I'll be good [Wolfstar]

39. Kapitola

,,Takže to vyšlo. Jsi tu, můj milý Remusi." Voldemort pomalu kráčel k Remusovi, po pravé ruce za ním šla Bellatrix. Smrtijed, který se s Remusem přemístil ho stále držel. Remus sebou škubal a rozhlížel se okolo sebe. Byli v Malfoy Manor, kde se konaly všechny smrtijedské schůze.
,,Můj pane." Smrtijed sklonil hlavu.
,,Výborně Finne. A teď nás nechte." Voldemort mávl rukou. Všichni smrtijedi se vydali pryč z Hlavní síně. ,,Takže za to zase může tvoje největší slabina. Vzpomínáš, jak jsem to říkal, že ano? Sirius Black. Jak já jsem doufal, že se ke mně přidá jako ostatní z jeho rodiny.... Ale on ne. Nepochybuji, že se tě vydají zachránit. Ale určitě máš nějaké otázky, že ano?"
,,Kdo zabil mé rodiče a bratra," zeptal se s stěží Remus.
,,Oh jistě... Samozřejmě, že chceš vědět tohle. No, to ti říct můžu. Tvého bratra zabil Fenrir. A tvé rodiče Bellatrix s Luciusem... Tvůj otec věděl, o co jde, ovšem tvá matka.... Měl jsi vidět její výraz. A víš na co se zeptala? Jestli žiješ. A když jsem jim vysvětlil, proč budou zabiti, tvůj otec řekl, že aspoň když už jsi nechutný smrtijed, tak si umíš spravedlivě vybrat. Normálně bych se s nimi tak nevybavoval. Ovšem, jim vděčím za tebe. Tudíž jsem udělal výjimku. A tvůj milovaný bratr zemřel dřív, než stačil cokoliv říct. Pověz mi jedno, Remusi. Jak se vždy dozvíte o útoku, který plánujeme??" Voldemort Remuse obešel okolo a pečlivě ho sledoval. Remus zarytě mlčel. ,,Tak jinak. Kdo všechno je v řádu?"
,,Ti o kterých víte," zavrčel Remus a potom se sladce usmál.
,,Však já to z tebe dostane, Remusi. Cruciatus!" Potom už následovala bolest.

,,Remusi, Remusi, Remusi.... I po hodině mučení odmítáš cokoliv říct. Máš výdrž. To se ti musí nechat. Čekal jsem, že alespoň nitrobranou to dokáži zjistit. Ale ty mě překvapuješ čím dál tím víc.... Ovšem, já jsem taky vytrvalý. Škoda, že tě teď nevidí otec. Byl by na tebe hrdý...." Voldemort se usmíval, pořád kroužil okolo Remuse ležícího na zemi v krvi.
,,Zato tvoje matka by se propadala hanbou, tě takhle vidět." Remus chraplavě promluvil a potom se rozkašlal. Musel vydržet. Byl si jistý, že řád přijde. Ale nevěděl kdy. Voldemortovou tváří se prohnal vztek. Následovalo další crucio za cruciem. Nechyběla ani Remusova oblíbená kletba Assa in tuo succo a Sectum Sempra.

