Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)

FIFTEEN

Byl to ten stejný večer, kdy doktorka tátovi dovolila jít domů. Řekla, že jeho infarkt byl způsoben něčím, co ho rozzlobilo, ale nebyl spojen s žádnou nemocí nebo zdravotními obtížemi.

Ptala jsem se ho, co ten infarkt způsobilo, ale jednoduše potřásl hlavou a řekl mi, že o tom nechce mluvit. Ve strachu, že bych ho naštvala, jsem to nechala být.

Teď jsme seděli u jídelního stolu. Táta byl dychtivý po jakémkoli jídle kromě toho nemocničního, ale máma musela jistě připravit něco zdravého. Koneckonců, právě ho propustili z nemocnice.

„Tak mi řekni, sluníčko," promluvil táta mezi sousty. Ta stará přezdívka, kterou pro mě měl, mě zahřála v žaludku. 

„Nějaký šťastlivec?"

Skoro jsem se udusila brokolicí.

„Uh. Ne." Ani jsem se nechtěla podívat na Justinovu reakci, ale přemohla mě zvědavost.

Jeho vidlička se zastavila a kousl se do vnitřní strany tváře. Zatnul čelist.

„Co tím myslíš?" zeptala se máma.

Pokrčila jsem rameny.

„No, nikoho nehledám," zalhala jsem. „Ráda dělám vlastní věci."

Táta se na mě pyšně usmál.

„To je moje holka."

„Co to máš na zápěstí?" zmateně jsem na mámu zírala, než jsem se podívala na své zápěstí. „To druhé, Selene."

„Ou!" sakra. „Jo, to jsem si nechala udělat na narozeniny. Anne má taky."

Máma už měla tvář v dlaních.

„Uklidni se, Marlene. Je dost stará na to, aby si dělala, co chce," argumentoval táta. „Je dost zodpovědná, aby platila účty a bydlela na vlastní pěst. Jestli chce tetování." Pokrčil rameny. „Tak ho prostě bude mít."

„Myslím si, že je to roztomilé," zapojil se Justin. Samozřejmě, že souhlasil, jeho tělo bylo více než potetované.

Hledění na to malé tetování mi připomnělo člověka, který byl za to zodpovědný. Pak mi to připomnělo Tinder... a pak jsem si vzpomněla na Louise.

„Nechci, aby si takhle kazila její krásnou kůži," odpověděla máma smutným tónem. Vypadala zklamaně nad mým rozhodnutím, ale byla jsem dost stará na to, abych si dělala, co jsem chtěla.

Nezměnila bych mé rozhodnutí, kdybych měla šanci. Ta noc byla noc, kdy jsem potkala Harryho. Ale samozřejmě to byla noc, kdy jsem se taky ztrapnila před Harrym.

„Je malé. Kromě toho, pamatuješ, jak moc ráda zpívala po domě?"

Máma si opřela bradu o dlaň.

„To je, co?" na jejích růžových rtech pomalu vzrostl úsměv.

Bylo těžší a těžší uvěřit, že oni byli ti, kteří mě před dvěma lety vyhodili.

„No, myslím si, že si půjdu lehnout. Tati, ty bys taky měl," řekla jsem, načež jsem vstala. Odnesla jsem talíře do dřezu, než jsem se vrátila.

„Má pravdu," řekla máma. „Po večeři by sis měl jít lehnout."

Souhlasně přikývl a vrátil se k talíři jako to udělala máma. Justin na mě vzhlédl, ale nemohla jsem rozluštit jeho emoce ve tváři.

Popřála jsem jim dobrou noc a pospíšila jsem si do schodů. Rukou jsem hrábla do zadní kapsy, než jsem si vytáhla mobil.

Udivilo mě, jak rychle jsem klikla na aplikaci, než jsem si projela zprávy.

Já: Jsi tam ještě?

______

Ta její máma je nějaká divná, každopádně to asi nebude taková máma, když dokázala udělat takovou věc. 

Jak se vám líbí postava Louise?

Edited.