Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)

TWENTY-TWO

„Nep." Zatřásla jsem hlavou a otočila jsem se ke svému pití.

Anne si vedle mě hlasitě povzdechla, ale nic neřekla. Místo toho si dál hrála se svým pitím.

„Anne." Strčila jsem do ní.

Navzdory jejímu naštvání odpověděla.

„Ano?"

„Už jsem to s ním zkusila. Má přítelkyni."

Pokrčila rameny.

„Dobře. To stejně má taky ten chlap v obleku tamhle. Pochybuji, že nemá ženu."

Převrátila jsem oči.

„Do prdele, Anne." Než jsem se přikrčila, seskočila jsem ze židličky a upravila jsem si šaty. Nechyběl mi Annin rozjařený úsměv.

Čím blíže jsem k němu byla, tím jsem byla nervóznější. Bylo tomu tak, dokud jsem k němu nedošla a nestála jsem téměř vedle něj.

„Harry?"

Zdál se být rozptýlený, ztracený a trochu i mimo. Na chvíli jsem se rozhodla, že budu předstírat, že jsem tady nepřišla, ale byla bych směšná. Takže jsem ještě jednou zavolala jeho jméno a poklepala jsem mu na rameno.

Jeho oči střelily k mým, vykulené trochu, než se ke mně otočilo jeho tělo.

„Ahoj, Selene."

Pokynul mi, abych se posadila vedle něj.

„Díky."

„Samozřejmě," zněl trochu opile. „Co tě sem přivádí?"

Kývla jsem k Anne, která předstírala, že se tady nedívala. Jen se uchechtl.

„Aha."

Něco na něm bylo jiné. Kdyby to bylo jen to pití, přehlédla bych to, ale něco v něm bylo matné, nemohla jsem to nechat být, protože vypadal... zlomeně.

Možná to byl fakt, že jsem se s ním předtím už setkala, který mi dodal odvahu, abych se zeptala: „Jsi v pořádku?"

Věnoval mi líný úsměv.

„Proč bych nebyl?"

Kousala jsem si spodní ret, byl to zlozvyk, který jsem dělala, když jsem byla nervózní. Pokrčila jsem rameny, naklonila jsem hlavu na stranu, abych mu tím dala najevo, že bylo v pořádku mluvit.

„Nejsem si jistá," odpověděla jsem uboze.

Napil se ze skleničky, polknul, jako by ho něco obtěžovalo v krku.

V pokusu rozzářit mu náladu a přesměrovat napnutou atmosféru jinam, jsem se zeptala na to, z čeho vypadal posledně nadšeně.

I když jsem byla vyděšená z těch slov, měla jsem příležitost malé konverzace.

„Jak se má Jane?"

Ale místo úsměvu, který jsem očekávala, jeho tělo ztuhlo, jeho oči ztvrdly a zatnul pěsti. Jeho klouby byly bílé a jeho dech začal být ostrý. Tahle náhlá změna mě zaskočila.

Tohle nebyla ta reakce, ve kterou jsem doufala.

„Harry-."

Zamračil se a malým zavrtěním hlavy mě přerušil. Svěsila jsem ramena, to jsem fakt podělala.

Aniž by ztrácel čas, vytáhl peněženku, položil peníze pod sklenici, než vstal. Chystal se mi říct, abych si hleděla vlastních věcí, což jsem si asi zasloužila. Další trapný moment přede mnou.