I'll be good [Wolfstar]

34. Kapitola

Plavovlasý mladík vešel do kuchyně jako poslední. Seděl tam Kingsley i s Pošukem, což už bylo co říct, protože narazit na ně naráz u snídaně nebylo časté. Moody byl spíše noční sova, takže celkově na něho narazit přes den byla spíše výjimka. Sirius se ve snídani pouze rýpal. Remus čekal, že si Sirius přijde aspoň pro věci, nebo že na to nejlépe zapomene, ale vzhledem k tomu, jak odměřený byl, to bylo velmi nepravděpodobné. Dokonce i kalhoty půjčil si od Jamese. Po snídani Sirius ještě u stolu zůstával. James ovšem vstal a zavolal si Remuse do obýváku.
,,Tak podívej Remusi. Sirius nikdy nikoho nemiloval. Vždycky byl casanova, který si z žádného hádky, z žádné facky, z žádného rozchodu nic nedělal. Ale ty holky před tebou nemiloval. Takže mu byly ukradený. Ale to, žes mu dal facku ty, ho hodně mrzí. A je smutnej a naštvanej zároveň. Chápu, ke vztahu to patří. S Lily jsme to taky zažili, takže to vím. Tudíž, jestli ti můžu poradit, kup mu pořádnou kytici růží s bomboškou a budete v pohodě. A připrav si nějakou srdceryvnou omluvu. Dobře?" James zvedl obočí a sundal si brýle, aby si je vyčistil.
,,Díky Jamesi. Takže bez čokolády a růží na něj mluvit nemám?" Remus se sotva patrně pousmál. Byl rád, že mu James poradil. Byl totiž úplně ztracený.
,,Radši ne. Aby si nemyslel, že něco kupuješ až jako poslední možnost. Já se ho zatím pokusím nějak nahlodat. Jsme domluvení?" James si brýle zpátky nasadil a podal Remusovi jen tak pro efekt ruku.
,,Jsem ti vděčný." Remus s úsměvem kroutil hlavou, ale ruku přijal.
,,Tak se převleč a upaluj."

Když Remus došel do pokoje, byl tam jen Sirius, který ležel na posteli a házel si s míčkem.
,,Siriusi?" Remus se nervózně postavil metr před postel a čekal na Siriusovu reakci.
,,Hm...?" Sirius se na Remuse nepodíval, pořád se věnoval míčku.
,,Mohl by ses na mě aspoň podívat?" Remus mluvil něžně, nechtěl nic pokazit. Sirius stáhl rty do úzké linky, položil míček vedle sebe na postel a podíval se na něj. Remus si tak mohl všimnout, že levou tvář má skoro nepatrně červenější, než pravou.
,,Strašně mě to mrzí.... Nechtěl jsem, vážně jsem tě nechtěl praštit." Remus sklopil zrak a z poza zad vytáhl kytici růží s bonboniérou. Sirius překvapeně vstal a přišel před Remuse.
,,Promiň za to, co jsem řekl. Byl jsem mimo. Ale že jsi mi dal facku mě překvapilo. Nemyslel jsem si, že bys toho byl schopný..." Sirius rozpačitě přešlápl a odvrátil zrak.
,,Siriusi, mrzí mě to. Já nevím, co mě to popadlo. Přísahám ti, že už to neudělám." Remus Siriusovi růže podal. Ten je s potutelným úsměvem přijal i s bonboniérou. ,,Omlouvám se."
,,Chceš mě uplatit?" Sirius se na Remuse zvědavě podíval.
,,To bych si nedovolil." Remus se usmál a jemně ho políbil.
,,Taky se omlouvám." Sirius Remuse pevně obejmul. ,,Ty růže jsou krásné."
,,Řekl bych, že jsem je sám vypěstoval a natrhal, ale myslím, že to bys mi nezbaštil." Remus pokrčil rameny a zhluboka nasál Siriusovu vůni. Sirius se hlasitě zasmál.
,,Nezbaštil. Zase takový romantik totiž nejsi," smál se pořád Sirius.
,,Na ty romantický sračky jsem nikdy nebyl." Remus znovu pokrčil rameny.
,,Se mnou romantik celkem jsi," namítl Sirius.
,,Snažím se." Remus se ušklíbl, na což se Sirius zasmál.
,,Víš, na co jsem si vzpomněl?" Uchechtl se Sirius. ,,Jak jsi mě přeslékal a já tě chtěl vysléct."
,,Jo, byl jsi neodbytnej," kroutil nevěřícně hlavou Remus, když si na to vzpomenul.
,,A nadrženej," přikývl Sirius. ,,Myslel jsem si, že mě necháš být. Že jenom řekneš, ať neotravuju."
,,To bych neudělal," zavrtěl Remus hlavou.
,,Byl jsi na mě naštvanej." Sirius zamumlal do Remusova ramena. ,,A já na tebe vlastně taky. Seřval jsi mě jako malého kluka."
,,Sice jsem byl naštvaný, ale ty jsi byl opilý. A k tomu incidentu před tím... Potřeboval jsi aby ti to někdo řekl." Remus Siriusovi vtiskl polibek do vlasů a hladil ho na boku.
,,Hm..." Sirius políbil Remuse na krk a odtáhl se. ,,Jdu dát ty růže do vázy. Počkáš tu?"
,,Jo." Remus si sednul na postel, opřel se o její čelo a zavřel oči. Ani si nevšiml, že Sirius se už vrátil, dokud si na něho nesedl a nepolíbil ho.
,,Nespíš, že ne?" Ujistil se Sirius.
,,I kdybych spal, tak teď už bych byl rozhodně vzhůru." Remus otevřel oči a chytl Siriuse za pas, když se schválně zavrtěl.
,,Víš co? Když James uviděl ty růže, tak se začal šíleně smát a říkal: ,,Tak to zabralo." Vysvětlíš mi to?" Sirius se smíchem podíval na Remuse, který nepříjemně sykl.
,,Poradil mi to on." Remus se nervózně poškrábal na zátylku a nevině se usmál.
,,Teď po tobě bude chtít asi stokrát poděkovat." Sirius se začal smát, až se mu otřásaly ramena.
,,Klidně mu poděkuju tisíckrát. A stejně to nebude dost. Protože díky němu jsme teď v pohodě." Oba si navzájem pohlédli do očí, ve kterých se ztráceli.
,,Odpustil bych ti i bez růží a bonboniéry," řekl tiše Sirius. Remus zkroutil rty do křivého úsměvu a dlouze Siriuse políbil.
,,Tak tohle bylo romantický," podotkl Remus s úsměvem. Sirius se uchechtl a znovu Remuse políbil. Jazykem prozkoumával Remusova ústa a boj jejich jazyků měl Sirius předem prohraný.
,,Můžu tuhle hezkou chvilku zničit svým dotazem?" Sirius se zatvářil zvědavě. Remus pouze s povzdechem přikývl a pobídl Siriusovi, ať pokračuje. ,,Kolik jsi měl přede mnou kluků?"
,,Vážně to chceš vědět?" Zeptal se Remus nejistě. Bál se, jak na odpověď bude Sirius reagovat, ikdyž by mi to nijak vadit nemělo, když na to sám byl podobně.
,,Vážně to chci vědět," odvětil přesvědčivě Sirius.
,,Ve vztahu jsem byl s jedním klukem, když mi bylo sedmnáct. Jmenoval se Jim. Trvalo to asi tři měsíce, po smrti bráchy jsem se s ním rozešel. Od patnácti, kdy jsem si uvědomil, že jsem gay, jsem měl pár románků. Ale jako vztah to nepočítám, jelikož to po prvním sexu skoro vždycky skončilo. A když ne, tak prostě nedokázali skousnout ty jizvy. Od sedmnácti jsem měl hodně známostí na jednu noc. Stačí ti to takhle?" Remus odvrátil zrak, semkl rty a ruce ze Siriusových boků stáhl. Na toto téma zrovna rád nevzpomínal.
,,Ano, stačí. A kdo je ten kluk na téhle fotce?" Sirius vzal do rukou Remusovy ruce, které si položil zpět na boky a ukázal na fotku nad Siriusovou postelí, na které byl on s Jasonem.
,,Kamarád. Bývalý," řekl vyhýbavě Remus, doufaje, že se Sirius už nebude vyptávat.
,,Aha... A co se s ním stalo..?" Sirius se na Remuse zvědavě podíval, očekávající odpověď.
,,Když jsem mu v osmičce řekl, že jsem kouzelník a vlkodlak, tak mi řekl, že jsem zrůda. Takže jsem mu vymazal paměť a on si myslel, že jsem se s ním prostě přestal bavit." Remus odvrátil pohled a hlasitě si povzdechl.
,,Co se děje?" Sirius položil dlaň na Remusovu tvář a přinutil Remuse se na Siriuse podívat.
,,Prostě chci jenom některé věci nechat pohřbené hluboko v minulosti. Dokážeš to respektovat?" Remus se na Siriuse nadějně pohlédl.
,,Stačí říct, zlato. Respektuju to," ujistil Remuse Sirius. ,,Miluju tě."
,,Miluju tě."

•Beznadějně milující stále očeká milost od milovaného.

1175 slov