Loviště stříbra a popela (PŘEPIS)

4. Políbeni neonem a inkoustem | kapitola třicátá třetí

Ačkoliv bylo pondělí, začátek pracovního týdnu, bylo v baru lidí jako smetí. Yax si snažil vzpomenout, zda na tomto místě někdy nebyl, ale léta, kdy udělal maturitu, byla stará jako odpadkový koš na rohu ulice.

Jakmile se Cassandra svůdně usmála na sekuriťáka u vchodu, který se tvářil jako liška v utrpení, její tvář se změnila a začala pohlcovat barvy kuželů na zdech. Automaticky začala kroutit boky, až se pár vlků a lišek na ni otočilo, načež Yax zareagoval zavrčením — proč se sestrou, doháje, souhlasil; pokud to bude takhle pokračovat, strhne se nechtěná rvačka a ten, kdo zvítězí, bude lišák.

V duchu zabručel a mumlal si nesmyslné nadávky na sestřin účet, což nemohla slyšet kvůli hlasité hudbě — chvála bohům za to, protože by se ráno zřejmě neprobudil.

Bar byl obrovský a rozdělen na několik velkých tanečních parketů, v jejímž středu stál kruhový bar. Všude byli lidé; všechny kategorie vlků a lišek různého pohlaví.

Barvy reflektorů se střídaly, ale hlavními byly modrá, zelená, červená a žlutá, které tvořily v případě setkání různé varianty barev, jejichž názvy nedokázal Yax ani vyjmenovat, protože se hned nato změnily.

Rozhlížel se, aby si zmapoval prostor, ale na co nejvíce zíral, byla Cassandra. Možná vypadal jako stalker, ale jakmile dotyční uslyší jejich bohatý slovník sprosťáren, pochopí, že jsou sourozenci. Snad se vysvětlení obejde i bez rvačky.

„Půjdeš pro pití?" zakřičela mu Cassandra do ucha. „A musím dodat, že to musí být chlast, jasný?"

Yax se uchechtl a varovně na sestru pohlédl, téměř se dotýkali nosy. „Koupím ti obyčejnou vodu, nechci na zpáteční cestě poslouchat, jak meleš sračky!"

Cassandra vyprskla smíchy a poplácala bratra po rameni. Svůdně se na něj podívala.

„Ne voda, ale v-o-d-k-a, asi jsi hluchý?!"

Yaxovi se roztřásl ret v pochybném zavrčení a koukl na bar, aby nemusel hledět do jejích štěněčích očí.

„Ohluchnu," zakřičel nazpátek, „jak mi zas budeš vykládat o těch tvejch zasranejch milencích na nástěnce!"

Tentokrát ho nepohladila, ale přímo praštila, až se Yax zasmál s bolestným zaskučením. Odtáhl se, protože nafoukla tváře a otočila jako blondýna, kterou chlap odmítl.

Yax ji měl na očích i zatímco přešel k obsluze; tam hudba řvala úplně stejně, takže nezáviděl chlapům na baru, kteří se celý večer museli štvát s mladistvým, pokud možno, tak i přihluchlým.

Yax však mluvil prsty; ukázal dva a rty naznačil vodku. Sice se mu pít nechtělo, ale jednu si se sestrou dá, aby neměla hubu plnou keců — bratr to nehodlal poslouchat a ještě k tomu podobné řeči o tom, jak ji nemá rád. To by chcípl.

Uškrnul se představě, jestli to ségra dá i bez zápitku, vodka rozpaluje hrdlo jak svině.

Na chvíli se Yax otočil, aby Cassandru našel — měl jakýsi skvělý zrak, i přestože se ztratila v přemnoženém davu.

Jen tak se mi neztratíš, řekl si pro sebe a liška zazpívala loveckou hru. Jenomže zpěv nebyl mířen na lov sestry, ale na...

Baina zaregistroval sekundu předtím, než se ho dotkl. Yax se prudce otočil a sjel vlka pohledem, načež zvedl obočí — ještě Baina v pracovním neviděl. A vypadal vskutku dokonale a nebezpečně.

Baine nezvedl koutek, ani zatím nepromluvil — oplatilo by se to v tom randálu?

Zírali si do očí a Yax se snažil pochopit záměr. Ovšem nemusel, protože jeho srdce tlouklo jako divoké a liška chtěla vyjít na povrch a políbit Baina svýma zlatýma očima.

