SEVEN

4.1K 160 0
                                    

Další ráno utíká rychle, když čekám na stoly a utírám lepkavou podlahu, která byla naprosto čistá, dokud nepřišli zákazníci.

Došla jsem domů, šťastná, že se můžu vysvléct z pastelových šatů a bílé zástěry, kterou jsem používala jako uniformu v malé restauraci, která byla jen kousek odsud, než jsem se převlékla do něčeho pohodlnějšího.

Anne se dívala na YouTube na tutoriály, makeupové výrobky v použití, načež se pokoušela napodobit dramatický pohled bezchybně vypadající dívky na obrazovce, Anne se tak líčila na pracovní pohovor, který měla další den.

„Přísahám, že to musí být kamerou, že vypadá tak dobře," zamumlala frustrovaně Anne. Její ruka pomalu kreslila černou linku na víčku, ujišťovala se, že byla klidná.

Kurva!"

„Anne." Zasmála jsem se a připojila jsem se k ní na gauči. „Uklidni se. Už jsi jednu pekelnou práci udělala."

Frustrované povzdechnutí opustilo její rty, zvedla hlavu a zavřela oči.

„Jak bylo v práci?"

„Bylo plno jako včera, nějaká nálada ve městě nutí lidi, aby chodili jako šílení." Anne napůl poslouchala, druhá půlka dodělávala makeup a brala několik balíčků rozmístěných po podlaze v obýváku.

Zaváhala jsem.

„Můžu s tebou o něčem mluvit?"

Zamumlala rychle jo, načež se pokusila natáhnout pro taštičku, která byla z jejího dosahu.

„No, pamatuješ si, jak jsi mi řekla o tom, že Liam s tebou nic vážného nechtěl?"

„Samozřejmě." Pokrčila rameny.

„Řekla jsi mu někdy opravdu, že jsi chtěla více? Nebo ses jen bavila?" konečně se ke mně otočila čelem, na tváři měla podezřívavý pohled.

„Dobře, co se děje? Proč tě to tak najednou zajímá?" překřížila si ruce na hrudi.

K tomuhle nebyla žádná zkratka a kromě toho, musela jsem to i tak Anne říct, protože nebylo na mně, abych se rozhodla, co dělat s tím, co Liam říkal. Jen jsem doufala, že jsem to Anne nepokazila, chci říct, více, než jsem to už udělala. Říct jí, aby šla s Niallem, bylo jen proto, že mi řekla, že Liam nic jiného nechtěl a věděla jsem, že by se to jen zkomplikovalo. Niall; nejsladší kluk, který chtěl, aby Anne byla více než jen kamarádka. Nebo Liam; chlap, který se chtěl s Anne vídat a chtěl ji mít taky jako něco více než kamarádku, ale nedal to jasně najevo.

„Zastavil se tady Liam," začala jsem. Anneniny ruce padly do klína. 

„Hledal tě a řekla jsem mu, že jsi zaneprázdněná. Pak mi něco řekl a chci, abys věděla, že ať se rozhodneš jakkoli, ujisti se, že je to opravdu to, co chceš, Anne."

„Co říkal, Selene?" žádala naléhavě.

Otřela jsem si rukou obličej, zastavila jsem se v polovině a jsem ostře vydechla.

„Říkal, že tě chtěl více jako kamarádku, ale myslel si, že to bylo to, co jsi nechtěla. Vypadal tak smutně, cítila jsem se jako hovno, že jsem s ním o tom mluvila."

Pomalu jsem se na Anne koukla a na rtech měla úsměv.

„Selene!" zasmála se natěšeně. „Proč jsi mi to neřekla dříve?"

Šílený pohled se mi mihl přes tvář, způsobil, že Anne zaváhala.

„Protože jsi byla s Niallem!" poznamenala jsem. „Nemůžeš ho jen tak odstrčit, jako by nic neznamenal. Je to špatné a cítím se hrozně."

Odfrkla si.

„Ty jsi byla ta, kdo mi řekla, abych s ním šla, protože Liam byl tohle a Liam byl tamto a teď se mnou mluvíš o Liamovi, říkáš mi, že se cítíš špatně, ale že nemůžu opustit Nialla, protože je to hrozné. Co, kurva, Selene?" podívala se na mě zle.

„Dobře, zaprvé, nikdy jsi mi neřekla, že jsi Liamovi neřekla o tom, že jsi chtěla něco více, což by bylo kurevsky pomocné, víš? A jediný důvod, proč jsem ti řekla, abys dala Niallovi šanci, byl ten, protože jsi byla zapálená do hledání blbečků, dovolovala jsi tvé hlouposti, aby se pletla mezi tebe a chlapy, kteří mohli dělat něco dobrého. Tak na mě nebuď naštvaná, že se ti pokouším pomoct."

„Pomoct?" její oči se šokovaně rozevřely. „Děláš všechno jiné, jen mi nepomáháš! Teď nemám ponětí, co budu dělat s Niallem a nemám tucha, co řeknu Liamovi."

„Co myslíš tím, že nevíš, co dělat s Niallem? Byla jsi tak šťastná-."

„Dost, Selene."

„Cítím se špatně-."

„Přestaň!"

„Má city-."

„Přísahám, že-."

„Anne!"

„Selene!"

Teď jsme stály, obě jsme funěly vztekem.

„Nepleť se do mých věcí a přestaň za mě všechno napravovat," vypálila. „Proč se neřídíš vlastní radou a nedáš šanci tomu týpkovi z tetovacího salónu? Možná budeš zaneprázdněná a nebudeš mít čas na moje věci."

Polkla jsem slova, která se drala ven. Vynadat Anne by nebylo nějak dobré, měla bych dobrý pocit, ale způsobilo by to více škody.

„Má přítelkyni," zamumlala jsem uboze po několika vteřinách trapnosti.

Po ještě větší trapnosti si Anne povzdechla: „Chceš o tom mluvit?"

Jo, Anne a já jsme pořád mohly být na sebe naštvané, ale jedna věc byla jistá: navzdory neshodám mezi námi, doslova a do písmene, byla více než ochotná to hodit za hlavu a nabídnout mi rameno na vybrečení, protože to je ta věc, kterou přátelé dělají.

To je to, co Anne dělá.

______________

Je fajn mít takovou kamarádku, která se dokáže povznést. <3


Edited.

Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)Kde žijí příběhy. Začni objevovat