Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)

SIX

Jak jsem se procházela větrným večerem, nemohla jsem si pomoct, ale přivítala jsem očekávání, že uvidím Harryho, když projdu kolem. Byla tma, takže by mi světla uvnitř pomohla zachytit jeho stopy a nebojovala bych se zatmavenými skly, jako za světla.

Došla jsem na roh obchodu a nemohla jsem kontrolovat impulz, když jsem stáhla ramena a zklamaně jsem vydechla, když jsem si všimla, že Harry uvnitř nebyl. Musel být vzadu jako před dvěma dny.

Teď jsem šla rychleji, už jsem se tolik nezajímala.

Parkoviště u obchodu bylo téměř prázdné a byla jsem ráda. Znamenalo to, že bych nečekala na dvě pokladny z deseti, které byly otevřené, takže bych nestála v dlouhé frontě nebručených zákazníků.

V obchodě nebylo větší teplo než venku, ale alespoň jsem necítila na kůži studený vítr.

Cesta k čipsům mi byla více než známá a v mžiku jsem stála před různými sekcemi. Ačkoli jsem šla k mé obvyklé jako Anne.

„To bylo rychlé," promluvil známý hlas a podívala jsem se doleva, kde jsem našla pobaveně vypadajícího Harryho, jak se na mě díval. „Obvykle mi trvá věčnost, než se rozhodnu, jaké čipsy chci," uchechtl se.

Usmála jsem se, v duchu jsem poděkovala komukoli, kdo tohle zařídil.

„Chodím sem často." Pokrčila jsem rameny.

„Co dělá tetování?" jeho oči sklouzly k mému zápěstí a zvedla jsem ho. „Ou, pěkně se to zahojilo," obdivoval se zazubením.

„Jo, já jen-."

„Harry, zdá se, že vždycky tady v té uličce uvízneš," promluvila za ním dívka. Otočil se a neunikl mi úsměv, který jí věnoval, když ovinul paži kolem jejího pasu a přitáhl si ji blíže.

„Je tady velký výběr, lásko."

Nakonec se dostatečně pohnuli, takže jsem mohla vidět její pěkné rysy a její vlnité burgundové vlasy. Tetování na její paži byla více než viditelná. Vedly nahoru po její paži a zdálo se, že končily na jejích zádech, ale bylo to těžké říct, když tam měla vlasy. Její hnědé oči na něj zamrkaly, než se sklonil a věnoval jí cudný polibek.

Zdálo se, že si rozuměli. Měla šmrnc, odvahu a vzrušení a tak perfektně to sedělo na Harryho, že to až bolelo sledovat.

Bylo to jako rána do žaludku, tak moc, že jsem se na to musela dívat. Připadala jsem si, jako bych napadla jejich chvilku a pocit nevolnosti to jen zhoršil. Teď jsem v duchu nadávala tomu, kdo to zařídil. Pytlíky v mé ruce začaly vydávat zvuk, načež jsem si uvědomila, že můj stiskl tak zpevněl.

Ale bylo to dost nato, abych ji upozornila a jemu připomněla mou přítomnost.

„To je ode mě hrubé." Potřásl Harry hlavou. „Jane, tohle je Selene. Selene, tohle je moje přítelkyně Jane."

Podívala se na mě, její oči po mně přejely, než jí něco zajiskřilo v očích.

„Ou! Ta holka, která omdlela." Přikývla vědomě.

Mé oči střelily k Harrymu, který shlížel na Jane, nesouhlasil s výběrem jejích slov.

Skvěle. Byla jsem tomu páru pro smích. Kdo ví, kdo jiný si ze mě dělal srandu?

„To jsem já," poznamenala jsem suše; úsměv jsem vynucovala více než jindy. Harryho výraz říkal, že se omlouval a taky tam byl náznak lítosti. Ne tak jednoduše, Jane se tvářila nevinně. Jako by neměla ponětí, že to, co řekla, bylo špatné.

Atmosféra šla na novou úroveň trapnosti. Rozhodla jsem se, že nechci, aby to zašlo dál, věnovala jsem jim malé přikývnutí, než jsem se otočila na podpatku a vydala jsem se k pokladně. Slyšela jsem za sebou nějaké ostré zašeptání, ale nemohla jsem přijít na to, co si říkali, rychle jsem chtěla zmizet.

„Je to všechno?" zamumlala pokladní, načež strčila čipsy do tašky.

Přikývla jsem nepřítomně.

„Jo."

Zmizela jsem rychleji, než jsem přišla. Vzduch znovu štípal mou kůži a přála jsem si, abych si oblékla něco více než jen kraťasy udělané z teplákoviny a tenkou bundu.

Přicházející postava do mého zorného pole mě vyděsila, narazila jsem do ní, než mě držící ruce ustálily.

„Omlouvám se," vydechl Harry, když mi pomohl získat balanc.

„Cože?"

„Omlouvám se, že jsem tě skoro porazil." Uchechtl se jemně. Ale jeho hraný způsob byl nahrazen upřímností, po uvědomění si, že jsem se nesmála.

„A za to, co moje přítelkyně řekla. Nemyslela to tak bezohledně."

Potřásla jsem hlavou, pokusila jsem se ho obejít, ale rychle mi zablokoval cestu.

„Harry," začala jsem. Ale nemohla jsem na něj ani vzhlédnout, má pozornost byla na chodníku vedle jeho bot.

„Podívej se na mě."

Poslechla jsem.

„Není ta, která bere lehce situaci, která mě bolela celý den, a že by to řekla někomu jinému, aby si utahovala z problémů jiných. Je to ta nejlepší část pracovat v tetovacím salonu? Být schopen zneužít lidských konverzací?"

Harry potřásl hlavou a rukama si zajel do vlasů.

„Ne!" začal, „Řekl jsem jí to proto, že mě znepokojilo vidět někoho tak nervózního, že to bylo moc, až omdlel. Pod mou jehlou. Nemyslel jsem to jako něco, co by mělo být bráno na lehkou váhu a taky jsem nechtěl brát tvé starosti někde jinde," vysvětlil. „Je to osoba, které věřím, protože je to moje přítelkyně a důvěřuju jí."

Ucítila jsem v hrudi píchnutí. Byl to hloupý pocit žárlivosti a tentokrát to bylo jiné, protože jsem žárlila na hloupou Jane.

„No a co, Harry. Musím jít zpátky." Obešla jsem ho a tentokrát mě nezastavil.

Kdyby byl svět perfektní a Harry by byl můj, chytil by mou paži, otočil by mě a přirazil by jeho rty na mé. Ale svět nebyl perfektní a on nebyl můj.

Byl Jane.

________________

Názory na Jane? 

Edited.