Nakonec ten, kdo zvedl koutek úst, byl Yax; sklopil s úsměvem hlavu k zemi a zavrtěl hlavou.

„Myslel jsem si, že pracuješ něco jako bodyguard," zakřičel zrzek. Baine naklonil hlavu na stranu a přivřel oči. Natáhl ruku, pomalu, aby zjistil, jak bude Yax reagovat i přes lidskou společnost, ale nijak neuhnul.

Hlasitá hudba byla v jejich prostoru ztlumena.

Bainova ruka se dotkla Yaxovy strany krku, načež se ona krční žila rozhodla, že se krev dá do pohybu neskutečným způsobem.

Vlkova hlava se přiblížila k liščímu oušku.

„Tak skoro," usmál se vlk.

Po těle Yaxovi naběhla husí kůže — teplý Bainův dech způsobil, že nebyl schopen pohybu a taková vědomá blízkost byla pohlazením, ale zároveň překvapením.

Liška a vlk začali kolem sebe tančit.

Yax si myslel, že Baine již nic neřekne, což chtěla liška hned změnit, ale rozhodně nečekal, že Baine políbí jeho ucho letmým dotekem teplých rtů. Uši, tvář a ruce zrudly jako rajče a Yaxovo srdce pořádalo ohňostroj, přičemž se z mysli stala hrouda nemyslící kaše.

Aniž by lišák myslel, natáhl se, aby Baina také obměnil dotekem. Potetovanou dlaní se dotkl Bainovy dlaně, na které měl moderní hodinky a bolestivě ji sevřel.

„Díky," zamumlal Yax se sklopenou hlavou — hrdost zvítězila, takže se nemohl podívat do vlkových očí. „Díky za sobotu, za to... cos všechno udělal."

Baine si s úsměvem uzurpoval lišákovu pozornost, pozvedl prstem jeho bradu tak, aby si koukali do očí. Z Yaxe vyzařovala upřímnost a bolest spojená s emocemi, které připomínaly feromony z jejich prvního setkání. Yaxova bledší kůže získala růžový odstín i přes to, že kolem kroužily kužely světelných efektů.

Baine až nyní pozvedl rozkošný dolíček. „Za málo, Yaxi."

Při vyslovení jména se Yaxovi zdálo, že za chvíli padne, protože ho slyšel poprvé z očí do očí. Bylo to... jiné, láskyplné a plné emocí, které najednou Yaxovi připadaly jako nové a neznámé.

I přes hudební doprovod zaslechl Yax šumění ve sluchátku, které měl Baine v uchu. Koukl tím směrem, načež byl pohled přerušen Bainovým prstem, který přijal komunikaci — hlavně ale neodvrátil pohled od zrzavé lišky před ním.

Yax netušil, kam se dívat, ale zkoušel se soustředit na vlkovy oči — ty ledově modré; na sčesané černé vlasy s bílými prameny; na vypracované tělo v uplém černém tričku s krátkým rukávem se žlutým nápisem SECURITY; na vše, co z Baina činilo vlka, který donutil jeho vnitřní lišku zpívat.

Právě včas uslyšel, jak chlap u baru dokončil jeho objednávku v podobě dvou panáků vodky. Zaplatil kartou a s pitím v ruce se otočil, načež natrefil na Baina v citlivé blízkosti. Yax zrudl.

„Najdu si tě," pověděl Baine. „Tentokrát neutečeš, že ne?"

Oba se usmáli.

„Měl bych?" zamumlal zrzek a povytáhl obočí s piercingem; v duchu zanadával, co to právě vyslovil. Bez dalších slov zavrtěl hlavou jako Ne, neuteču, a Baine se ztratil — neprodíral se davem, lidé mu naopak průchod udělali automaticky.

Yax se uchechtl. Pak se s vážným výrazem otočil k parketu a hledal Cassandru.

Jakmile ji našel, byl docela kumšt se dostat přes ožralé mládeže bez systému pohybu, aniž by rozlil obsah plastových panáků.

Cass se rozzářila, když si bratra všimla.

„Na tebe, ségra."

Cassandra, krásná panenka, jeho sestra a milovaná rodina se usmála snad nejúpřímněji než kdy spatřil.

„Na tebe, bráško."