I'll be good [Wolfstar]

17. Kapitola

,,Tak nějak to vyplývá ze situace." Sirius zatnul zuby, když Remus vzal jeho penis do ruky. Párkrát po něm přejel rukou a potom obkroužil palcem špičku. Siriusovo sténání se ozývalo čím dál tím častěji. Na Remusově tváři byl malý, potutelný úsměv.

,,Siriusi. Vstávej zlato. Myslím, že ostatní by chtěli do pokoje." Tichý hlas Remuse byl důvod Siriusova probuzení.
,,Kolik je?" Sirius se zavrtěl a natiskl se k Remusovi.
,,Něco málo po osmé. Můžeš ještě spát, ale myslím, že by sis měl obléct alespoň spodní prádlo." Remus Siriuse jemně pohladil po tváři. Ten se přivinul k jeho dlani a slastně přivřel oči.
,,Už jdu..." Sirius se začal pomalu zvedat. Párkrát potichu sykl. Pomalu si natáhl boxerky a vstal. ,,Tak nejdu. Bolí mě prdel." Sirius se zřítil zpět do postele.
,,Promiň. Příště se budu snažit trošku se mírnit." Remus, který byl již oblečený, k němu přišel.
,,Opovaž se!" Sirius náhle vyjekl, čemuž se Remus jen zasmál.
,,Jdu na snídani. Přijdeš potom? Ikdyž, než ty přijdeš, já asi už budu tady." Sirius se jenom ironicky usmál.
,,Jsi vážně moc milý. Měl bys na mě být po včerejšku hodný." Sirius se nevině zamrkal a Remus jen se smíchem zakroutil hlavou.
,,Miluju tě." Políbil Siriuse do vlasů s vydal se ke dveřím do koupelny.
,,Miluju tě." Na to Remus zareagoval pouze pousmátím. Na snídani seděli pouze James s Lily. Remus se posadil vedle Jamese, kde bylo normálně Siriusovo místo.
,,Kde jsou všichni?" James se na Remuse otočil.
,,Dobré ráno, Remusi. Jaká byla noc?" Remus pozvedl obočí. Lily ho taky pozdravila a on jí odpověděl.
,,Nevím o čem to mluvíš?" Remuse ale prozradil malý úsměv, který se mu rozhostil na tváři.
,,Prosímtě, sami dva v pokoji... Chodíte spolu dva měsíce a ještě nic nebylo. Je to úplně jasné. Navíc, ten tvůj úsměv mluví za vše. A taky Sirius nepřišel. Takže předpokládám, že ho pěkně bolí prdel." Remus se zakuckal. Překvapeně se na Jamese podíval.

,,Takže, jaké to bylo? Podle toho, že nesedíš, ale stojíš, soudím, že to bylo hodně divoký." Pod stromem u Doupěte se sešli Marlene, Lily, James, Alice, Frank i Peter.
,,Nejsi trochu moc zvědavý, Jamesi?" Sirius se ušklíbl, ale na otázku neodpověděl.
,,Zajímá to nás všechny." Frank se na Siriuse taky otočil.
,,Bylo to skvělý, stačí?" Sirius se trochu začervenal. Odvrátil pohled, když slyšel Jamesův tichý smích.
,,Má ho alespoň velkýho?" James zvědavě pozvedl jedno obočí.
,,Jamesi! To je hnusný!" Lily silně praštila Jamese do ramene. Kromě Lily a Jamese se všichni zasmáli
,,Au! Neboj se, nechci ho. Víš, že miluju jenom tebe. Ale chci vědět všechno, co se týká mého nejlepšího kamaráda, který je jako jediný stejně ztřeštěný jako já." James se na Lily mračil, stejně jako ona na něj. ,,Ty jsi mu o mně taky nic neříkal. Tak ho nech být." Na to James zareagoval hlasitým polknutím a odvrácením pohledu. Díval se všude jen ne na Lily. Ostatní měli co dělat, aby nevybuchli smíchy. ,,Jamesi... Nic jsi mu neříkal, že ne?!"
,,Siriusi, kde je vůbec Remus?" James se nevině usmíval. Sirius pokrčil rameny. ,,Nevím. Asi šel za Brumbálem. Se vším se mi nesvěřuje. Navíc nechci být stíhačka." Sirius pokrčil rameny. Sirius měl v plánu se ho na to zeptat. Ikdyž na venek dělal, že je mu to fuk, uvnitř umíral zvědavostí. Lily začala Jamese mlátit. Všichni se smáli tomu, jak James před Lily utíkal. Nakonec Lily řekla, že si to s Jamesem vyřídí uvnitř.

