Loviště stříbra a popela (PŘEPIS)

〤1. Noc se skořicí | kapitola druhá

Na Timonovi šlo poznat, že si emoce tiskne v sobě, ale nešlo si nepovšimnout, jak má uši stažené strachem. Vedl si dobře, že přímo neukazoval, jaký má ve skutečnosti ze vzteklého čtyřnohého strach, ale stejně se pes choval jako utržený ze řetězu.

Utržený ze řetězu byl slabý výraz.

Yax povytáhl obočí, piercing v něm se zaleskl. Pomalu si sundal roušku a zasáhla ho přímá vata zuřivosti. Dával si pozor, aby se nedíval psovi do očí, které by to mohly pochopit jako výzvu; z čehož vyplývalo, že by to tak skutečně bylo, protože psi takových plemen loví lišky na domácích pozemcích. Hezký, Timone, kdes ho schrastil?

Timonova blednoucí ruka se třásla, vodítko však držel pevně. Psí síla dominovala. Yax viděl parametry dobře cvičeného psa; dobře krmený, stavba lovce, povaha agresivního hlídače, který neváhá kousat. Od tlamy mu prskaly nitě hustých slin, v očích ukazoval nebezpečnou hrozbu.

Jak mohl tento věrný pes utéct?

Timon, který je neustále zavřený v odchytové dodávce, byl vyškolený, jak se chovat v blízkosti nezvladatelných zvířat. Stačí pozorovat a podle toho se přizpůsobit. Tento případ se rovnal extrému. Jak vůbec Timon toho psa dostal do té rozhrkané dodávky? Navíc vešel dveřmi na příjem, nikoliv zadním dvorem, kde obvykle parkuje a kde se vyskytují potřebné nástroje a kotce. Z jedné strany: bylo zřejmé, že pes by do kotce nevlezl ani za všechny prachy.

Yax se kousl do rtu.

„Timone."

Jmenovaný se obrátil k Yaxovi, aniž by povolil vodítko. Stačilo by malé povolení a pes by vystřelil. Nemohli to riskovat, čas utíkal.

Seerd se objevil u dveří pro zaměstnance, stál tak daleko, jak ho každý v tuto chvíli potřeboval. Oči mu zářily strachem. Fajn, další mínus: a ještě ke všemu byl sralbotka.

„Seerde, vypadni, nebo to psisko nezklidníme," zamumlal Yax, načež se mu dostalo odpovědi v podobě hlubokého vrčení. Nevrč na mě, chlapče. Tady nejseš pán.

Zrzek na psa pohlédl čistým neutrálem. Žádné emoce, žádný strach, ani žádný pohyb submisivity, který by psovi dal podnět k agresivitě.

Seerd poslechl a byl pryč dřív, než stačil Timon mrknout. Jemu se očividně ulevilo, protože se uvolnil v ramenou, ale svaly stále škubaly zátěží a nesmírnou soustředěností, aby psa udržel.

„Volala mi žena. Vystrašeně začala drmolit cosi o tom, že se na její dvůr dostal tento frajer. Prý se choval násilnicky a vytyčil si hranice teritoria. Vnučku prý odtáhla do baráku a zamkly se, když se přiblížil. Sakra, málem mě hryzl... Byl celkem průser ho dostat do dodávky, takže nad náhubkem jsem vážně nepřemýšlel. Díky svatým za prázdný klece. Takovýho vzteklouna jsem dlouho neviděl," procedil mezi zuby odchytač, zatímco svíral tlusté vodítko s mnohem větší intenzitou, když sebou pes zacloumal.

Timon se mohl ozvat předem, aby se stačil Yax připravit, ale i nečekané případy jsou každodenním chlebem. Jenže ne zrovna příjemné. Vždycky skončily klecí.

„Musíme ho dát do kotce," uzavřel Yax s nakousnutým rtem. Timon sklopil bradu. Možná si uvědomil, že měl dát vědět cestou do útulku. Možná ne. Čert věděl.

Yax přistoupil k oddělení pro psy a drsně strčil do kuly. „Zvládneš ho ještě chvíli?" Viděl totiž, jak Timonova ruka skoro modrá a vodítko se zařezávalo do kůže.

Chytač trhaně kývl. „Jo. Plán?"

Yax přijal pach oddělení a rychle dveře zavřel. Málem se udusil. „Psi jsou nervózní, takže tento chlapík půjde na samotku." Musí pesana dostat přes recepci na zadní dvůr. Dvoje dveře. Prostor pro lepší manipulaci.