TWENTY-SIX

3.2K 172 7
                                    

Harry seděl přede mnou, otíral si o sebe ruce, dívali jsme se každý jinam, když nás obklopilo trapné ticho.

Obchod se zdál být jiný od té doby, co jsem tam byla naposledy. Možná to bylo proto, že některá světla zvenčí pronikala dovnitř.

„Měla bych jít." Vstala jsem ze židle. Harry taky vstal, otřel si krk.

„Počkej," vydechl. „Jane je těhotná," pokračoval. „Ale to-." Zatvářil se, když shlédl do země. „Není to moje."

Vzhlédl na mě, čekal, co na to řeknu.

Polknula jsem.

„To je mi opravdu líto."

Na tváři se mu vyrylo zamračení.

„Ne, neříkám to proto, abys mě litovala... Říkám to, protože nechci, aby sis myslela, že bych se spustil s nějakou holkou pokaždé, co jsem se pohádal s Jane. Spíše, kdybych věděl, že byla těhotná a to dítě bylo moje."

Chápala jsem, kam tím mířil. A přede mnou se objevila zranitelnost, ze které mě svědily ruce po potřebě je kolem něj ovinout.

„Nepřemýšlím o tobě nijak jinak než o klukovi, který mi udělal tetování na narozeniny." Usmála jsem se, věděla jsem, že jsem na něj hodila vlastní slova.

Jeho rty zacukaly, než se na mě usmál, neschopen zastavit malé uchechtnutí, přičemž pokroutil hlavou.

„Myslel jsem každé slovo vážně, víš?"

Něco bylo na tom, jak na mě zíral s tím klukovským výrazem, vypadal jemněji navzdory inkoustu po celém jeho těle.

Musel mě přistihnout, že jsem se dívala tam, kde byl vytetovaný motýl schovaný pod bílou halenou, taky se podíval dolů, než se usmál.

„Ty škrábance jsou červené."

Zmateně jsem zamrkala, než jsem ucítila, jak se mi do tváří hnala horkost, když jsem pochopila, co myslel. Zakryla jsem si obličej, načež jsem se zahanbeně zasmála.

„Jsi divoká," pokračoval.

Přestaň."

Usmál se, než jsem ucítila, že se přiblížil. Prsty se obtočily okolo mého zápěstí, než zatáhl, takže jsem byla tváří jeho hrudi.

Jeho ruce cestovaly z mého zápěstí k mému pasu, přitáhl si mě blíže, než jej stiskl. Ten známý pocit jeho rukou na mně ve mně něco probudil. Bylo to, jako by jeho ruce byly přímo na mé kůži, která pořád měla na sobě jeho otisky; které začaly pálet, když správná osoba představila svůj dotek.

„Podívej se na mě." Jeho hlas už nebyl hravý. Byl chraplavý.

Poslechla jsem, byla jsem opatrná, abych neztratila kontrolu, načež jeho hlava klesla. Přestal. Jeho rty byly blízko mé tváři a mé rty se začaly přibližovat k jeho čelisti.

Mé ruce cestovaly po jeho holých pažích, prsty za sebou nechávaly cestičky, které byly více jako inkoust.

Pak ten pocit byl pryč. Harry se odtáhl, hluboce si povzdechl, než si dlaněmi protřel oči.

„Promiň," zašeptal.

Tak moc, jak jsem mu chtěla říct, aby mi dal pusu, musela jsem pochopit, že i když řekl, že s Jane už nechce mít nic společného, právě se s ní rozešel.

Chápající a smutný úsměv se zformoval na mých rtech.

„Neomlouvej se."

Nic neřekl, když jsem procházela kolem něj k předním dveřím. Jenom se díval na podlahu, byl ztracený v myšlenkách, které obkličovaly jeho mysl více než to, co se dělo před ním.

Udělal ode mě krok. Což by udělal před dvěma večery, pokud by jeho krev nebyla utopená v alkoholu. Tentokrát byl střízlivý.

_____________

Naprosto čerstvý díl. Jsem ráda, že jsem to stihla.<3

Edited.

Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat