Loviště stříbra a popela (PŘEPIS)

6.2. Hon na štěně a sníh | Cade x Jakob

Jako by to bylo včera, kdy každé ráno vstával na policejní cvičiště, aby trénoval jak psy, tak i psovody.

Psy miloval a pečoval o ně s láskou, ovšem to samé o policistech říct nedalo – jen nesmyslně řvali po svých psech výrazy, z nichž se posadili na zadek a odmítali poslouchat rozhořčené pány.

Cade nato začal řvát po policistech, aby se probudili z jejich nepříjemných rán, že psi na to nejsou zvědaví.

Svým chováním přilákal i komisaře Davida a hlavně nově jmenovaného agenta s jeho přítelkyní – Alexandra Christiana Scaara a Marlie Jones.

Policista, kterému se říkalo Christian, viděl v Cadeovi Zarakovi parťáka, kterého také přizval na jednu misi, po níž však Christian zmizel všem ze života – svou lišáckou náturou se obětoval, aby poznal systém Podsvětí a zevnitř ho zničil.

Christian před svým odchodem však Cadea poprosil, jestli by se nepostaral o jeho ženu a budoucí děti.

Už ho nikdy neviděl.

Cade poté odešel od policie, protože neměl potřebu zůstávat, když všichni odcházeli. Už by nebylo nic při starém.

Ovšem jeho láska ke psům přetrvávala – a tak svým darem získal post majitele útulku. Původní majitel byl neznalý stařík, který o podnik neměl nijaký zájem, Cade to proto chtěl změnit.

Jakmile dostal formulář se jménem Yax Scaar, vzpomněl si na Christiana a nemyslel na odmítnutí.

Ochraň mé děti. Ochraň mou ženu.

S Marlie si rozuměl doteď, protože už tehdy ho fascinovala liščí omega svou chytrostí a inteligencí. Přestože byla několikrát zabáslá na policii kvůli problémům, i Christian v ní našel zalíbení.

Chránil je – snažil se splnit slib, aby však sám nebyl poražen společností – aby nikdo nepoznal, kým v minulosti byl.

Postřehl, jak bouchly dveře od auta před parkovacím místem u domu.

V duši se rozlomily všechny vzpomínky na minulost a jen se usmál budoucnosti, která přicházela – jeho druh, láska, partner, pro kterého by obětoval život.

Blonďák s dlouhými vlasy se zastavil ve dveřích, aby Cade zaregistroval jeho přítomnost, poněvadž byla alfa otočena zády.

Štíhlý muž věnoval podlaze pár tanečních kroků a zezadu Cadea objal.

Cade se usmál.

„Neusmívej se tak přitažlivě, jinak mě donutíš udělat něco, co se mi nebude líbit," zabručel Jakob.

Alfa se chraplavě rozesmála a odložila elektronickou cigaretu. Otočil hlavou, aby na svého druha pohlédl – jiskry v obou očích nešlo ignorovat.

Než se stal právoplatným šéfem útulku, setkal se s Jakobem – vlčí omegou, která propadla svému osudu na ulici, kdy si peníze vydělávala za pomocí toho, že svoje tělo poskytla kolemjdoucím pracháčům.

Z té vzpomínky se z Cadeovi hrudi vydralo mocné zavrčení.

„Zase vzpomínáš?" zeptal se ho šeptem zlatovlásek – ovšem Cade si vždy myslel, že má vlasy bílé – jako sníh.

Zpočátku se Jakob podobal Yaxovi – jako omega byl drzý, tvrdohlavý a téměř neschopný milovat. To se však změnilo, protože stačila Cadeova trpělivost, která zničila všechna vnitřní vězení a tlaky.

„Co je na tom špatného?" optal se tiše Cade.

Jakob se roztomile zamuchlal do Cadeova výklenku v rameni. Pevné mu sevřel svaly.