I'll be good [Wolfstar]

19. Kapitola

Tentokrát to byl Sirius, který se probudil první. Podepřel se lokty a díval se na Remuse. Vlasy měl rozcuchané, což jen utvrzovalo, co se minulou noc dělo. Rysy byly uvolněné, tvář vypadala skoro až andělsky nevině. Hruď se mu zvedala v pravidelných intervalech.
,,Musím se ti sakra líbit, když na mě tak zíráš." Remusův hlas byl ochraptělý a sexy.
,,Nebudeš mi věřit, ale jsi ten nejhezčí kluk, kterého jsem kdy potkal. Ikdyž si to nemyslíš, ty jizvy jsou zatraceně sexy. Máš skvělej zadek a velkýho p-"
,,Všechno nepotřebuju vědět." Remus Siriuse zastavil dřív, než dořekl poslední věc.
,,Taky máš skvělé rty. Mohl bych tě líbat do nekonečna a stejně by mě to neomrzelo. A oči. Jsou to ty nejhezčí, které jsem viděl. Máš taky naprosto senzační postavu. Pro ostatní by ses roztrhal, jen abys je zachránil. Obětoval bys i vlastní štěstí. Mocnějšího kouzelníka jsem dlouho neviděl. Díval bych se na tebe pořád. Pro tvůj úsměv bych se utloukl. Pro tvůj polibek bych dal cokoliv a za to, abych s tebou mohl strávit jednu jedinou noc bych zabíjel. A vidět tě udělat se, je pohled pro bohy. Miluju tě. A to nemluvím o tom, jak skvěle se dokážeš milovat." Sirius se celou dobu díval do Remusových očí, ve kterých se zaleskly slzy. Byla tam taky nekonečná láska.
,,Tvoje pusa je naprosto dokonalá ve všech ohledech. Miluju tě. Cítím to úplně stejně. Obávám se, že jsi úplně dokonale popsal sebe a já nechci opakovat, takže řeknu jenom tohle." Remus ho políbil. Něžně o sebe otírali rty a potom i jazyky.
,,Dnes už tě zadek nebolí?" Remus položil dlaň na již zmíněnou část Siriusova těla.
,,Ne, ale jestli tam tu dlaň necháš a uděláš s ní ještě něco, myslím, že za pár minut už budeš zase ve mně. A pak mě bolet bude." Sirius zavrněl do Remusova ucha.
,,Jestli chceš mít natrhnutou prdel, stačí říct, zlato." Remus se sladce usmál a vsunul prostředníček mezi Siriusovi půlky.
,,Ještě než začneme, domluvíme se, že ten týden nebudeme počítat?" Sirius se na Remuse díval těmi svýma božskýma očima.
,,Siriusi... Zabijí tě." Remus se odtáhl a ruku stáhl. Sirius se zamračil.
,,Počkej, to jsi si chtěl jenom užít a dál mě ignorovat?" Sirius si sedl, v očích měl ublížení.
,,Ne, Siriusi, špatně jsi to pochopil." Remus se taky rychle posadil. Ve tváři paniku.
,,Myslím, že jsem to pochopil až moc dobře" Sirius si stoupl a oblékl se. Remus ho napodobil.
,,Ne, Siriusi počkej. Jenom se bojím, že ti ublíží. Podívej se, co se stalo s Marlene." Remus vzal Siriuse za zápěstí.
,,Kdyby ses bál, tak mě ochráníš. Už mě nemiluješ? Tak proč ty lži, Remusi?" Siriusův hlas byl plný smutku a zrady. Vytrhl zápěstí z Remusova sevření.
,,Sakra já tě miluju! Nikdy jsem nikoho nemiloval, tak neodcházej... Prosím" Remusovi se do očí natlačily slzy. Sirius to pouze špatně pochopil. Musí to pochopit.
,,Spal jsi se mnou. A když jsem řekl, že zapomeneme na týden, kdy ses choval jako idiot, řekneš, že nemůžeš! Sakra. Chtěl jsi se se mnou jenom vyspat a potom se zase chovat jako idiot!" Sirius přišel k Remusovi a vrazil mu silnou facku, až se mu hlava pootočila. ,,Nejsem tvoje děvka, Lupine."