,,Změnil jsem názor. Smrtijedi budou čekat, že do útoku vyrazíme až po zotavení všech členů. Budeme ve výhodě, když vyrazíme teď. Takže jdeme," zavelel Brumbál. Sirius pohotově vstal, do kapsy vložil Remusovu hůlku. Frank, Lily, James a Kingsley s Moodym taktéž vstali. Alice byla ještě na Bradavické ošetřovně, protože u sv. Munga bylo už tak moc bystrozorů. Zasáhla ji nějaká kletba, která prošla přes její Protego a ještě se nemůže hýbat.
,,A vy víte, kam se máme přemístit? Protože když je ten dům chráněný zaklínadly, nepřemístíme se tam." Sirius šel hned za Brumbálem.
,,Malfoy Manor. Remus mi to říkal, když byl ještě špeh. A myslím, že to neměnili..." Když se přemístili, na místě už byli bystrozorové. Bylo jich hodně. Stáli před branami ohromného sídla, které Sirius znal až moc dobře z dětství.
,,Jak se dostaneme dovnitř?? Mají tu nějaké obranné kouzla." James se rozhlédl kolem a pohled mu padnul na majestátnou bránu.
,,Heslo mění každý rok," hlesl Sirius zoufale. Musel být přeci způsob, jak se tam dostat. Musel. Sirius se zoufale rozhlížel okolo, srdce mu rychle bušilo. Bylo mu špatně od žaludku a měl strach.
,,Bystrozor Williams v tom má zkušenost," ujistil všechny Brumbál. Sirius pohled přesunul k postavě v červeném plášti, která se právě přestala věnovat zámku brány a začal mával hůlkou okolo ní. Po chvíli se otočil na Brumbála a kývl.
,,Můžeme vejít a nezjistí to. Překvapíme je a zachráníme ho. Pokud tedy není mrtvý." Williams se ušklíbl a rukou pokynul Brumbálovi, aby šel. Sirius zatnul zuby a hůlku namířil na Williamse.
,,Ještě jednu takovou poznámku a budeš mrtvý ty," zavrčel Sirius. Williamsovi úsměv ztuhl na tváři.
,,Siriusi... To by stačilo. A vy si pane Williamsi odpusťte ty poznámky, prosím." Brumbál se zamračil. Sirius sklopil hůlku a vydal se za ředitelem Bradavic.

,,Severusi... Ošetři ho. Řád přijde večer nebo zítra, takže ho do té doby potřebujeme živého. Aby ho viděli v tomto stavu. Nejbližší dvě hodiny mne neshánějte." Voldemort vyšel z Hlavní síně a kývl na smrtijeda, který hrál šachy s Malfoyem. Ten pohotově vstal a přišel do síně.
,,Merline, Lupine." Severus si klekl a začal mu zacelovat rány. Přivolal dokrvovací lektvar a dal ho Remusovi. ,,Stojí ti ten pitomý Black zato?" Remus vyčerpaně přikývl. ,,Řekl jsi mu něco?" Tentokrát se mladému Snapeovi dostalo záporné odpovědi. ,,Jak se má Lily?"
,,Dobře. Je šťastná," zachraptěl Remus s obtížemi.
,,Jsem rád, že je šťastná. Ale stejně ji nikdy nepochopím. Chybí mi..." Severus se smutně pousmál.
,,Víš, že tě chápu." Remus se trhaně nadechl. Všechno ho bolelo, ikdyž by to nikomu neřekl. Cítil se, jako by se už nikdy neměl postavit, byl vyčerpaný a viděl rozmazaně.
,,Moc nemluv." Severus pořád kouzlil nad Remusovým tělem, ve tváři zamračený výraz. ,,Oni si pro tebe přijdou. A jediné, co já můžu udělat je, že tě do té doby vyléčím. Doufám, že se za to aspoň přimluvíš u Brumbála, aby mě nezabíjeli." Remus se uchechtl, čehož náhle zalitoval, protože se mu v oblasti žeber rozlila nesnesitelná bolest. Severus přivolal další lektvar, který Remus bez jakýchkoliv námitek vypil. Cítil ustupující bolest, jenž nahradilo příjemné teplo. ,,Proti bolesti." Severus odložil hůlku a posadil se na paty. ,,Budeš potřebovat ještě jednu mast, tu madame Pomfreyová má. Takže ti ji dají až v ř-" Severus se rychle otočil ke dveřím na chodbu, odkud se ozývaly rány, dupání, řev a prskání, jak se různé kletby střetávaly. ,,Pošli mě do mdlob, Remusi. Paměť si potom upravím, neměj strach." Snape pomohl Remusovi vstát a podal mu svou hůlku.
,,Mdloby na tebe." Severus se skácel k zemi. Remus hůlku pohodil vedle Severuse ve chvíli, kdy se dveře síně otevřely.

•Čím těžší boj, tím úžasnější to bude triumf.

990 slov