I'll be good [Wolfstar]

38. Kapitola

Smrtijed stál za Siriusem, hůlku u jeho krku. Měl dobré umístění, všichni co ještě mohli bojovat stáli před ním. Ostatní smrtijedi se seřadili za ním.
,,Lupine.... Buď s náma půjdeš, nebo ho zabijeme. Vyber si. Něco zkus a jste mrtvý oba." Hlas jemu neznámého smrtijeda mu zazněl v uších. Remus křečovitě zavřel oči, ve kterých se mu hromadily slzy.
,,Fajn... Klid." Otevřel oči a odhodil hůlku. S rukama váhavě zvednutýma se pomalu rozešel k smrtijedovi, jenž držel Siriuse. Ignoroval Siriusův nesouhlasný a vyděšený pohled.
,,Ne!" Sirius vykřikl, avšak smrtijed mu hůlku přitiskl blíž ke krku, takže zmlkl. Očima však pořád Remuse probodával pohledem, který dával jasně najevo, co si myslí.
,,Remusi..." Smrtijed úplně v pravo namířil hůlku na Brumbála. Ten jenom svěsil hlavu a dál mu nikdo nevěnoval pozornost. Když se Remus přiblížil tak, že byl jen metr od Siriuse, smrtijed Siriuse strčil k ostatním členům řádu a namířil hůlku na Remuse. Smrtijed ho popadl za ruku a chytil ho stejně jako předtím Siriuse. Remus se na Siriuse pousmál. James ho držel za předloktí, protože Sirius vypadal, že každou chvíli vyběhne za Remusem. Po tvářích mu tekly slzy, v očích nevyřčenou prosbu. Všichni smrtijedi se přemístili.
,,Ne!" Sirius se chtěl rozběhnout k místu, kde před chvílí Remus stál, ale James ho pořád držel. James Siriuse obejmul. Sirius nahlas vzlykal. Potom od Jamese ustoupil a otočil se na Brumbála. ,,Musíme něco udělat. Cokoliv. Nějak je překvapit, přepadnout-"
,,Něco uděláme. Musíme nejprve vyléčit všechny zraněné a vyrazit s přesilou. Kontaktuju ministra, všechny bystrozory a Poppy. Dej mi čas, chlapče." Brumbál se otočil a rozhlédl se. Pár bystrozorů už stálo na nohou. Lily přišla jak nejrychleji dokázala k Jamesovi. Ten ji objal a láskyplně políbil.
,,Jsi v pořádku?" James k sobě Lily tisknul, ve tváři úlevný výraz. Mezitím, co se Lily s Jamesem ujišťovali o tom, zda je ten druhý v pořádku, Sirius dál diskutoval s Brumbálem.
,,Do oběda může být mrtvý!" Siriusovi se znovu slzy nahromadili v očích. Brumbál se otočil a přišel k Siriusovi.
,,Já vím, co pro tebe Remus znamená. Ale také vím, co znamenáš ty pro něj. Znám ho, Siriusi. A kdyby tě opravdu nemiloval, nikdy by to co udělal, neudělal. Ale sami ho odtamtud nedostaneme. A on by nechtěl pouze navýšit ztráty. Remus ví, co všechno musíme udělat. A proto vydrží." Brumbál Siriuse chytil za rameno a podíval se mu do uslzených očí.
,,Vždycky říkal, že to je to síla vlastního přesvědčení, co rozhoduje o úspěchu, a ne počet následovníků," namítl Sirius plačtivě.
,,Ovšem ani ten nejvytrvalejší muž, který má to největší přesvědčení nedokáže porazit stovku protivníků." Brumbál se i s Kingsleym, který doposud pouze přihlížel, rozešel k lékouzelníkům, kteří měli co dělat. Lily s Jamesem se od sebe už odtáhli a teď se dívali na Siriuse, který ze země zvedal Remusovu hůlku.
,,Co se stalo s Remusem? Kde je?!" Lily se zmateně dívala střídavě na Siriuse a Jamese. Sirius znovu nahlas vzlykl.
,,Smrtijedi ho v-vzali s sebou. První drželi mě, a-ale řekli, ž-že mě zabijí, jest-jestli se jim Rem ne-nevzdá..." Sirius se opět naplno rozbrečel, načež ho Lily obejmula, jako předtím James.
,,Zachráníme ho, Siriusi. Slyšíš? Zachráníme." Lily se do očí taktéž tlačily slzy. Rychle zamrkala, aby je zahnala. Teď musí být silná. Sirius musí být na Remusovo osvobození připravený a silný. Potřebuje někoho, potřebuje oporu. A Lily se jí rozhodla být.
,,Bojím se, Lily." Sirius zašeptal, slzy mu dál stékaly po tváři.
,,Bylo by divné, kdyby ne."

