Mami, je to dědové auto, co pro mě táta spravoval?"

Její oči po mně střelily a jednoduše pokrčila rameny.

„Tvůj táta by ho tam nenechal jen tak sedět poté, kolik do toho vložil práce... tak ho dal tomuhle chudému klukovi."

Má čelist by spadla až na zem, kdybych si neprotírala obličej rukama.

„Oh, dospěj, Selene!"

Naskočila na zadní sedadlo, takže jsem zdráhavě vklouzla dopředu. Podívala jsem se na něj.

Už nebyl tak vychytralý. Jeho postava byla štíhlá, ale taky byl vidět náznak posilovny. Kulatý obličej, který míval, byl podtržen lícními kostmi a pevnou čelistí. I jeho styl se změnil, od volných bund se přesunul k zapnutým, fakt dopnutým, k těsným džínám a tričkům, které ho perfektně objímaly.

Podíval se na mě, naše oči se střetly, přičemž se kousl do spodního rtu, zajistil auto. Pak na mě mrknul.

Ježíši.

________

Po dlooooooooouhééé době. :) Mrk

Edited.

Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat