Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)

THIRTY-THREE

Selene

Neměla jsem žádné štěstí při hledání mobilu. Anne navrhla, abych zavolala do mobilní společnosti, aby ho zablokovali, ale řekla jsem ji, že bych nebyla schopna získat náhradu osobních věcí, které jsem tam měla, protože jsem si je nezálohovala.

Z čeho jsem měla největší obavy, bylo, že jsem neměla jak kontaktovat Louise. Nepamatovala jsem si jeho číslo a řekl mi, že si smazal Tinder, protože se se mnou už bavil.

Nebylo to mezi námi oficiální nebo něco, ale v tuto chvíli ostatním holkám nevěnoval žádnou pozornost.

A na druhou stranu, neměla jsem se jak dozvědět, jestli mi Harry napsal, aby mi to vysvětlil. Ačkoli neměl k tomu žádný důvod, oba jsme byli volní a mohli jsme si dělat, co se nám zachtělo. Setřásla jsem myšlenku Harryho a té holky.

Restaurace dneska nebyla tak plná, což bylo šokující vzhledem k tomu, že bylo pondělí. Bridget mě pozdravila, když jsem vešla dovnitř, zajímala se, proč jsem tak ponurná. Vysvětlila jsem jí to a věnovala mi soucitný pohled.

„Řekla jsem ti to?" její oči se rozsvítily, přišla blíže, takže jsem mohla slyšet její šeptání.

„Co?"

Zrovna žádní zákazníci nečekali, tak začala.

„Pamatuješ si na toho roztomilého kluka, o kterém jsem mluvila? Na toho blonďáka?"

Přikývla jsem, pamatovala jsem si na Nialla.

„No, jmenuje se Niall. Vzal mě ven před dvěma dny," zapištěla. „Ale nemohla jsem ti to říct dříve, protože jsem tě neviděla v práci," vysvětlila. „Je tak milý, Selene."

Usmála jsem se na ni, Anne měla Liama. Pořád mi neřekla, co přesně řekla Niallovi, ale asi to nebylo nejlepší, když jsem od něj nic neslyšela.

„Mám z tebe radost, Bridget." Usmála jsem se. Oplatila mi to gesto.

„Co se mezi váma dvěma dělo?" zakmitala jsem obočím, než jsem se rozhodla utřít stoly, zdálo se, že zářila dychtivosti, aby mi řekla o tom modroočkovi.

***

Vytáhla jsem klíče z kapsy, než jsem jeden strčila do zámku a otevřela jsem dveře. Bez Anne tady bylo dost ticho.

Vysvlékla jsem si uniformu a skočila jsem do sprchy. Vůně různých jídel na mě vždycky zůstala.

Převlékla jsem se do něčeho pohodlnějšího, když jsem uslyšela zvonek; což bylo neobvyklé, protože nás nikdo nenavštěvoval.

Když jsem otevřela dveře, nikdo tam nebyl, a kdybych nebyla bosky, nešlápla bych na mobil, který byl přede mnou.

Podívala jsem se oběma směry na chodbě, všude bylo prázdno. Váhavě jsem se ohnula pro mobil, než jsem se vrátila dovnitř a rychle jsem zavřela dveře.

Byl vypnutý a odmítal se zapnout, tak jsem ho dala do nabíječky, kterou jsme měly v kuchyni.

Netrpělivě jsem poklepávala nohou, prstem jsem podržela tlačítko, než se obrazovka rozsvítila.

Když se načetl, měla jsem tam pár upozornění, ale žádné zprávy. Zklamaně mi povadla ramena.

Rozklikla jsem zprávy, takže jsem mohla napsat Anne a říct ji tu dobrou a divnou zprávu. Tehdy jsem si všimla, že zpráva od Louise byla zobrazená.

Rychle jsem odpověděla.

Já: Promiň, ztratila jsem mobil );

Přikrčila jsem se nad tím, jak uboze to znělo, ale nemohla jsem s tím nic dělat.

Anne odpověděla s vysmátým smajlíkem, říkala mi, že to musím vysvětlit. Ignorovala jsem tu zprávu a podívala jsem se, jestli jsem pořád měla všechny kontakty.

Jak jsem jela níže, zamračila jsem se nad neznámým a zároveň známým novým kontaktem:

Harry

_____

Každý den nový díl, myslím si, že už nemůžete být spokojenější.:)) Co? Co? CO? COOO???

Edited