Strach. Panika. Vztek. Odhodlání. A láska. Emoce se v Siriusovi točily, míchaly se jedna přes druhou, dělaly Siriusovi v hlavě bordel. Cítil nekonečný strach, že Remuse nezachrání. Že už ho nikdy neuvidí, jak se hrbí za stolem jen kvůli tomu, že potřebuje dočíst knížku. Panikařil, protože si ničím nebyl jistý. Co když to nevyjde? Tak strašně se bál. Měl vztek na Remuse, jelikož vyhověl tomu parchantovi. Měl vztek na sebe, jelikož jeho ani sebe nedokázal ochránit a nezabránil tomu, aby se tohle stalo. Byl odhodlaný, že ho zachrání ať to stojí cokoliv. A taky Remuse za to co udělal nehorázně miloval. Že obětoval sebe, aby ho zachránil. Sirius si snad nikdy neuvědomil, že ho miluje tak moc, a že si život bez něj nedokáže představit. Nevěděl, co má cítit a co ne. Nevěděl, co je správné a co ne. Nevěděl, čemu věřit a čemu ne. Nevěděl, co má dělat. Nevěděl, jestli Remus vůbec žije. Ta nejistota ho ubíjela. Byl bez Remuse tak ztracený, už jenom ve své mysli. Chtěl ho zpět, to bylo jediné, co věděl. A udělá proto cokoliv.
,,Siriusi, posloucháš nás?" Sirius sebou cukl a otočil se na Brumbála.
,,Omlouvám se. Říkal jste něco nového?"
,,Právě jsem vám oznamoval, že zemřelo dvacet osm bystrozorů, třicet tři jich je zraněných. Smrtijedů zemřelo dvacet tři. A zraněných je třicet devět. Zbytek se přemístilo. Z řádu jsou zranění Alice s Frankem, profesorka McGonallová a Alastor, kteří mají pouze lehká poranění. Mluvil jsem s ministrem, dá nám padesát bystrozorů. Musíme počkat až se všichni členové řádu zotaví. A ty bys měl zajít za Poppy." Brumbál se povzbudivě usmál, ikdyž na něm bylo vidět, že se taky trápí.
,,Děkuju, ale to nebude třeba." Sirius zakroutil hlavou.
,,To nebyla otázka, Siriusi. Ty tam prostě půjdeš. Já musím do Bradavic, takže se přemístíme spolu. A Jamesi, ty bys tam měl taky." Brumbál vstal a otočil na Jamese a Siriuse. Sirius vypadal, že znovu nevnímá.
,,Já se tam s ním přemístím, Brumbále. Bude to s ním na dlouho." James taky vstal a přišel k Siriusovi. Brumbál přikývl a odešel.

,,Tak, hotovo." Madame Pomfreyová od Siriuse odstoupila.
,,Děkuju." Sirius vstal a chtěl se rozejít ven, kde už čekal James.
,,Siriusi. Jsi v pořádku?" Poppy se na Siriuse se strachem podívala.
,,Samozřejmě. Proč bych nebyl?" Sirius se zastavil a otočil se.
,,Protože tě znám. A protože vím, co se stalo s Remusem..." Sirius ztuhl, slzy se mu zase začaly tlačit do očí.
,,Jsem v pořádku," otočil se Sirius a rychlým krokem odešel.

•Bolest, kterou cítíš dnes, je síla, kterou pocítíš zítra.

1001 slov