FORTY

2.3K 115 2
                                    

Přede mnou je plátno. Je z většiny smáčené od černé barvy a už se v malých mezírkách začínají vytvářet slova.

Okraje jsou roztrhané, ale ošoupané konce tomu dodávají hodnotu; krása vycházející z toho, kde to bylo a kolika nevhodnými značkami to bylo poskvrněno.

Tak vzácný kus beze jména, aby nebylo souzeno.

Krásné umělecké dílo s neoprávněným majitelem.

Ale takhle to s tímhle musí být. Označeno mnohými a vlastněno jedním.

Ačkoli stejně jako si myslím, není možné, abych si ho sobecky přivlastnila, něco se děje.

Konečně mi to dochází.

Za každou známku se musí platit: nenecháš za sebou cestu, aniž by si z tebe kousek nevzala, kroutíš s ní, dokud něco nepoznáš jako své vlastní, tam, kde to patří.

Tohle plátno na tobě zanechává stejné stopy jako ty na něm.

A neuvědomila jsem si tu chybu, kterou jsem udělala, dokud nebylo příliš pozdě.

Napsala jsem své jméno v té nejmožnější permanentní verzi.

A jak jsem na shlédla na sebe samu, nevidím to jméno. Vidím černý inkoust, který se pomalu rozpíjí po mé kůži, pomalu mě pokrývá, dokud jsem nepoznatelná.

Jeho vzácné vzory se vpalují do černého plátna, kterým jsem byla, dokud nejsem celá pokrytá linkami, které nikdy nebudou moct cestovat, aniž by jedna druhou nenásledovaly.

Alevím, že když začnu s každou linkou od začátku na mém zápěstí, dopadlo byto tak, že mé prsty by přejížděly po jeho jméně znovu a znovu, dokud by mě nebolely prsty a neměla bych chorou mysl.

____________

Je to těžké. 

Edited

Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat