Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)

Bonus Chapter

Harry

Selene tam byla. Rozhodně to byla ona. Možná byly její vlasy kratší, ale její krása byla nepopíratelně bezchybná.

Vypadala zlomeně, roztrženě a lhal bych, kdybych řekl, že jsem to necítil stejně.

Ale když odešla, nemohl jsem podat dítě Jane. Prosila mě, abych si nevšímal našich rozdílů kvůli dítěti.

Souhlasil jsem, ale nikdy jsem k ní nebyl nic jiného, než přátelský.

Kurva.

Zase jsem ji nechal jít.

Poté, co jsem vysadil Jane a dítě, jel jsem tam, kde Anne bydlela. Na začátku měsíce přišla do obchodu pro další tetování. Nemohl jsem si pomoct a zeptal jsem se na Selene.

Jak se měla? Dělala to, co chtěla?

Chyběl jsem jí?

Samozřejmě jsem se na to poslední neptal, ale zajímalo mě to od doby, co odešla.

Anne otevřela dveře a polil mě silný pocit povědomosti, když mi dala Seleninu adresu s širokým úsměvem.

Vždycky jsem se mohl na tuhle holku spolehnout.

Bylo to čtyři hodiny daleko, což znamenalo, že bych tam byl pozdě. Ale kdyby neodpověděla, musel bych počkat do dalšího dne a zkusit to znovu.

Čekal jsem příliš dlouho, ale nebyl způsob, jak bych se dozvěděl, jestli to pořád cítila stejně. Kdybych se ukázal a byla s někým jiným, jak bych dál žil s tím, že někdo jiný ji dělal šťastnou?

Zavolal jsem Lancovi a řekl jsem mu, že se do zítřka neukážu, souhlasil s tím.

Naštěstí se obchodu dařilo víc než jindy. Jezdili k nám noví klienti z různých částí států. Očividně Larryho syn mluvil o obchodu dobře na různých místech, kde studoval literaturu.

Ale teď nebyl čas o tom přemýšlet.

Vydal jsem se na cestu za Selene.

***

Město vypadalo opuštěně a bylo těžké přemýšlet o tom, že Selene tady bydlela. Zase vytěžila maximum z toho, ať byla kdekoli. Byla to jedna z mnoha kvalit, které jsem na ní miloval.

To slovo pohrávalo v mé hlavě.

Zaparkoval jsem o pár domů dál, nechtěl jsem ji vzbudit, kdyby spala. Vidina její spící postavy vedle mě mi probleskla hlavou a nemohl jsem se neusmát.

Když jsem šel blíže, všiml jsem si rozsvícených světel. Pak jsem ji uviděl.

Pila ze sklenice, její výraz vypadal vzdáleně a zasmušile. Její vlasy ji hezky rámovaly, vypadala dospěle a jistá sama sebou. Ale její pohled mi řekl něco jiného.

Udělal jsem jí to?

Došel jsem k předním schodům a můj prst se natáhl ke zvonku. Zastavila se mi ruka a otočil jsem se.

Už dost jsem ji zničil.

Ztuhlý jsem se otočil zpátky ke dveřím. Nemohl jsem být sobecký a rozhodnout se, co pro nás dva bylo nejlepší. Tentokrát ne.

Zazvonil zvonek a sledoval jsem, jak její jemný výraz povadl. Připadalo mi, že tam stála dlouho, stejně ohromená jako já.

„Harry," promluvila.

Vyschlo mi v puse, ale nemohl jsem před ní vypadat slabě. Musel jsem se ujistit, že každé zatracené slovo jsem myslel vážně, protože tohle byla moje poslední šance, jak s ní strávit zbytek života.

„Slíbil jsem ti, že se vrátím." Musel jsem se pokusit to neposrat, ale slova pro ženu přede mnou vycházela jednoduše. „Ale taky jsem ti řekl, že nezáleží na tom, kde budeš, vždycky tě najdu, protože, Selene-." Polknul jsem. „Znamenáš pro mě celý svět."

Zírala na mě, po tváři jí sklouzla slza, než otevřela dveře doširoka.

„Co ti trvalo tak dlouho?"

Přistoupil jsem k ní, ovinul jsem kolem ní paže a tvrdě jsem ji políbil. Její rty byly pořád tak jemné.

Zavřel jsem za sebou dveře, mé ruce chtěly teplo jejího těla.

Zastavila se a podívala se na mě. Její ruka zvedla lem mého trika, kde jsem sám tetoval tu noc, co jsem ji opustil. Usmála se na inkoust, než si zvedla vlastní triko.

Slibuji.

___________

Konec dobrý, všechno není dobré.

Tohle je už opravdový konec a není to žádný Apríl. Dostali jsme se na samotný konec.

Moc mi bude Selene a Harry chybět. Moc jsem si je oblíbila. :(

Všem nesčetněkrát děkuji za veškerou podporu a pozornost, kterou tenhle úžasný příběh od vás získal. Měla jsem nějaké cíle, ale to, že se dostaneme k 65K přečtení, to rozhodně nebyl. Chtěla jsem mu dát jen to nejlepší, co si zasloužil. Doufám, že se mi to povedlo. A taky doufám, že se k tomuhle příběhu budete vracet znovu a znovu.

Za všechno děkuji. <3

Edited