I'll be good [Wolfstar]

2. Kapitola

Lily si rukou přikryla ústa a vzlykla. Druhou rukou chytla za ruku Jamese. Ten se jen díval, neschopen slova.
,,Myslíte si, že máte právo volby, ale osud nám byl přidělen ještě dřív, než jsme se vůbec narodili" pokračoval mladý vlkodlak.
,,To by stačilo." Nakonec to byl Sirius, který prolomil ticho. Remus pouze pozvedl jedno obočí.
,,Mám vám připomenout, kdo začal? Ale to nic, lidé se vždy báli toho, že nebudou mít kontrolu a vládu." Upřel na Siria pohled.
,,Kdy jsi se setkal tváří v tvář se smrtí?" Když Lily otázku pokládala, hlas se jí třásl, tón velmi tichý.
,,V situaci, ve které jste ani jeden ještě nebyli." A touto větou skončil celý rozhovor, kteří členové řádu s podivným chlapcem vedli.

Byl to krásný den, slunce svítilo i přes to, že byla zima, všichni měli dobrou náladu. Jen Remus Lupin, záhadný chlapec a zároveň jeden z nejmocnějších kouzelníků své doby ne. Bylo však jen málo lidí, kteří o tom věděli. Všichni seděli u večeře a bavili se o různých věcech. James Potter právě vyprávěl, jak se se svým dobrým přítelem Siriusem Blackem byli proletět nad pozemky okolo Doupěte. Děvčata zase vyprávěla, jak byly nakupovat mudlovské oblečení, ve kterém byla Marlene úplně ztracená. Frank s Alicí si zas udělali piknik u jednoho vzdáleného jezera, kam se museli přemístit. V zimě to tam bylo podle Alice neskutečně krásné. Peter byl na návštěvě u rodičů, tudíž se večeře nezúčastnil.
,,Remusi, kde si strávil dnešní nádherný den ty?" Brumbál se podíval na hnědovláska, při tom si vložil sousto masa do úst.
,,Tady." Jako vždy mladík ani nepohlédl na starého ředitele Bradavické školy, který každý víkend trávil v hlavním štábu Fénixova Řádu.
,,Ach chlapče, jsi jako upír. Čerstvý vzduch by ti udělal dobře." Promlouvat do duše chlapci tomuto chlapci bylo zcela zbytečné. Tento mladík by nezměnil své zvyky a návyky ani pro tohoto mocného kouzelníka.
,,Na vzduch mi stačí otevřít okno." Ironické ušklíbnutí vlkodlaka nebylo možné si nevšimnout, ikdyž měl mírně skloněnou hlavu.
,,Je pravda, že bys měl být více společenský. Mohl jsi si jít zalétat s Jamesem a Siriusem." Pobídl ho znovu Albus Brumbál. Ikdyž se to nemuselo zdát, Remus s Albusem si byli velmi blízcí. Albus byl jediný živý člověk, se kterým byl Remus ochoten mluvit a říct mu svou minulost. Ironie a sarkazmus patřili do Remusova života a všichni, co chtěli být v jeho přítomnosti, si museli zvyknout. Mnoho lidí to velmi brzo vzdalo a čím více jich bylo, tím víc se Remus uzavíral.
,,Ani já, ani oni o to nestáli," pokrčil rameny. Brumbál si pouze povzdechl a po chvíli se konverzace u stolu zase rozjela.