Další týden uběhl a zároveň to byl další týden, co Sirius úspěšně ignoroval Remuse. Oba dva trpěli stejně. Pokaždé, když se Remus pokusil se Siriusem mluvit, hned odešel. Sirius skoro nejedl a trochu zhubl. Remus na tom byl podobně. Remus se pokoušel mluvit s Jamesem i Lily. James na něho byl naštvaný a Lily řekla, že je to za chvíli přejde. Každý den připadal Remusovi jako věčnost.
,,Siriusi..." Remus vešel do pokoje, kde teď byli jen oni dva. Domluvil se s Lily, že Jamese na chvíli zabaví a on tak bude mít čas promluvit se Siriusem. ,,Prosím, když se mnou nechceš mluvit, alespoň začni jíst. Nestojím za to, aby sis kvůli mně zničil zdraví."
,,A co ty?" Sirius se otočil na Remuse s chladným pohledem.
,,Bez tebe je mi to všechno jedno." Remus se smutně pousmál.
,,To neříkej." Siriusův klidný hlas byl propletený zoufalou prosbou.
,,Siriusi... Prosím. Ani nevíš jak strašně tě chci zpět. Já tě miluju. Nechtěl jsem s tebou jenom spát. Samozřejmě, milování s tebou je nezapomenutelné. Nemůžu se tě nabažit, ale nešlo mi jen o to. V ničem co jsem řekl, jsem nelhal. Jen jsem se špatně vyjádřil." Remus přešel k Siriusovi. ,,Prosím." Sirius si byl vědom toho, že Remus neprosí jen tak. Ale byl až moc uražený.
,,Vyznělo to tak." Sirius se na Remuse sotva podíval. Vstal a odešel. Remus nemohl popadnout dech. Cítil tak velkou bolest, která mu tlačila na srdce i plíce. Rozhostila se po celém jeho těle. Ztrácel ho. Slzy mu samovolně stékaly po zjizvených tvářích. Dveře pokoje se otevřely. Remusovi to bylo jedno. Opíral se o zeď mezi posteli, přes slzy neviděl. Lily položila ruku na rameno a přitáhla si ho do objetí. Remus se rozbil na kousky. Začal hlasitě vzlykat.
,,Remusi... Zlato notak... Zachvilku ho to přejde." Lily Remuse hladila po vlasech. Musela se hodně natahovat, protože Remus byl o hodně vyšší. Do dveří nakoukl James se Siriusem. Remus ani Lily si jich nevšimli.
,,Hnusím se mu. Nesnáší mě." Remus pořád vzlykal. Bylo mu vážně mizerně. Sirius chtěl vykročit k Remusovi, ale James ho vytáhl na chodbu. Sirius se na něj se zamračením podíval.
,,Musíš ho nechat se v tom vykoupat. Příště už si rozmyslí, co řekne." James šeptal, aby ho náhodou Lily neuslyšela.
,,Zašlo to moc daleko. Myslí si, že ho nesnáším! Že se mi hnusí! To není pravda! Co když odejde z řádu?" Sirius se sice taky snažil šeptat, ale moc mu to nešlo. James mu zakryl dlaní pusu.
,,Buď v klidu. Vyřeší se to."

•Žádná bolest se nesnáší hůř, než vzpomínky na štěstí v době neštěstí

958 slov

Ahoj, chtěla bych vám všem strašně poděkovat, za 100 hvězdiček. Moc mě těší, že má moje knížka úspěch a že to někdo čte. Popravdě jsem čekala tak sto přečtení a jednu hvězdičku. Ale mám už něco přes 600 přečtení a 100 hvězdiček. A především bych chtěla poděkovat 656565ab a lucysnapelupin, které mi píšou skvělé komentáře a podporují mě. Děkuju všem🙏♥️.