Black Ink // h.s. (CZECH TRANSLATION)

ONE

„Ještě jednoho panáka, Selene-." Zvedla Anne skleničku a strčila mi ji k puse, načež trocha tekutiny namočila mé rty. „Potřebuješ veškerou kuráž, kterou můžeš mít."

„Anne, myslím si, že mám dost, abych neskočila s padákem," škytla jsem. Místnost se několik vteřin točila, než jsem zaostřila na brunetku s mnoha lahvemi a nedostatkem střízlivosti, aby mě zastavila před tím, co jsem se chystala udělat.

Zahihňala se.

„Můžeme mít stejné. Ačkoli." Shodila nohy ze stoličky, aby se dotkly země. „Fakt chci nějaký citát."

Po ní jsem se postavila a vzala jsem si bundu z gauče a vklouzla jsem do ní.

„A co to bude?" zakopla jsem o koberec, ale Anne byla poblíž. V žaludku se mi dělalo nevolno, ale nebyla jsem si jistá, jestli to bylo z alkoholu nebo z myšlenky věčné značky, který by byla vytvořená jehlou, jež by mi vyryla do kůže připomínku této noci.

Pokrčila rameny.

„Poraž mě."

**

Doklopýtaly jsme do malého obchodu, kolem kterého jsme pokaždé procházely, když jsme se vracely z obchodu. Okna byla zabarvená dost na to, aby se dalo dovnitř nakouknout, takže Anne a já jsme se nepokoušely nahlížet dovnitř a místo toho jsme jen procházely kolem. Ale dnes večer to bylo jiné. Dnes jsem měla dvacáté narozeniny a navzdory tomu, že pro rodiče jsem byla naprostým selháním, Anne se ujistila, aby mě naplnila těžkou tekutinou a inkoustem.

„Dobrý den, dámy," pozdravil nás chlápek s chlupatým knírem a starou koženou vestou. Pracoval na chlápkovi s prázdným výrazem; jeho velké svaly se napínaly s každým přeběhnutím, které udělal jehlou přes chlapovu paži, tetování přímo na očích. Udělalo se mi zle.

„Dobrý!" pozdravila Anne. „Jak dlouho se čeká?"

Muž si otřel bradu hřbetem ruky, než se ohlédl přes rameno.

„Harry! Máš tady dvě nedočkavé zákaznice."

„Vlastně, můžeme přijít jindy." Usmála jsem se nervózně, tlačící Anne ke dveřím.

„Ne, Selene!" podívala se na mě přísně a pak na muže vřele. „Je to měkota, ale má dneska narozeniny, takže se odsud bez jednoho tetování nedostane."

Muž se zasmál a pokroutil hlavou, když dokončil chlápka.

„Hotovo." Oba vstali z černých elegantních židlí a šli k pokladně. „Čtyřicet dolarů."

Bylo legrační vidět toho muže chovat se k druhému bez emocí, ale jeho chování se změnilo, když s námi mluvil.

„Jsem tady, Lanci." Moje hlava se otočila za zvukem mužského hlasu, přicházející zprava. Usmíval se na Lance a pak se podíval na nás. Jeho oči byly zelené a jeho vlasy byly uhlazené dozadu, černé tričko zakrývalo nějaká tetování, zbytek na pažích byl viditelný.

„Ahoj." Jeho oči se propletly s mými.

Anne mě strčila do břicha, několikrát jsem zamrkala.

„Ahoj."

„Selene, půjde s tebou," zamumlala Anne trochu, představující mě mu mazaně. I v jejím opilém stavu si dokázala něco svléknout.

„Ona chce, sakra." Zavrávorala Anne. „Nevím, co chce."

Zavřela jsem oči na pár vteřin a pokusila jsem se neznít tak opile, jak jsem se cítila.

„Pokud byste chtěly, můžete se podívat do naší knihy tetování," řekl Harry s úsměvem, přešel k pultu, kde vzal knihu a podal nám ji. „Můžete se posadit."