V pokoji chlapců byl klid. Mírové ticho, které u pobertů nebylo zvykem. Remus seděl za stolem a něco psal. Vlastně Remus býval v pokoji pouze na dvou místech. Buďto ležel na posteli a nebo seděl za stolem. V pokoji byly také znovu dívky, což už Remuse nepřekvapovalo. Peter byl pořád u rodičům a Alice s Frankem byli ještě stále v kuchyni a o něčem diskutovali s Brumbálem.
,,Takže Remusi, kde žijí tví rodiče?" Začala se pokoušet o rozhovor Lily.
,,Na hřbitově." Z Remusova hlasu přejel Lily mráz po zádech. Připadalo jí, že hlas má ještě víc chladnější než dřív. Možná to bylo tou větou, možná ne.
,,Aha, to mě mrzí. Omlouvám se. Smím se zeptat co se jim stalo?" Ač Lily věděla, že žádný normální rozhovor z toho nebude, přesto se pokoušela dál. Lily Potterová nepatřila mezi lidi, co se tak lehce vzdají.
,,Zabil jsem je..." Klid v jeho hlase, když pronášel tuto strašidelnou a hroznou větu byl až neuvěřitelný. Remus, který byl spokojen, že je odradil se znovu začetl do knihy, aniž by postřehl, že všichni odešli. Když si to uvědomil, otočil hlavou směrem k oknu s nechal svým myšlenkám volný průchod. Slova pronesená jemným hlasem, který postrádal veškerý chlad, jenž v něm obyčejně bývá, byla propletena lítostí. A v jeho očích, jako by zase začal cítit tu nehoráznou křivdu, se třpytila tak velká bolest.
,,Nikdy jsem si tenhle život nevybral... A stejně ho musím žít."

Jen co James, Lily, Marlene a Sirius vyšli z pokoje, Sirius prohlásil: ,,Je to cvok."
,,Třeba má rodinu jako ty," nabídne ucházející řešení Marlene.
,,Já bych je ale nezabil," odfrkl si Sirius.
,,Vážně?" Zvedl James obočí. Společně se vydali ze schodů dolů do kuchyně.
,,Jo. Vážně. Teda asi. Doufám." Sirius nahodil svůj okouzlující úsměv, který často používal, když flirtoval s nějakou dívkou. To už dorazili do cíle, jímž byla kuchyně. Tam seděl Brumbál i s manželi Longbottomovi. Všichni tři se podívali na nově přicházející a usmáli se.
,,Pane profesore, mohl bych se vás na něco zeptat?" Otázal se Sirius.
,,Samozřejmě chlapče, co máš na srdci?" Starý muž se na něj přívětivě usmál, což dělal skoro vždy.
,,Víte, pokoušeli jsme se mluvit s tím novým. R-Remisem? Nějak tak-"
,,Jmenuje se Remus." Přerušila ho šeptem Lily. Sirius ji sjel kritickým pohledem a pokračoval.
,,Tak tedy Remusem. Pokoušeli jsme se mluvit s Remusem. Ptali jsme se ho na rodiče. On... On říkal, že je zabil." Ke konci věty Sirius mluvil velmi nejistě. Připadalo mu to zvláštní. Tohle všechno. Celý proklatý vlkodlak.
,,Ach ano..." Brumbál se zatvářil nanejvýš rozpačitě a obličejem se mu mihla lítost. ,,Víte, Remus je zvláštní chlapec. Jen málo lidí si pustí k tělu. Abyste si získali jeho přízeň, musíte na tom pracovat roky. Zažil si věci, o kterých vy nemáte ani tušení. Otec mu vždy říkal, že vlkodlaci jsou na okraji společnosti. Pak se z něj stal vlkodlak, protože jeho otec jednoho vlkodlaka urazil. A jak jinak se pomstít, než na synovi? Z Remuse se stal vlkodlak a i když se jeho otec snažil, stejně bylo vidět, že se mu protiví. Remus se nesnáší. Může se jevit, že je hodně namyšlený, ale opak je pravdou. Tou jeho maskou se jen snaží chránit. Když se přidal ke smrtijedům, byl jsem mu nehorázně vděčný. Remus se s rodinou přestal vídat. A pak... Pak mu Voldemort řekl, že buď Remus zabije pětičlennou mudlovskou rodinu, a nebo Voldemort zabije jeho rodiče. A Remus musel vybrat. Vybral si, že zachrání tu mudlovskou rodinu. Voldemort zabil jeho rodinu. A Rem z jeho služeb utekl. Od té doby je ještě víc uzavřený. Vyčítá si smrt rodičů a....a hlavně smrt bratra." Brumbál se odmlčel. Naráz jim ho bylo líto. Remus první den říkal, že oni nezažili ani třetinu toho, co on. Ale toto nikoho nenapadlo.

•V životě se navíc dějí věci, o kterých byste dřív řekli, že jsou bizardní.

1075 slov