Příslib vykoupení ✔ | ⁿᵒʳʳⁱᵇᵉᵗʰ

10.1

N E P Ř Á T E L É ; P R V N Í  Č Á S T

Elizabeth nemohla mít větší radost ze svého „tajného zasnoubení" s Jamesem. Je pravda, že se jí tím sice nedostává panování nad hlavami svých vrstevníků z Port Royal, ale kompromis spočívá v tom, že každý okamžik, kdy je s ním, i když nikdy nejsou sami, jí připadá ukradený, každý okamžik očního kontaktu na veřejnosti nezákonný. Je to nadmíru vzrušující, jako by byla hrdinkou v nějakém pikantním románu. Možná by se měla zkrotit, ale tohle ji jen dělá odvážnější, horlivější posouvat hranice.

A to ona dělá. Elizabeth je nadšená tím, jak často jí James dovolí, aby se ho dotkla. Je to samozřejmě stále gentleman, nikdy by jí nedovolil, aby se ponižovala, ale pokaždé, když se jí podaří navázat fyzický kontakt, kterému se nevyhýbá, Elizabeth si zajistí vítězství. Věci jako proplétání jejích prstů mezi jeho, když si vedle sebe čtou v přijímacím pokoji, nebo opření se o jeho rameno, když procházejí zahradami, se staly běžnými.

Ale začala si také dovolovat mnohem riskantnější věci: přejede mu dlaní po rozloze ramen, když jde za ním, nebo ho šťouchne nohou pod jídelním stolem, někdy dokonce vyklouzne z boty, aby ho poškádlila. Může předstírat, že si toho nevšímá, ale ona vždycky zachytí, jak se mu při její pozornosti zachvějí nozdry, jak pevněji svírá vidličku, jako by se držel zpátky.

Cítí se mocná.

Vidět, jak moc ho to rozptýlí, se rychle stává její oblíbenou kratochvílí. A i když na její chování před ostatními nikdy nereaguje, jeho odplata v krátkých chvílích, kdy jsou sami, jí za tu těžce vybojovanou trpělivost stojí. Pokárá ji syčivými nadávkami a nenasytnými rty, vždy si dává pozor, aby jí nepomačkal oblečení nebo nerozcuchal vlasy, které začala nosit ve volnějších účesech, když je doma. Tím lépe se mu do nich zamotávají prsty.

Zjistí, že ho může snadno vyvést z rovnováhy pouhým kousnutím do rtu nebo dobře umístěným vědoucím úsměvem. Není absolutně schopen odvrátit zrak, když si začne hrát se zatoulaným pramenem vlasů. Vychutnává si chvíle, kdy ho přistihne, jak ji pozoruje, často udržuje oční kontakt, až je naprosto pohoršen a musí odvrátit zrak.

Není to však tak, že by byla jeho přítomností zcela nedotčena. Právě naopak, Elizabeth vyvádí z míry jeho vliv na ni. A sotva se jí dotkne! Její srdce dělá neustálé přemety, kdykoliv je nablízku, doslova jí chce vyskočit z hrudi, když ji polapí jeho smaragdové oči. Je tak důkladný ve svém studiu na dálku, že si nemůže pomoci, aby nepřemýšlela, o kolik pečlivější by mohl být zblízka. Tato spekulace je téměř bolestná.

Proto považuje své hravé trápení s ním za přiměřený trest.

Zpočátku velká část jejího štěstí pramenila z intenzity její úlevy. Když ji James málem povalil, když se vracela domů z nákupu, byla přirozeně překvapená, že ho vidí. Objevit se tak brzy po ránu bylo pozoruhodně nezvyklé a jeho žádost promluvit si s ní v soukromí ji naplnila panikou. Pokusila se o lehkomyslnost, ale on byl tak rozrušený, tak neklidný, že nemohla udělat nic jiného, než vyskočit a začít přecházet sem a tam.