THIRTY-FOUR

2.8K 138 8
                                    

Otevřela jsem dveře poté, co jsem ho zahlédla uvnitř.

„Vrátil jsi mi mobil, že?" jeho oči se vykulily šokem, než vstal ze známého černého křesla a pokynul mi, abych se posadila do čekárny.

Nikdo s ním nebyl v obchodě, což je divné vzhledem k tomu, že je večer. Z toho, co jsem chodívala kolem touhle hodinou, jsem si všimla, že tady vždycky byli lidi.

„Nevím, o čem to mluvíš." Pokrčil rameny. Bylo příliš pozdě. Viděla jsem záblesk viny.

„Proč jsi prostě nezaklepal a nedal mi ho osobně?"

Harry si rezignovaně povzdechl. Posadil se vedle mě.

„Nenechal jsem ho tam. Udělal to někdo jiný," pokračoval. „Byl to můj blízký přítel, který dělá divné hovna, tak-."

Rozhodla jsem se, že dále do toho nebudu zacházet, ačkoli to bylo zatraceně divné, potřásla jsem hlavou.

V tichosti jsme oba cítili visící téma před námi, křičelo po pravdě. Byl první, kdo to ticho prolomil.

„Nebyla někdo, koho bych znal." Polknul. „Nevěděl jsem, co dělám." Zaváhal. „Nevím, co dělám většinu času, pokud mám být upřímný."

„Harry, nemusíš se obha-."

„Ne," přerušil mě. „Jen poslouchej." Kousla jsem se váhavě do rtu, ale nonšalantně jsem přikývla. „Po té noci, co jsme byli spolu, přemýšlel jsem nad tím, jaké to bylo a-." Jeho ruka se zatíná ve vzduchu. „To prostě, nevím, nevím, jak to vysvětlit, nemyslel jsem, že bych se takhle cítil po rozchodu. Chci říct-." Bojuje, aby našel správná slova.

„Je to v pořádku," lžu. „Ty a já jsme byli jen na jednu noc a-." Jeho ostrý pohled mě přerušuje.

„To jsem nemyslel."

Polkla jsem, vstávala jsem, než bylo příliš pozdě dostat ho z hlavy. Taky vstal, a když jsem se chystala rozloučit se, přistoupil blíže, tak blízko, že mě to přimělo zastavit se, než jsem vydala nějaké slovo.

„Stůj," zašeptal. Vzhlédla jsem na něj jako už tolikrát. Jeho ruka se pomalu zvedla, než se jeho prsty otřely o mou tvář. „Ne," zamumlal jemně.

Padající od mého obličeje se jeho ruka uzavřela kolem mého pasu, přitáhl si mě blíž a nedal mi žádný čas protestovat, protože jeho hruď se tiskla na mou a jeho dech se stával mým vlastním.

Pomalu jeho hlava klesla, než se zastavila. Byla jsem zmatená; chtěla jsem ho políbit, ale když jeho oči sklouzly k mým rtům a zpátky nahoru, a když se jeho rty zformovaly do uculení, uvědomila jsem si, co dělal.

Chtěl, abych byla první, kdo ho políbí.

Stoupla jsem si na špičky, než jsem naklonila hlavu dostatečně tak, že se mé rty otřely o jeho.

Jemné zasténání uniklo od něj, než jeho ruce sklouzly k mému zadku a přitáhl si mě k němu, takže jsem jasně cítila, co jsem mu dělala.

Přitlačila jsem na jeho rty, vychutnávala jsem si chuť, která spalovala můj mozek. Jeho jazyk zatlačil do mého, než se jeho zuby zabořily do mého rtu. Takhle to bylo jen chvilku, jen rty a ruce.

Pak myšlenka, jak jednoduše jsem se dostala do obchodu, se dostala do mé mysli a odtáhla jsem se, nechala jsem Harryho s lehce pootevřenými a červenými rty.

Ohlédla jsem se přes rameno, než jsem se ohlédla zpátky na Harryho, který si chápavě olízl ret.

Přešel ke dveřím, zamknul je, než mě vzal za ruku, přičemž jsem byla zmateně vlečena.

Když jsme se dostali dozadu, odkud Harry vždycky vycházel, uvědomila jsem si, že jsme šli do většího soukromí. Vedl nás skrze dveře, které se otevíraly do velmi lesklé koupelny.

Dveře se zabouchly, když mě Harry líbal zezadu na krku, jeho rty byly těžké, když se pohybovaly nahoru a dolů po mé kůži.

Mé oči se třepetavě zavřely, než jsem je znovu otevřela, abych se setkala s Harrym a mnou natisknutými na sebe skrze velké zrcadlo.

Harry zatlačil na má záda, takže jsem byla ohnutá nad umyvadlem. Jeho oči sledovaly mé skrze odraz, když se jeho ruce motaly kolem mého předku a rozepnul mi džíny.

Pomalu je stáhnul dolů. Mé ruce byly na mramoru, chtěly se něčeho zachytit, když jsem pozorovala Harryho, jak si rozepl džíny, než se natáhl do kapsy a vytáhl známý plastový čtvereček.

Mé oči se v očekávání zavřely, čekala jsem na ten jemný zvuk, než jsem ucítila jeho ruku na mých zádech, druhá mě chytila za pas.

„Podívej se na mě, Selene," řekl, když jsem cítila, jak do mě přirazil. Nemohla jsem udělat, co řekl, ztratila bych veškerou sebekontrolu, která mi zbývala. Pomalu ho vytáhl ven, mé oči se vykulily, abych viděla jeho samolibý výraz.

„Řekni mé jméno, Selene," jeho hlas byl chraplavý, skoro napjatý, když pomalu do mě zasouval.

Jen jsem nad tím pocitem zalapala po dechu, ale když jsem neposlechla, znovu začal vytahovat. Zírala jsem na Harryho čekající výraz.

Než byl úplně venku, zuřivě jsem zavzdychala potřebou ho mít v sobě.

Harry."

Usmál se, jeho ruka sklouzla po mých zádech na pas, než do mě přirazil.

_______

Dneska je to naposledy, co přidávám Black Ink v úterý. Už zase bude vycházet Embark. <3

A tivole... ta Selene, měla by si vybrat, komu co dovolí. Chudák Louis jako ne asi... :D

PS. 22.6.2020: Někdy mám z těch poznámek pocit, že jsem odpovídala sama sobě na otázky.:D

Edited

Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat