Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)

THIRTY-SEVEN

Po práci v restauraci a zmoknutí v dešti jsem došla domů. Bohužel, zase jsem byla sama.

Anne jsem moc nevídala; mezi prací a tím, co se sem tam objevilo, nezmiňuji dálku její práce, dokázala jsem zachytit jen její záblesky.

Když můj taxík zastavil, vyskočila jsem ven a spěchala jsem do bytu, abych se přivítala s teplem.

Položila jsem mobil, zdálo se, že vypaloval díru do mé kapsy. Neodpověděla jsem Louisovi, ale věděla jsem, že s ním budu muset dřív či později mluvit.

Pravda byla, že jsem se už rozmyslela o něm a Harrym. Louis byl někdo, za koho jsem byla vděčná, protože byl tady, když jsem ho potřebovala. Ale nikoho bych neobelhala, kdybych řekla, že Harry nebyl ten, ze kterého jsem šílela.

Já: Ahoj. Musíme si promluvit

Zatímco jsem čekala na odpověď, nějaké posrané klišé, které by mě přimělo přetočit oči, vytáhla jsem si zbytek kuřete z lednice a strčila jsem jej do mikrovlnky. Upekla jsem jej včera večer, ale Anne přijela domů pozdě a tak v podstatě zůstalo celé, vzhledem k tomu, že jsem bez ní neměla chuť k jídlu.

Zabzučel mi mobil poté, co jsem se posadila a začala jsem jíst.

Louis: Ahoj. Um... jasně. O čem?

Měla bych strhnout náplast.

Já: To jen... Věci mezi námi jsou dobré, ale pravda je. Stýkám se teď s někým jiným. Nevím, jestli vůbec nějak vyřeším nebo dělám velkou chybu. Ale nemůžu tě tahat celou dobu za nos, zatímco to budu zjišťovat...

Dlouho neodpověděl. Odložila jsem talíř do dřezu a ležérně jsem prošla kolem mobilu.

Zabzučel.

Louis: Přiznávám, že jsem trochu zklamaný, ale nemůžu tě nutit zůstat. Doufám, že pořád můžeme být přátelé. Zajímám se o tebe, víš?

Já: Taky se o tebe zajímám. A ano, můžeme být přátelé, to by bylo vlastně docela fajn.

Louis: Opatruj se Selene, ozvu se xx

Já: Ty taky

Vydechla jsem nad tím, jak to bylo jednoduché, ale jak těžké bylo zpracovat vinu a hanbu. Navzdory tomu, co řekl, bylo očividné, že se to nestane, pořád byla malá útěcha, že jsem mu o tom alespoň řekla. Nechtěla jsem ztratit to, co jsem s ním vybudovala, ale zároveň co jsem vybudovala, bylo naprosto ze samoty, kdy jsem potřebovala společnost.

Jo, bylo to jako naprosto kreténský tah, prostě ho odsunout stranou, protože se Harry vrátil, ale vím, že bych se cítila hůř, kdybych mu o tom neřekla.

Rozhodující se nenechat se naprosto pohltit kreténstvím, udělala jsem si pohodlí na posteli poté, co jsem si dala rychlou sprchu.

***

I've been tryin' to keep my grip

Yeah I think I'm over this

I can hear it now, oh no, oh no-o

Yeah my toungue will let it slip

Why'd I do those things I did?

I can taste it now, oh no, oh no-o

I'll try my best, how much do I invest?

Like cardiac arrest, high voltage in her lips

I'll try my best, how much do I invest?

Like cardiac arrest, high voltage when we kiss

Musela jsem usnout po prvních pár písničkách, protože když jsem se vzbudila, venku už byla tma. Vybil se mi mobil a s velkou námahou jsem se natáhla, abych jej zapojila.

Převrátila jsem se na bok a zavrtala jsem se hlouběji do pohodlí.

Nemohla jsem si pomoct, ale přivítala jsem ve své mysli Harryho. Možná to byla myšlenka, kterou jsem si přála; dlouhý sen, který mohl existovat pouze v mé hlavě, když byla realita potlačena a uvnitř se usadila fantazie.

Byl to ten samý starý Harry, troufalý, ale s okrajem, na kterém jsem mohla stát tak blízko, než jsem udělala strachem krok zpět a třásla jsem se, dokud jsem si nebyla jistá, že jsem připravená.

Možná to bylo vše, co jsem potřebovala; ztratit krok logiky a padnout do neznámého království nekonečných závěrů, které se zdály být typické pro Harryho.

Ale v mých snech byl víc než to, my jsme byli víc než to. Nebyla jsem jen v jeho autě nebo v koupelně v obchodě. Byla jsem v jeho posteli. A neměl jeho šílenou přítelkyni, které se nemohl zbavit. Byl šťastný a volný od všech závazků, které jej svazovaly a poutaly jeho myšlenky a pocity do stejné rozmazanosti, kterou jen ochutnal.

V mé hlavě jsem ležela vedle něj. A nemuseli jsme nic uspěchat, protože nikdo na něj nečekal a nikdo na mě nečekal.

Byli jsme dva kousky pohromadě, zaklesnutí do sebe aniž bychom se museli obávat o zbytek místa.

Pevněji jsem objala polštář. Na okamžik jsem chtěla brečet frustrací a vztekem nad faktem, že to nebylo fér.

Proč to ostatním lidem šlo tak jednoduše?

Teď jsem chtěla, aby se mi Harry podíval do očí a řekl: K čertu se všemi. Jsi to jen ty a já, Selene. A bylo by to tak, jak to řekl.

Jen já a on.

______

Jestli jsou tam nějaké chyby, moc se omlouvám, zpívala jsem si u toho.:D A v některých chvílích jsem úplně asi nevěděla, co píšu, nebo jestli to má hlavu a patu.:)

Jinak musím říct jednu věc... Sakra. Nenávidím, když musím s klukem vyřizovat něco takového. Tajně jsem doufala, že to bude Louis, ale tohle je FF Harryho Stylese, takže asi žádný Louis.:D Ale ne, určitě se to ještě zkomplikuje, doufám.:) <3

Edited