Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)

TWENTY-SEVEN

Louis: včera večer jsem se bavil (; Nemůžu se dočkat, až tě znovu ochutnám...

Usmála jsem se nad tou myšlenkou jeho rtů na mých...

Já: Mmm... doufejme, že to bude brzy.

***

O devět hodin dříve

Netřeba říkat, že po Harrym nebyly další čtyři dny ani stopy. Což nebylo překvapující vzhledem k tomu, jak jsme nechali věci být.

Anne na tom trvala tak moc, až to bolelo, musela jsem si pamatovat, že věci na jednu noc takhle chodily. Povinně v nich nebyly žádné emoce; jinak by byl výsledek domotaný jako tohle.

Vlastně, nezdálo se, že by měl Harry stejný problém jako já, protože vzhledem k jeho zprávám z minulého týdne, nenásledovaly další po našem posledním setkání.

Ujistila jsem se, že žádná z okolností nevedla k tomu, že bych do něj vrazila. Proto, když Anne něco potřebovala z obchodu, šla jsem dlouhou oklikou.

Ale nakonec jsem se rozhodla pro nejlepší možnost, a to jít dál, bylo pak jednodušší s ostatními mluvit. Vzhledem k tomu, že mezi mnou a Harrym nic nebylo, nebylo to tak pro mě těžké, jednoduše jsem zapomněla na to, co bylo.

Proto jsem napsala Louisovi. Velké části mně chyběly ty jeho zprávy a byla jsem zvědavá, co dělal. Odpověděl o pár hodin později, vysvětloval mi, že pracoval, ale teď měl zbytek odpoledne volno.

Začali jsme si posílat přátelské zprávy, které se změnily do roztomilých, a pak jsme nějak skončili u toho, že mi hořely tváře, i když na tom nebylo nic vulgárního. Byl to jen spíš nápad toho, že jsem jen tak flirtovala s přitažlivým člověkem a že jeho zprávy byly více než vzrušující.

Nakonec poslal zprávu, jestli se s ním nechci sejít a poznat se osobně. Souhlasila jsem, upřímně jsem chtěla zkusit něco nového; připomínala jsem si, že jsem dospělá žena, která je schopná dělat vlastní rozhodnutí, a když bych chtěla někoho potkat z aplikace, tak ať.

Po mnoha zprávách sem a tam, kde jsem mu navrhovala, aby mě vyzvedl, protože jsem si uvědomila, že město na Tindru nebylo mé skutečné město, neřekla jsem to a on byl pořád cizí, nakonec jsme se rozhodli sejít ve známém parku mezi našimi městy.

Anne byla více než povzbudivá, říkala mi, že tohle byl další krok k tomu být volná. Taky navrhla, abych si oblékla něco ležérního a super poté, co se podívala na počasí a taky mi nabídla odvoz, protože měla polední pauzu. Řekla jsem ji, že bych radši jela autobusem, takže by měla čas na jídlo, ale počítala s jídlem v autě; což bylo nebezpečné, ale Anne nehrála podle pravidel nebo zákona.

Nastoupily jsme do auta, začínala jsem být nervózní. Anne to musela vycítit, protože mi začala říkat historky o klucích, které potkala online, jak se stýkali a jak se to nezvrtlo do něčeho strašidelného, i když to tam nezačínalo.

Nelitovala toho; stalo se to něčím jako na seznamu. Další zážitek, který zanechal sladkohořkou upomínku.

Nemohla jsem být vděčnější, že jsem měla takovou kamarádku, jako byla Anne. Trochu jsem se uklidnila a teď jsem měla v žaludku hřejivý pocit.

Zaparkovala auto u parku.

„Anne, musíš jít kousek-." Její ruka mě přerušila. Kousla si do sendviče, přinutila jsem ji.

Pomalu žvýkala, začínala mě svědit úzkost.

Nakonec jsem polknula.

„Musíme ho vidět jako první, abychom věděly, že je to on."

Má pusa se zformovala do o nad tím chytrým nápadem, než jsem se podívala k parku. Bylo těžké vidět něco z takové dálky, tak jsem se podívala na čas. Dohodli jsme se, že se sejdeme před pěti minutami.

„Napiš mu," řekla Anne s plnou pusou.

Já: Ahoj. Jsem tady, ale nevidím tě.

Odpověděl krátce na to.

Louis: Jdu teď dopředu.

Podívala jsem se k zeleni, než jsem uviděla postavu celou v černém.

„O můj Bože-." Anne vylétl z pusy kousek čipsu. Podívala jsem se zpátky, Louis se po mně rozhlížel.

„To je-." Žvýkala pomalu, než polkla. „Vracím se na Tinder."

Zasmála jsem se, než jsem otevřela dveře.

„Díky, Anne."

Pokrčila rameny.

„Sendvič stál za to. Ale hele." Vykoukla z okýnka, když jsem si k ní dřepla. „Něco se pokazí, volej mi. Nějak se vymluvím nebo něco a přijedu pro tebe. Pokud ho budeme muset zbít, napiš „b" a vezmu s sebou Liama."

„Ahoj, Anne." Zasmála jsem se. Byla jsem kousek pryč, když na mě zatroubila, nutící mě se ohlédnout.

„Myslím to vážně." Naznačila. Bylo těžké brát ji vážně, protože měla drobky na puse. Naznačila jsem jí to, než se zkontrolovala.

Zamávaly jsme si, než jsem šla k parku. Nebyla bych překvapená, kdyby mě Louis díky Anne viděl.

Ale když jsem došla dopředu, nikde nebyl.

Je oblečený do černého, Selene. Jak může být těžké jej vidět?

Pár minut jsem se rozhlížela, neviděla jsem ho.

Možná se mu nelíbilo, jak vypadám osobně a odešel.

Potřásla jsem hlavou nad těmi negativními myšlenkami, které se začaly plížit do mé mysli, než jsem se rozhodla vytočit jeho číslo.

Zvedl to na první zazvonění.

„Ahoj."

„Ahoj." Usmála jsem se, když jsem ucítila jeho úsměv na druhé straně. „Já, um, nevidím tě."

Zasmál se, polknul, než řekl: „Otoč se."

_________

A ke všemu se přidal Louis...

Nooo, první bere.:D 

Jaký jste měli den? 

Edited