I'll be good [Wolfstar]

54. Kapitola

,,Remusi. Je to naléhavé." Severus Snape na bývalého smrtijeda upřel svůj pronikavý pohled.
,,Jak jsi přišel na to, kde bydlím?" Remusův hlas byl ostrý, uvnitř ho záchvátila panika. Jestli na to přišel on, může na to přijít kdokoliv.
,,Není to zase tak těžké. Ale neboj se, smrtijedi po tobě momentálně nejdou." Snape z Remuse nespouštěl pohled. Ten úlevně vydechl a pokynul Severusovi, aby pokračoval. ,,Jistě se ti doneslo o věštbě."
,,Ano, jestli myslíš tu, co se týče Voldemorta tak ano. Brumbál mě informoval." Remus ostražitě přikývl.
,,Ví o ní. A myslím si, že je to Lilyin syn. Remusi, musíš ji ochránit." Snapeův hlas byl naléhavější. Remus se prudce nadechl.
,,Snape?!" Siriusův překvapený a zároveň nenávistný hlas oba překvapil.
,,Blacku." Do Severusova hlasů nepronikla jediná emoce, byl čistě bezbarvý.
,,Už nejsem Black," zavrčel nepřátelsky Sirius.
,,Oh...." Severus ani na chvíli nevypadal překvapeně.
,,Siriusi, prosím nech nás." Remus se otočil na svého manžela s chladným pohledem.
,,Ale-"
,,Siriusi. Odejdi." I Remusův hlas byl chladný, nepřipouštící námitky. Siriusovou tváři proběhl vztek. Něco naštvaně zavrčel a hlasitě bouchl dveřmi.
,,Máš ho pěkně vycvičeného." Severus překvapeně zvedl obočí.
,,Neodbíhej od tématu. Jak se to dozvěděl?!" Remusův hlas měl pořád stejný tón.
,,Slyšel jsem ji, když jsem šel k Prasečí hlavě. Řekl jsem mu ji." Do Severusového hlasu pronikly výčitky.
,,Děláš si ze mě prdel?!" Remus zvýšil hlas. Snape provinile sklopil hlavu. ,,Tak co tu děláš? Snad nejdeš prosit o odpuštění! Na co jsi při tom sakra myslel?!" Sykl nepříjemně Remus.
,,Ne. Přišel jsem vás varovat. On si myslí, že je to Lilyin syn. Musíte ho zastavit! Musíte ji skrýt do bezpečí!" Severus zoufale vzlykl. ,,Prosím. Mě neposlechne. Byl jsem už u Brumbála. Ale ty ji můžeš přesvědčit."
,,Nad tím jsi měl přemýšlet dřív!" Remus si rukou flustrovaně pročísl vlasy. Měl pocit, že bude zvracet. Panický strach ho sžíral, ač to nedával znát. ,,Kdo všechno je ještě na seznamu?"
,,Jenom Longbottomovi a Potterovi," pronesl zoufale Snape.
,,Fajn..." Remus si nervózně promnul spánky. Srdce mu bušilo a měl co dělat, aby se nerozbrečel. ,,Kdy?"
,,Já nevím."
,,Řeknu jim to. A teď prosím běž. Nebo bych tě musel zaklít," pronesl Remus těžce. Snape se beze slova přemístil. Remus zavřel dveře, do kterých následně bouchl. ,,Kurva!"
,,Nemůžeš ho bránit! Kvůli němu jsou Lily s Jamesem a Harrym v nebezpečí!" Sirius rozčíleně otevřel dveře.
,,Cizí rozhovory se neodposlouchávají." Remus měl hlavu opřenou o dveře. Těžce polk a otočil se na Siriuse s chladným pohledem.
,,Je mi to fuk! Bráníš smrtijeda! Smrtijeda, který zabil nespočet lidí a může mít na svědomí tvé přátele! Je to odporný smrtijedský šmejd!" Sirius nad Remusem nechápavě a rozčíleně zakroutil hlavou.
,,Já byl taky smrtijed, který zabil nespočet lidí. Jsem taky odporný smrtijedský šmejd?" Remus tiše položil otázku, nad kterou se Sirius zasekl. Neměl chuť se hádat. Chtěl jenom zastavit čas.
,,Nevím!" Vykřikl vztekle Sirius. ,,Teď se tak chováš, když ho kryješ!"
,,Víš co? Se Snapem jsme úplně stejní! Nikdo nám nemazal med kolem huby. Neměli jsme se tak dobře jako ty! Nebyli jsme tak zazobaní a rozmazlení spratci! Snažili jsme se přežít. Oba nás šikanovali, oba nás otec nesnášel. O jediné osoby, na kterých nám záleželo jsme přišli! Ano, kryju ho. A divíš se!? Vždyť ty bys pro Jamese udělal to samé!" Remus rozzlobeně rozhodil ruce do vzduchu. Na chvíli to Siriuse umlčelo. Na chvíli...
,,James není smrtijedský šmejd! Toho bych se nikdy nezastal! Nejsem odporný parchant." Sirius nasupeně zavrčel.
,,Tak co tu děláš, Siriusi?" Remus promluvil smutným tónem. Všechen vztek z něho vyprchal. Když Sirius uviděl Remusův ublížený výraz, jeho pohled se změnil. Zklidnil se. Nechápavě se na Remuse podíval. ,,Proč máš na ruce ten prsten, když by ses nikdy nezastal smrtijedského šmejda? Co děláš se mnou? Protože já jsem ten odporný parchant, který se zastává smrtijedského šmejda."
,,Ne... Nejsi odporný parchant. Jenom bráníš špatné lidi," hlesl Sirius. Přistoupil k Remusovi a chytil ho za ruku. ,,Promiň." Remus se na Siriuse podíval se semknutými rty. Když s ním Sirius propletl prsty na levé ruce, povolil stuhlost těla. Něžně se otřel rty o Remusovy.
,,To já se omlouvám," zašeptal Remus a tentokrát to byl on, kdo přiložil své rty na rty druhého chlapce.
,,Proč se pořád hádáme?" Sirius se na Remuse zoufale podíval. Remus si povzdechl.
,,Protože máme odlišné názory." Remus Siriuse ještě jednou, tentokrát pořádně, políbil a odtáhl se. ,,Musím jít varovat Lily s Jamesem. A Longbottomovi."
,,Jdu s tebou." Sirius pohotově následoval Remuse. Ten na to nijak nereagoval a vykročil z domu. Rozhlédl se, jestli na náměstí nikdo není. Když uviděl, že není, natáhl k Siriusovi ruku, kterou on přijal a přemístili. Hned stáli před jejich domem. Slyšel, že Sirius jde za ním. Zazvonil na zvonek rodinného domku, odkud se téměř okamžitě ozvaly kroky. Dveře se po chvíli otevřely a před nimi stála Lily s malým Harrym v náruči. Lily byla rozcuchaná a Harrymu po tvářích tekly slzy.
,,Remusi! Siriusi!" Lilyina tvář se rozjařila, když spatřila své dva kamarády.
,,Ahoj." Sirius se na Lily usmál a zamával Harrymu, který se začal okamžitě smát.
,,Lily, musím s tebou mluvit. Je to naléhavé." Remus na Lily upřel nicneříkající pohled.
,,Fajn, pojďte dál." Lily se zatvářila zmateně. Dovedla je do kuchyně, ve které seděl i James, se kterým se pozdravili. Sirius si od Lily vzal Harryho, kterého potom položil na zem, kde měl nějaké stavebnice, se kterými si společně začali hrát. ,,Co se děje?"
,,Jste v nebezpečí. Slyšela jsi o té věštbě. Řekl jsem ti ji, když jste jednou byli u nás," začal Remus naléhavě.
,,Ano, ale proč jsme v nebezpečí?" Otázal se James nechápavě.
,,Narodí se těm, kteří se mu již třikrát postavili, na sklonku sedmého měsíce.  Zúčastnili jste se tří bojů, ve kterých Voldemort byl. Harry je narozený 31.7. Lily.... Buďte rozumní a skryjte se pod Fidelia."
,,Ne.... Remusi, Harry ho nemůže porazit! Vždyť-vždyť mu je teprve rok! Ani se u něj ještě neukázaly náznaky magie!" Lily nesouhlasně zavrtěla hlavou.
,,To je jedno! Prostě se musíte skrýt. Voldemortovi je jedno, že nemá náznaky magie. Chce zabít jak Harryho, tak Nevilla. Tohle už není o vás, Lil, ale o Harrym." Remus mírně zvýšil hlas. Harry se na něj podíval.
,,Stýc!" Harry nadšeně vypískl a ukázal přitom na Remuse. Sirius se usmál a plácl si s Harrym. Smutným pohledem ale zůstal viset na Remusovi. Lily se pousmála, avšak hned nato vzlykla. James jí obejmul okolo ramen a Lily se mu hlasitě rozvzlykala do ramene. Harry se na ni smutně podíval a doplazil se k ní.
,,Mama..." Harry se taky nahlas rozplakal. Lily se pro něj sehla a vzala ho na ruce. Pevně ho tiskla k sobě.
,,Remusi... Kdyby se nám něco stalo.... Postarejte se o Harryho. Prosím! Slibte mi to." Lily na Remuse upřela své zelené uslzené oči.
,,Slibujeme." Sirius se na Lily podíval se smutkem v očích.
,,Už-už jste byli u Alice? Jak jste se to vůbec dozvěděli?" James se na díval střídavě na Remuse a Siriuse.
,,U Alice a Franka jsme nebyli. Nejprve jsme šli za vámi. Řekl mi to Snape. To on řekl Voldemortovi věštbu. A když se dozvěděl, že si Voldemort myslí, že je to váš syn, přišel mi říct, ať vás varuju." James nenávistně zavrčel.
,,To kvůli němu jsme v nebezpečí!" Jamesův hlas byl plný nenávisti.
,,A to díky němu to víme," namítla Lily.

•Strach z nebezpečí je tisíckrát horší než nebezpečí samo.

1216 slov