,,Jak jsi se měl?" Sirius se opřel o desku Remusova stolu, za kterým Remus seděl.
,,Ušlo to. Ty?" Remus se odsunul od stolu a poklepal si na stehna, aby si na něj Sirius sedl. Ten nezaváhal a okamžitě Remusovu výzvu splnil.
,,Dobrý. Můžu se tě na něco zeptat?" Sirius obmotal paže kolem Remusova krku a skousl si ret. Remus pouze přikývl. ,,Kde jsi byl? Samozřejmě, jestli je to tajné, tak mi to říkat nemusíš."
,,Byl jsem u Brumbála."
,,Nevypadáš z toho nadšený." Sirius se zamračil.
,,Taky nejsem" Remus si pouze povzdechl a čelo si položil na Siriusovo rameno.
,,Co se děje? Jsi strašně ztuhlý." Sirius přesunul dlaně na Remusova ramena a začal je něžně mnout.
,,Bojím se. Jsem si jistý, že Voldemort něco chystá. Ale trvá to už moc dlouho..." Remus se zdrceně podíval na Siriuse. ,,Čím dýl to chystají, tím horší to bude."
,,Neboj se... Bude to v pohodě, uvidíš. Miluju tě." Sirius vzal do dlaně Remusovu tvář.
,,Miluju tě."

,,Myslím, že nastal čas, abyste se trochu víc poznali. V té truhle je Bubák. Když spolu bojujete, měli byste znát největší noční můry vašich spolubojovníků. Vy bojujete především spolu. Kryjete záda především vaší skupině." Brumbál stál před Doupětem, Marlene, Lily, James, Sirius, Remus, Alice, Frank a Peter před Brumbálem. Vedle něj byla truhla, která s sebou škubala. Vystřídali se všichni, kromě Remuse. Všichni se smály, aby Bubáka zabili, ale Remus ne. Věděl, co ho čeká. Marlene se Bubák proměnil ve Voldemorta, stejně jako Peterovi. Lily viděla mrtvého Jamese a James mrtvou Lily. Stejně, akorát sebe, viděli i Alice s Frankem.
,,Remusi." Brumbál pobídl Remuse, aby se postavil před truhlu. Když Remus dlouho nešel, Brumbál ho schoval zpět do truhly.
,,Ne." Remus se otočil na Brumbála. ,,Vy víte v co se změní. Notak mě nenuťte ho vidět znovu." Remus byl vyděšený. V očích se mu zračil strach.
,,Remusi, nestačí, že to vím já. Promiň mi to." Brumbál se smutně pousmál. Remus se vydal před truhlu. Zavřel oči a polkl. Když je otevřel, na zemi ležel jeho mrtvý bratr a nově Sirius. Taky tak ležela jeho matka. A nad nimi stál vlkodlak. Podíval se na Remuse, který měl zatajený dech. Slzy se mu tlačili ven z očí. Vlkodlak měl zelené oči, úplně stejné jako měl Remus. Zabil je. Všechny tři. Remus začal rychle dýchat. Slzy přetekly přes okraj.
,,Remusi!" Sirius přišel k Remusovi. Vlkodlak se blížil. Byl už skoro u nich, když však Brumbál Bubáka zavřel zpět do truhly.
,,Remusi." Brumbál chytil mladého vlkodlaka za rameno.
,,Nechte mě být..." Remus se pořád díval na místo, kde leželi mrtvé těla lidí, které miloval. Remus vzal Siriuse za zápěstí a zatáhl ho do Doupěte do jejich pokoje. Stáhl si ho klína a zoufale přitiskl svá ústa na ty Siriusovi.
,,Žiješ."
,,Jo... Neboj" Sirius Remuse políbil.

•Nejvíc strachu jsem si v životě zažil kvůli věcím, které se stejně nestaly.

1040 slov