TWELVE

3.6K 151 3
                                    

Trpělivě jsem čekala na letišti, až mě máma vyzvedne.

Přesně před čtyřmi hodinami přišla Anne s levnou lahví vína, připravena slavit její úspěšnou práci. Očividně je make up uzemnil, což nebylo vůbec překvapivé. Koneckonců byla šíleně dobrá v tom, co dělala.

Ale bohužel jsem déle nemohla zůstat. Vzala novinky tak, jak jsem očekávala, a pochopila, že jsem musela jet. Pomohla mi zabalit a vyhodila mě na letišti, pevně mě mačkala a řekla mi, že všechno bude v pořádku.

Když jsem čekala na letadlo, zabzučel mi mobil. Byl to Tinder. Myslela jsem si, že to bylo jen další upozornění, že mám další shodu nebo nějakou zprávu od někoho, jestli jsem tam byla.

Ale byl to ten kluk se jménem Louis. V jeho zprávě bylo:

Louis: Ahoj (: Omlouvám se za dlouhé čekání haha

Počítala jsem do sta, než jsem odpověděla.

Já: To není problém, nezadržovala jsem dech (;

O, Bože, bylo to zlé? Ne.

Louis: Hahaha Páni... Jsi celkem zatraceně roztomilá

Já: Haha, to samé bych mohla říct o tobě... Ale jak se máš?

Louis: Aww. Err. Právě jsem prošel rozchodem :\

Já: Ou, to je mi líto... proto si hledáš někoho nového?

Louis: Hahaha. Kdybych hledal někoho nového šel bych. Po tobě více.

Já: Oh, takže po mně jedeš?

Louis: Zatraceně. Dostal jsem sám sebe.

Nemohla jsem skousnout úsměv. Pak se ozvalo oznámení o mém letu.

Já: Hele, ráda jsem s tebou mluvila. Mám nějaký plán ):

Louis: Uh, ou. Utekli jsme.

Me: Hahaha. Ne, takhle ne. Napíšu ti později, jo?

Louis: Budu zadržovat dech (;

Já: Vtipné :P

Louis: xx

A přesně před hodinou mé letadlo přistálo a máma pořád nebyla nikde k vidění.

Konečně jsem zachytila v dohledu malou brunetku, ale když jsem uviděla postavu vedle ní, převrátil se mi žaludek.

„Selene!" zavolala, když ke mně spěchala. Ovinula jsem kolem ní paže, našla jsem mírné pohodlí a vřelost.

„Moc ses změnila." Usmála se.

Její postava se odtáhla, přičemž mu dovolila, aby kolem mě ovinul paže. Měl obarvené vlasy na tmavo.

„Jak dlouho to bylo?" zašeptal mi do ucha, jeho paže mě pevně svíraly.

„Skoro dva roky, věřím." Mé rty se vytáhly do úsměvu.

„No." Ustoupil. „Rád tě zase vidím, Sel."

Bylo těžké uvěřit, že ten šestnáctiletý, teď osmnáctiletý kluk, se kterým mě máma chtěla dát dohromady, byl pořád tady.

„Já tebe taky, Justine."

_______________

Kdo si myslíte, že je ten Justin? 


Edited

Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat