SIXTY-ONE

1.7K 92 8
                                    

Pomohla jsem Anne naložit poslední její věci do auta, než jsem zavřela kufr a setkala jsem se s ní u místa spolujezdce.

„Seš si jistá, že jsi v pohodě?" zeptala se mě s obavami v obličeji. „Není pozdě, abych si to rozmyslela, víš?"

Ale věděla jsem to. Vypadala více než nadšeně, když si začala balit věci během dvou týdnů.

„Jo, zítra odjíždím." Zazubila jsem se ujišťujícně, ale ten úsměv nedosáhl až k mým očím.

Na chvíli si mě prohlížela. Pak udělala dva dlouhé kroky a omotala kolem mě paže.

„Jestli nic nebudeš potřebovat, neopovažuj se váhat mi zavolat."

Pevně jsem ji objala, načež jsem přikývla. Byla první, kdo se odtáhl.

Sledovala jsem, jak nasedla do auta, potom mi naposledy zamávala a vyjela na hlavní cestu.

Když jsem vešla do bytu, pokoušela jsem se nedívat na prázdnotu. Bezpočet probrečených nocí byl dostatek, abych byla otupělá. Musela jsem se dát dohromady a následovat to, co jsem musela se sebou a mou budoucností udělat.

Mé věci už byly přestěhovány přibližně tři sta sedmdesát dva mil od místa, kde jsem stála.

Naposledy jsem se podívala na svůj pokoj. Bylo těžké ho opustit, ale došla jsem k uvědomění, že bylo ještě těžší tady zůstat.

***

Nové cesty byly tiché a klidné; naprostý opak města, které jsem opustila.

Stěhovák přijede až zítra, ani já jsem tady neměla být do zítřejšího odpoledne. Ale nemohla jsem už déle zůstat v bytě.

Zaparkovala jsem auto, které mi Liam prodal, poté, co mi Anne řekla, že chtěl koupit nové. Nevadilo mi to, a abych byla upřímná, bylo to velice pěkné auto v opravdu dobrém stavu.

Klíče v ruce mi připadaly těžké, když jsem strčila klíč do zámku a otočila jsem klikou. Prázdnota byla jiná než v předešlém bytě. Ten zel prázdnotou od vzpomínek, které odpadávaly ze zdí, ale tenhle druh prázdnoty byl ten, který přišel, než bych ho naplnila novými vzpomínkami.

Tu noc jsem brečela naposledy, vypila jsem láhev vína, kterou jsem si po cestě koupila. Taková byla opuštěnost.

Dobrá zpráva byla ta, že jsem šla do práce až za dva dny, pracovala jsem v malé restauraci. Usmála jsem se nad tou myšlenkou.

Poté, co bych si našetřila dost peněz, bych se přihlásila na novinařinu. Už dost jsem byla zaseknutá na jednom místě a vždycky jsem se bála o malé věci, že jsem neměla právo postarat se o nějaký aspekt v mém životě.

Dala jsem si vlasy do rozcuchaného drdolu. Byla jsem unavená z dlouhých vlasů a tak jsem se rozhodla, že bych to taky změnila.

Ale teď jsem seděla uprostřed něčeho, co by měl být obývák, jediné světlo bylo z venku, jako můj jediný doprovod, pila jsem studenou tekutinu.

Miluju tě, Selene.

Zavřela jsem oči a stáhlo se mi srdce. Pila jsem víc.

Vrátím se k tobě... Slibuji.

Znovu jsem pila.

__________

Taky jsem unavená z dlouhých vlasů... Ale když jsem teď zavřená doma, je mi to jedno.:DDD

Jste spokojeni s vývojem? Nechcete si někdo povídat?? Nebo pomoct s úkoly do angličtiny? :DD

Edited

Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat