Loviště stříbra a popela (PŘEPIS)

4. Políbeni neonem a inkoustem | kapitola čtyřicátá

Ani se vlkovo místo nedalo nazvat bytem. Ihned bylo znát, že Baine pochází z bohaté rodiny, ale jen hvězdy věděly, za čí peníze si Baine takhle dům zkomfortoval.

Podle Bainových slov u Starého dubu to být z otcovy strany nemohlo být — ledaže by toho Baine prostě využil.

Yax si však nedokázal představit vzhledem k vlkovy osobnosti, že by to udělal. Takže musel dostávat pěkná dýška, když alfa konala svou práci v baru.

Nestačil se rozhlédnout; zaslechl totiž mňoukání.

Baine se usmál, klekl si a Zaru obzvláštnil svou přítomností tím, že ji poškrabkal pod krkem, načež začala blahem vrnět. Yax se setkal s kočkami, které blahem slintaly — a nebylo to nic moc příjemného.

Yax by se taky chtěl se Zarou pomazlit, ale svaly měl ztuhlé, byla noc a ani on sám netušil, zda chce spát nebo umřít. Dotkl se tváře, což byl nejhorší nápad, protože zasténal bolestí. Takovou ťafu do ksichtu nedostal pěkně dlouho.

Yaxův lehce vymóděný byt by se mohl jít bodnout a naráz se oběsit na stromě.

Proč se tu cítil tak útulně?

Všude se vznášel Bainův pach — když Yax ucítí přítomnost vlčích alf, automaticky cítí krev, násilí a loveckou touhu po zábavě. Bainova atmosféra však byla plná klidu, mírumilovného ticha a zalíbení v Zaře, která prozkoumala všechny kouty domu, vše Yax cítil. Byla všude, kde mohla strčit hlavu s vousky.

Temnota noci tvořila z domova místo, před nímž chybí rybník odrážející temný obraz s hvězdami. Zvláštně moderně vybavená chata.

Baine se postavil — pracovní tričko měl stále na sobě, ale název SECURITY nešel kvůli tmě vidět. Ale Bainova silueta těla ano.

Yax sklopil ouška, jakmile si vzpomněl, jak se ve stínech bez záře reflektorů obměňovali důvěrnými doteky — Yaxova bledá pleť zrudla.

Vlk se otočil a jemným pohybem hlavy se na Yaxe zaměřil. Oba měli tendenci si koukat do očí; ne, aby poznali, kdo z nich první uhne pohledem, ale aby vyčetli emoce a myšlenky. Skrze oční pohledy to bylo reálné.

Klid, ticho a jejich dech.

Zara se otřela o Yaxovu nohu; jak si přál vyhovět jejím požadavkům se nechat pochovat, ale nemohl. Zlomyslná rvačka z něj vyčerpala veškerou energii.

Baine se přesunul pohledem k jeho rtu, Yax zrudl.

„Máš tam ještě krev," zašeptal, aby nepřerušil kouzlo.

Zrzek odvrátil pohled. „Jsem v pohodě," zabrblal.

Baine se pobaveně pousmál. „Nemusíš lhát."

Vlk se rozešel směrem, v jejímž místě zůstávaly pozůstalé pachy po jídlech, musel jít kuchyně. Ovšem Yax stál na místě.

„Hlavně žádný led," odfrkl.

Ticho. Yax v duchu přemýšlel; celou dobu v baru byl u Baina, lišák se u něj držel jako klíště. Dokonce ho zastavil, aby nikam nešel, protože by jistě ztratil kontrolu a tomu zmetkovi rozmlátil ciferník. V Bainovi proudil klid, píseň, která uspávala jeho lišku a jeho osobu přiměla nad vším, co si doposud myslel, že je jeho cílem.

Holly mu jednou řekla: „Většina myšlenek nejsou naše. Jsou rodičů, televizních moderátorů, sousedů a dvou babiček, které si povídají na rohu ulice."

V sedmnácti mu vlk pověděl, že vlci jsou elitou monster, aby si to zapamatoval — ano, pamatoval si to doteď a také se podle toho choval.

Skousl si jemně ret.

Najednou se Baine ukázal za Yaxovými zády, což on nečekal a prudce se otočil, tělo bolestí zasténalo.

„Vše je průchozí," poznamenal svůj zjev vlk. „Omlouvám se."

Yax si oddechl, protože málem vyletěl z kůže. Všiml si, že Baine drží v náručí oblečení a hadru.

Baine ho obešel a bradou ukázal před sebou, přesto ani snad nemrkl, aby nepřerušil oční kontakt. „Pojď, umyjeme tu krvavou vzpomínku."

Yax přestal dýchat. Vykulil oči; emoce se v něm bouřily. Sevřel pěsti a v pootevřenými rty koukal na vlka, protože spojení, které řekl...

Poraženě sklopil oči k zemi.

Udělal krok.

Baine se usmál, volnou rukou si vypůjčil Yaxovu dlaň a políbil ji na hřbet. Yaxovy oči se zaleskly.

„Všichni moc kouzlíte se slovy," zamumlal Yax. Baine pozvedl obočí, protože byl mimo mísu, ale Yax věděl, o co jde. Něco podobného totiž pravil Holly, což bylo zcela oprávněně — psycholožka snad odmala.

Koupelna nebyla třeba komentovat, protože až moc připomínala Bainovy vlasy — bílé a černé kachličky se zrcadlem tak velkým, že by se v něm viděl celý fotbalový tým.

Baine namočil hadru a starostlivě se zaměřil na Yaxovu tvář v odrazu. Pak si toho zrzek také všiml; ale nijak překvapený nebyl, protože zažil větší podlitiny a krvavé rány, které se léčily týdny.

Bainův dozadu sčesaný účes nechal spadnout, načež Yax koukal na dvoubarevné prameny ve vlkově čele.

Nedokonalosti byly ve společnosti smrtelným hříchem, který způsobuje porážku.

Yax si svlékl zakrvácené tričko a hodil ho na zem; ukázal tak v celé své kráse tetování normálně schované pod oděvem.

Vlk se přiblížil s navlhčeným hadrem a začal Yaxe omývat od krve — modrá utěrka tak začala nabírat fialový odstín.

Bylo příjemné, jak chvíli držel navlhčený materiál na podlitině, protože začala opuchat a zurpovat si Yaxovu pozornost takovým stylem, že cokoliv studeného vnímal jako poklad.

Baine si prohlédl jeho nahé tělo, ale nejvíce pozornosti věnoval tetování.

„Mají své významy?" zeptal se, aniž by přestal hadrem čistit zmučenou kůži.

Yax přivřel oči a koutkem se na inkoust podíval. Považoval tetování za svou druhou tvář. Nepředstavovalo žádnou naději, hrdinská slova či citáty, kterými se lidé řídí.

Vše nechal na tatérovi a jeho kresebného umu.

Liška, noc, liščí tlapka, tři čárky, abeceda.

Y A X — šelma bez srdce, zlata a hrdosti.

Tetování ukazovalo minulost, na kterou musel zapomenout v hlavě, ale tělo si bude pamatovat.

Co když tělo smí zapomenout na všechny strasti?

Yax naklonil hlavu a zašeptal: „Představuje aktuální svět. Nemusí ukazovat mou osobu, která byla plná nenávisti. Něco tady... je i hezké."

Baine se k lišce přiblížil — Yax zavřel oči, když ucítil dotek na šíji a kontakt, kdy se Baine opřel čelem o jeho.

„A tohle?" usmál se sám sobě Yax.

Liška, která ztratila nohu, ale už nedokázala najít sílu chodit. Která tím ztratila zlatý kožeíšek, protože se vzdala představy, že nebude běhat po lesích. Ztratila svou přirozenou hrdost, ztratila schopnost milovat. Takhle to Holly jistě myslela. Nesmí zapoměnout jí poděkovat.

„Liška, která mnoho ztratila — mohu ji potkávat na ulici, ale nevím o ní."

Tetování zůstává po celý život, ale kdykoliv se dá změnit jeho význam, neb síla slov a vlastní mysli je něco, co se mění.

Baine se usmál a Yax nato roztomile zrudl, když ucítil Bainovu okolo linoucí se vlčí pižmo. Malý král, bezpečí, hrdost a mír.

Vlk nikdy neukazuje své rány. Ale svému druhovi se nikdy nelže — v tak důvěrném momentě ukázal své jizvy na zádech.

Yax je políbil.