I'll be good [Wolfstar]

26. Kapitola

,,Remusi.... Já si vážně myslím, že je to nedorozumění. Sirius je na tom špatně. Skoro nespí, nejí a je smutný. Stejně jako ty. Dva týdny se nebavíte! Ničí vás to a ty to víš..." Lily nakráčela do jejich pokoje, kde Remus ležel na posteli s knihou v ruce. Nevěnoval Lily ani pohled, neudělal nic na znamení, že ji slyší. Dokonce chybělo i pokrčení ramen, kterým Remus pokaždé zareagoval na toto téma. Nic. ,,Mám toho dost!"
,,Tohle není tvoje věc, Lily." Chlad a mrtvolný klid byl nedílnou součástí Remusova hlasu a nepostrádal ho ani teď.
,,To se teda pleteš! Tohle se týká nás všech!" Lily naštvaně odešla z pokoje stejně rychle jako přišla.
,,Tak to bylo rychlý." Na to se Lily zastavila na chodbě a vrátila se do pokoje. Varovně přihmouřila oči a nadechovala se, aby něco namítla, když se ozval sametový hlas, díky kterému Remus ztuhl.
,,Smrtijedi. Rychle pojďte." Oba seběhli schody až před dům, kde stáli ostatní. Kingsley jim řekl místo, kam se měli přemístit, což následně udělali. Bylo to menší městečko a oni teď stáli u jedné staré kašny. Okolo bylo pár obchodů, ve kterých byli vystrašení mudlové, jenž se tam asi ukryli, když uviděli osoby v černých pláštích. Bylo tam tak čtyřicet smrtijedů, Remus Voldemorta neviděl, ale věděl, že někde je. Z řádu tam byl Brumbál, McGonallová, Kingsley, Pošuk, Molly s Arthurem, Lily, James, Alice, Frank, Remus, Sirius a pár dalších lidí, které Remus neznal. Potom tam byli bystrozorové. Remus očima rychle vyhledal Siriuse, který stál vedle Jamese poblíž Remuse a taky se rozhlížel. Setkal se se Siriusovým vystrašeným pohledem.
,,Myslíte, že je porazíme?" Alicina otázka se ozvala za Remusem. Otočil se na ni stejně jako Lily s Jamesem a Siriusem.
,,Bude to dobrý. Jdou po mně." Remus se začal prodírat bystrozory v červených pláštích a díval se po Voldemortovi. Náhle se objevil v čele smrtijedů. Remus se postavil vedle Brumbála, který stál Voldemortovi nejblíž. Nastalo ticho. Všichni zmlkli.
,,Tohle bude váš konec. Dnes to s tebou definitivně skončím, Remusi." Voldemortův hlas slyšela i úplně poslední řada bystrozorů. Slyšeli ho všichni. Remus se na to pouze ironicky usmál a zaútočil na něj Expelliarmem. Voldemort kouzlo vykryl. Smrtijedi začali útočit na členy řádu i bystrozory. Brumbál se přidal k Remusovi a taky začal útočit na Voldemorta. Ten neměl problém vykrývat kouzla obou. Sám proti nim posílal nebezpečné kletby, kterým se zatím úspěšně vyhýbali.
,,Assa in tuo succo." Tomuto kouzlu z Remusovi strany Voldemort uhnul a kouzlo zasáhlo smrtijeda za ním, který se začal potit a následně řvát bolestí, což se v hluku okolo dočista zratilo.
,,Remusi, Remusi... Taková nepříjemná kletba. A tys ji chtěl použít na mě?" Voldemort nepříjemně sykl. Potom na Remuse znovu zaútočil. Po dlouhé době co spolu bojovali, Remus cítil, že má něco s levou rukou a nepříjemně mu třeštila hlava. Okolo nich bylo mnoho mrtvých nebo pouze omráčených těl, mezi kterými byli jak smrtijedi, tak bystrozoři. Remus se potřeboval ujistit, že členové řádu jsou v pořádku. Zejména jeden člen, což si ale nepřipouštěl. Brumbál s Voldemortem spolu začali bojovat 1vs1, čehož Remus využil a rozběhl se k místu, kde bojovala Lily proti dvěma smrtijedům.
,,Expelliarmus!" Remus odzbrojil jednoho smrtijeda a Lily druhého, jelikož oba byli překvapení. ,,Mdloby na tebe! Mdloby na tebe!" Když se oba smrtijedi zřítili na zem, Remus přišel k Lily. ,,Kde jsou ostatní?"
,,Já nevím..." Lily zoufale vzlykla a rozhlížela se. Remus spatřil Siriuse, jak padal na zem. Přemístil se k tomu místu, zabil smrtijeda, který to udělal a klekl si k Siriusovi.
,,Voluma Tesamentum.... Voluma Tesamentum..." Mumlal Remus a rány po Sectum Sempra, které Sirius měl, se začaly hojit.
,,Díky..." Remus pomohl Siriusovi vstát. Siriusův chabý úsměv vystřídalo vyděšení. ,,Pozor!" Remus se jak nejrychleji dokázal, otočil. Uviděl Voldemorta s vítězným úsměvem na tváři, který držel hůlku natáhnutou k němu. Potom viděl už jen zelenou záři.

•Nejméně se smrti bojí ti, jejichž život má největší cenu.

Assa in tuo succo:
Kletba „smaž se ve vlastní šťávě“.

657 slov

Takže moji milí... Jsme ZHRUBA v půlce našeho příběhu. Všem strašně děkuju za přečtení, komentáře a hvězdičky. Cením si všeho. Děkuji♥️♥️. A znovu se omlouvám za krátkou kapitolu....