Pokroutila jsem hlavou, když se mě Anne pokusila přesvědčit, že možná Harry a ta holka, Jane, by se brzy rozešli. Věděla jsem, že to říkala, abych se cítila lépe, chci říct, jak se na sebe dívali, bylo dost na to, aby se mi udělalo zle.
„Kromě toho," naléhala. „Dal ti tetování zadarmo!"
„Dobře, začíná to být směšné."
Shodila jsem nohy z gauče, má hlava opustila Annin klín, když si naštvaně povzdechla.
Udělat si online randící profil bylo zakázané, co jsem měla na mysli jako poznávání nových lidí.
„Nep, v žádném případě. To nezní jako dobrý nápad. Co když to bude někdo jiný? Anne, je doslova tolik jiných věcí, které by se mohly stát."
„Znám jeden trik nebo dva. Věř mi," odfrkla si. „Jsi dobrá."
„I kdybys mi mohla stoprocentně garantovat, že se nic špatného nestane, chci poznat nové lidi starými způsoby."
„Vole," protestovala, „to tě nikam nedostane. Jsi tady na gauči, stěžuješ si na kluka s přítelkyní. Co je s lidmi s kocovinou, když potkali někoho nového? Jako, snažila jsem se tě podpořit, ale se vší vážností, nic o něm nevíš kromě toho, že je to přitažlivý tatér a má svůdný přízvuk."
Věnovala jsem jí pohled.
„Co více potřebuješ?"
Převrátila oči.
„Potřebuješ, aby s tebou někdo vyjebal."
„Anne!" zalapala jsem po dechu nad její slepostí. Ačkoli mě to nemělo překvapit po pěti letech našeho přátelství, dva roky jsme bydlely ve společném bytě.
„Holka, prosím," škemrala. „Nemusíš tam dávat ani přesnou adresu. Bez zranění, bez škody. Nic z toho nemusí být, kromě toho, že si můžeš dokázat, že se odsud dostaneš ven a vyspíš se s kýmkoli budeš chtít. Tohle by ti mohlo nakopnout sebevědomí, než půjdeš ven tím starým způsobem." Zamrkala. „A najdeš si někoho osobně."
Přemýšlela jsem nad tou nabídkou. Tak jako moc jsem chtěla říct ne, bylo tam něco, co mě přemlouvalo. Shlédla jsem na malé tetování.
S velkou neochotou jsem souhlasila.
+++
„To mi nemůžeš dát jako bio."
Anne se zasmála a převrátila se na druhou stranu postele s mým nabíjejícím se mobilem v ruce.
„Je v pohodě dát si to tam sama. Kromě toho zníš, jako bys měla smysl pro humor. Toho máš nedostatek, ale to teď nemusí vědět."
Hodila jsem hlavu na polštář, načež jsem zaskuhrala.
„Fajn," dělala si Anne ze mě srandu. Vzhlédla jsem, její prsty lítaly po klávesnici.
„Tady." Její paže se ke mně natáhla, abych viděla nové bio, které vytvořila: Nejsem tak stydlivá, abych ti ukázala... Ničeho nelituju
No, tohle bylo dobré, jak nejvíc mohlo. Přikývla jsem a usmála se jasně.
„Teď fotka." Klikla na mou domovskou obrazovku a začala hledat v mých fotkách. Neměla jsem tam žádné tajnosti a všechny moje trapné okamžiky jsem trávila s ní, takže to bylo jedno.
„Tohle vážně není dobrá selfie."
„Hej." Zamračila jsem se.
Nevěřícně potřásla hlavou, když vstala z postele.
„Pojď sem, uděláme ti fotku."
„Anne. Mám na sobě velké triko a ještě jsem se nesprchovala."
„Takže? Tady chceme přírodní krásu."
Netrpělivě poklepávala nohou na koberci. Nemohla jsem to moc slyšet, ale všimla jsem si. Po nějakém přemýšlení odpojila můj mobil a kývla na mě, abych ji následovala do obýváku.
Anne vzala nějakou kosmetiku, načež jsem si sedla na gauč a nanesla mi různé stíny na části mého obličeje.
Pak mi dala řasenku a na rty jemně zbarvený lesk. Rozhlížela se, vybrala místo v obýváku blíže k oknu, než mi řekla, abych se tam postavila.
Věděla jsem dobře, než abych se Anne ptala. Když jsme se pokoušely jednou přimět Liama žárlit poté, co ji ignoroval, udělaly jsme si falešnou party a hodiny jsme bojovaly, abychom Anne udělaly dobré fotky a zveřejnily jsme je, aby je viděl. Když přišlo na dobré fotky, bylo lepší neprotestovat.
Anne mě opatrně studovala, načež jsem trapně stála proti nudně zabarvené zdi.
„Otoč se a dej si bradu na rameno, obličejem ke světlu. Nechceme použít blesk, přírodní světlo ti dá jiskru," poručila zamyšleně po chvíli. Poslechla jsem a váhavě jsem se na ni podívala.
„Teď si přilož pravou ruku blízko k bradě, ou! Trochu zamyšleně, ale více tak, jako by ses snažila, ale nesnažila."
„Co to vůbec znamená?"
„Ježíši," zamumlala Anne, nutící mě se cítit, jako by její pokyn byl jednoduchý a pro mě to nemělo smysl.
„Tady." Skoro mi urvala krk, když mě stavěla do pozice, kterou měla v hlavě, rukou mi narovnala vlasy. „Teď se na mě nedívej, dívej se na podprsenku na zemi. Na tu, kterou jsi ještě nezvedla."
Snažila jsem se nesmát, udělala jsem, co mi řekla, narovnala jsem záda a krk pro tu zatracenou fotku. Slyšela jsem rychlé cvaknutí, dalších pět následovalo po nějakém pohybu. Narovnala jsem se zpátky, jakmile spokojeně zamručela.
„Ou, páni, to není špatné," obdivovala jsem.
„Uh, jo. Lepší než všechny ty selfie s bradou."
Dokončila vkládání zbytku informací, byla opatrná, aby tam nedala mou skutečnou adresu, místo toho tam napsala město daleko odsud.
„Všechno hotovo!"
Vzala jsem jí mobil z ruky a nervózně jsem se podívala na můj profil.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
