James Norrington se smrti nebojí. A když dorazí, dovolí jí, aby si ho bez boje vzala. Ale vesmír má jiné plány. Právě v té chvíli, kdy se vzdaluje a jeho poslední myšlenky se obracejí k ženě, která nikdy neopětovala jeho lásku, se James probouzí a z...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Na moři se James stal do jisté míry legendou, vysoký obdiv jeho podřízených často hraničí s uctíváním. S více než celoživotními zkušenostmi je nyní James ve své práci velmi dobrý. Bere kořist za kořistí, ví přesně, kde nepřítel bude a jak s ním bojovat. Gillette ho nazývá šamanem, když nejsou ve smíšené společnosti, a i když James jen vzdychne a mávne nad ním rukou, je nesporně rád, že je tak úspěšný.
Jsou samozřejmě případy, kdy čelí něčemu novému; nevrací se výhradně po svých stopách. Ale i tehdy se znalost dřívějších bitev a pohybů nepřátelských lodí nepochybně hodí. Jeden z francouzských kapitánů, které doprovází na brigu, mu u nohou chrlí slovo jasnovidec a stojí ho značné úsilí, aby se nesmál.
Později, když večeří se svými důstojníky, tak to udělá.
Poručík Toombs jej předvádí s poněkud nelichotivým francouzským přízvukem a poskakuje po kabině, paruku, kterou si jaksi vyrobil z pergamenu, má přiloženou k hlavě. ,,Ach, kapitáne Norreengtone, ale vy jste ten nejotrafnější ná-morr-šník!" Obličej má rudý od pití.
Gillette je v nebi, nadmíru potěšen tím, že Jamese pro jednou škádlí někdo jiný, a Theo, žehnej mu, se statečně snaží nespadnout ze židle. Jamese překvapuje, jak uvolněně se mezi těmito muži cítí. Ano, je to jejich velící důstojník a zítra se budou řídit jeho rozkazy do puntíku. Ale prozatím... jsou to jeho přátelé. A nemůže si pomoci a žasne nad tou změnou.
---
James si konečně našetřil dost na to, aby si mohl pořídit dům. A ne ledajaký dům, ale ten, který měl předtím. Možná je pošetilé dělat stejnou věc dvakrát, ale jemu se to líbí. Něco na tom je, když už člověk ví, jak se ve tmě orientovat. Kromě toho má skromné zahrady, několik volných ložnic a nádherný výhled na přístav.
Po nastěhování stráví večer přenášením knih ze své kanceláře v pevnosti do nové ve svém domě, nadšený, že má konečně pořádnou knihovnu. Uspořádá je podle autora, pak podle barvy, pak, stále nespokojen, je přeskupí podle výšky. Jedna ze služebných mu přinese čaj s drobným občerstvením a on se jí zeptá na jméno.
Začervená se a hluboce se ukloní. ,,Elsie, pane." Nemůže být o moc starší než Elizabeth.
,,Díky, Elsie," odpovídá a cítí se velkoryse a víc než trochu neporazitelně. ,,Doufám, že se vám tady bude líbit."
Než se vzpamatuje, zahihňá se a o to víc se červená. ,,Ano, pane. Děkuji, pane." Téměř vyletí z pokoje, ale James je příliš rozjařený, než aby se staral. Zase má knihovnu!
Zůstane vzhůru až do časných ranních hodin a jen v košili sleduje východ slunce. Vypadá to na další krásný den.
---
Přijde únor a s ním Willovy sedmnácté narozeniny.
James potká Willa ve Fort Charles, jako vždycky, ale tentokrát ho zastaví, než si sundá kabát.
,,Vlastně jsem, pane Turnere," pronese vážně, ,,dnes večer spíš myslel na něco jiného."
Will, přestože už není zdaleka tak vyzáblý jako kdysi, stále ještě dokáže vypadat neskutečně mladě, když se mu oči v šoku rozšíří. ,,Pane?"
---
„Něco jiného" se ukáže být soukromý salonek v The Bee and Bonnet, jedné z hezčích hospod ve městě. James přichází, najde Gilleta a Thea se sklenicemi, a než Willa představí, potřásá jim rukou s kroucením očí a přátelsky žertuje o jejich netrpělivosti.
Zřídkakdy viděl Turnera tak očividně nejistého, alespoň ne v poslední době, ale přesto mu přikazuje, aby si sedl. Objednává se další runda drinků a jedna z obsluhujících dívek přináší podnos s lákavě vonícími masíčky. V krátké době se k nim připojí Toombs a jeho mladší bratr Roger, mariňák, který byl právě převelen.
Roger je o dost hezčí než jeho bratr, na což Gillette rychle upozorňuje, a tak se s Toombsem trochu poperou přes stůl. James povytáhne obočí a se smíchem zvedne svou sklenku, nechce, aby mu skončila v klíně. Pokrčí rameny před Willem, který, i když ještě neřekl ani slovo, aniž by ho k tomu někdo vyzval, ho pobaveně pozoruje. Turner taky pokrčí rameny a dopije zbytek piva.
Později večer Theo vytáhne balíček karet, které má zřejmě vždy po ruce. James s tím mužem už přišel o víc než o pár liber.
,,Jdu po vás, poručíku," zazubí se Toombs a zvedne ruku. ,,Tentokrát ze mě nedostanete ani penci."
,,To proto, že jsi úplně švorc, ty blbče!" Theo zařve a všichni znovu vybuchnou smíchy.
James koutkem oka sleduje, jak Will dává Rogerovi pár tipů na hru, i když sázejí proti sobě. Obsluhující dívka se neohroženě vznáší na konci jejich stolu a vždy jim dolije sklenice. Gillette se u konce doutníku zašklebí, kývne směrem k nim a zamumlá si pro sebe: ,,Dost na to, aby se člověk úplně zapomněl, co, Jamie?"
James poznámku ignoruje a místo toho se Thea zeptá: ,,Tak jak to vypadá s tvým zasnoubením, Grovesi? Už přišla k rozumu?"
Theo stráví dalších patnáct minut básněním o své snoubence, v jednu chvíli dokonce vyleze na židli, aby zarecitoval verš na její počest, a dokonce i někteří další zákazníci houkají a chechtají se. Konečně sleze dolů, když po něm začnou házet jídlo.
,,Pelištejci," zabručí bez zloby.
Nakonec večer skončí a barman vyhodí zbývající zákazníky do měsícem osvětlené uličky. Gillette a Theo se rozloučili a odbelhali se pryč, opírajíce se jeden o druhého. Bratři Toombovi se krátce nato rozejdou a Roger slíbil, že Willa navštíví v kovárně, jakmile bude zase schopen chodit rovně. Will a James se loudají dál ulicí, až dorazí na křižovatku, kde se také musí rozdělit.
Will se zastaví, vystrčí ruku a v opilosti se lehce pohupuje. ,,Děkuji, pane. Bylo to překvapivě zábavné."
James ho vezme za ruku a pevně mu s ní potřese. „Není zač, ale... myslím, že je nejvyšší čas, abys mi říkal Jamesi. Koneckonců jsme přátelé."
Turner okamžitě vystřízliví a pátrá v Jamesově tváři po náznacích, že to byl žert. Když žádné nenašel, rozšklebí se a pustí Jamesovu ruku.
,,To jsme, že jo. No, v tom případě," přikývne sám pro sebe a pak nemotorně zasalutuje, ,,dobrou noc, Jamesi."
James pozdrav se smíchem opětuje. ,,Dobrou noc, Wille. Dojdi v pořádku domů."
Will se otočí a zamíří pryč, James udělá totéž a přes rameno dodatečně zavolá: ,,A všechno nejlepší k narozeninám!"
---
S příchodem léta je James poslán na obzvlášť dlouhou plavbu. Osm měsíců. Mluví se o tom, že to může být jeho poslední zkouška, než vedení rozhodne, že povýšení je na obzoru. Jamese to samozřejmě nepřekvapilo. Ale pamatuje si, že to byla nesnadná plavba, pamatuje si, že navzdory svému vítězství ztratil nepřijatelné množství mužů. Usoudil, že tentokrát dostane každého z nich domů k jejich rodinám.
Na Elizabethiných příštích narozeninách bude chybět, ale ona mu laskavě nabídne, že mu bude psát. Dokonce s otcem přijde do přístavu, aby se s ním rozloučila. Povzbuzuje ho pohled na její siluetu mávající na rozloučenou.
V dálce na kopci také zahlédne osamělou postavu s mečem v ruce.