Anne listovala knihou a sem tam ukázala na nějaké obrázky, ale viděla jsem jen rozmazané černé fleky. Pokrčila rameny a řekla chlápkovi s knírkem, že chce citát, který by odpovídal opilecké chybě a chudému souzení, které měla, které jsme měly.

Opřela se o židli, která předtím byla okupována tím chlapem, a zavřela oči, načež natáhla ruce k muži bez zaváhání.

„Chci malou notu na zápěstí," vybreptla jsem. Se vší upřímností, milovala jsem poslouchání hudby a chtěla jsem, aby tahle noc skončila. Začínala jsem cítit emoce, které jsem celý den potlačovala, ty, které souvisely s tím, že mi rodiče ani jednou nezavolali.

„Dobře, posaď se na tu židli." Ukázal Harry před sebe, kde seděl. Pomalu jsem se zvedla, ujišťující se, že jsem se nepohybovala rychle a nespadla jsem na cizince před sebou. Potom, co jsem seděla, otočil se zády ke mně, otáčející se na židli, aby mohl vzít čistou jehlu a vodu.

„Víš, jaký typ noty?"

Pokrčila jsem rameny.

„Jen ji udělej malou a jednoduchou, prosím."

Přikývl, otevřel fix a strčil si vršek mezi jeho červeně zabarvené rty. Pak načtrl notu, vzhlédl od návrhu, aby se ujistil, že to bylo to, co jsem chtěla. Když jsem souhlasila, odložil fix, natáhl ruku, naznačující mi, abych natáhla paži. Cítila jsem jeho dlouhé prsty skrze bílé rukavice; byly pevné, ale příjemné.

Na čele se mu formovaly malé linky soustředění, jak přikládal papír na mou ruku a sloupl ho. Už mi to nepřipadalo nereálné, opravdu jsem se chystala mít tetování.

„Připravená?" jeho oči hleděly do mých, když mašina začala nízce bzučet.

V puse jsem měla kokovou chuť.

„Jo."

Podíval se dolů, ale než přišla jehla do kontaktu s mou kůží, zašeptal: „Bolest je jenom ve tvé hlavě a bolí to daleko více než jak cítíme fyzickou bolest navenek."

Přemýšlela jsem o zklamaném pohledu, který mi věnovala máma, když jsem jí řekla, že se nechci stát právničkou a místo toho jsem si naplánovala se vystěhovat z města s mou dlouholetou nejlepší kamarádkou. Ta zášť v jejích očích se mi zaryla hluboko do mozku, když na mě křičela, že jsem taková ostuda, jelikož jsem nesouhlasila, že se stanu přítelkyní syna její kamarádky a že jsem s tím jejích nesmyslem už dále nevycházela. A můj táta, který stál na její straně, mi řekl, abych se nevracela, dokud si nevyjasním priority.

Červené rozmazané fleky, všechno bylo v nepořádku. Zavzlykala jsem, Harryho ruka vystřelila nahoru stejně jako jeho hlava. Moje hlava na něj potřásla, načež jsem se kousla do rtu.

„Selene?" slyšela jsem zavolat Anne odvedle, ale nechtěla jsem se teď na nikoho dívat. Hlavu jsem ostudou měla hluboce svěšenou.

„Hele," zašeptal, jeho oči se obavou rozšířily. „Jsi skoro hotová, slibuji, že budeš v pořádku."

„Selene, jsi v pořádku?" zamumlala Anne.

Cítila jsem, jak jsem se třásla, místnost se točila. Vstala jsem, ale země pod nohama se mi pohnula. Zdálo se, že podlaha byla jedinou stabilní věcí v mém životě. Bez ohledu na to, kolikrát jsem padla na tvrdé dno, vždycky tam bylo a byla jsem připravená jej přivítat, jako ono bylo připraveno vítat mě, ale ucítila jsem paže tahající mě na teplou hruď.

„Mám tě."    

__________

Rovnou do děje, to je podle mě to nejlepší, žádné crckání, rovnýma nohama rovnou k tomu.:D 

No, ale jak se vám líbí první díl? <3

Edited