FIFTY-FOUR

2K 103 1
                                    

Selene

Bylo fajn být zpátky doma s Anne a zpátky ve městě, na které jsem si tak zvykla.

Harry mě vysadil před několika hodinami, řekl mi, že si promluví s Lance, než mi dá vědět. Odešel a teď jsem seděla na gauči s šálkem kávy v ruce, Anne seděla pár metrů ode mě.

„Liam a já jsme se bavili," začala, poté, co jsem jí řekla všechno, co se stalo s mou rodinou a Harrym. Nemusela jsem říkat, že byla šťastná, že jsme byli spolu, a tak začala říkat o drbech z práce.

Očividně dostala přidáno poté, co se její spolupracovnice vídala s manželem její šéfky a teď měla další novinky.

„A rozhodli jsme se, že by byl dobrý nápad, kdybych se přestěhovala k němu."

Vykulila jsem oči a stáhla rty.

„Ale vím, že jsi teď na špatném místě, takže jsem mu řekla, že teď není pravý čas." Pokrčila rameny, ale mohla jsem slyšet neochotu. Super.

„Kromě toho, nechci uspěchat to, co máme, a nechci tě tu nechat."

Věnovala mi smutný úsměv, než ujišťujícně stiskla mou nohu.

Problém s celou touhle zkouškou nebyl ten, že by se Anne odstěhovala nebo že bych doslova spala na ulici. Bylo to to, že pro mě byla nějaký druh opory. Chci říct, nechtěla se odstěhovat, protože mě litovala.

Ano, řekla jsem jí o mé práci a to tom, jak to bylo těžké, ale neřekla jsem jí, aby se zastavila, nečekala jsem nějaký soucit.

„Anne." Držela jsem si kamennou tvář.

„Prosím, nebraň se tomu kvůli mně. Najdu způsob, jak si najít práci."

Potřásla hlavou.

„V tomhle jsme spolu, a pokud teď nejsi stabilní, pak na to zapomeň. Nebudu se stěhovat."

Tak moc, jak jsem se jí chtěla držet a poděkovat jí, že mě neopustí, když ji nejvíce potřebuji, řekla jsem jí přesný opak.

„Když jsme se tady nastěhovaly, bylo to proto, že jsme neměly ponětí, co dělat. Ale teď máš Liama. Máš práci, máš cíl. A nemůžeš to rozvíjet, pokud tady se mnou zůstaneš bydlet."

Anne se zamračila, ale věděla jsem, že přemýšlela o tom, že mám pravdu. Byla zaměstnaná přítelem a prací, takže jsem s ní netrávila tolik času jako předtím. Chyběla mi má nejlepší kamarádka, ale nemohla jsem se spoléhat na to, že bude se mnou navždy. Nakonec bychom se musely rozdělit, a pokud teď nastal ten čas, tak ať.

„Budu v pohodě, Anne." Zazubila jsem se, ale ne tak, aby se mi udělaly vrásky kolem očí, a viděla to.

Povzdechla si a zajela si rukou do vlasů, než se podívala na koberec s prázdným výrazem.

„Uvidíme, jak se věci budou mít za pár dní, a pokud bude všechno v pohodě, uvidím, co dál."

Věnovala jsem jí krátký úsměv.

„Dobře."

Bylo to trochu smutné, opravdu. Moje nejlepší kamarádka a já jsme nakonec musely opustit oporu, o kterou jsme tak bojovaly.

Věděly jsme, že to nebude trvat navěky, jen jsem si nemyslela, že by to skončilo tak brzy.

______________

Je úžasné mít takového člověka, takovou kamarádku. <3 

Podívejte se, prosím, prosím na můj nový překlad Get The Girl. :) Doufám, že se vám bude líbit. Ale samozřejmě, pokud nechcete, nemusíte. ;)

Edited

Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat