James Norrington se smrti nebojí. A když dorazí, dovolí jí, aby si ho bez boje vzala. Ale vesmír má jiné plány. Právě v té chvíli, kdy se vzdaluje a jeho poslední myšlenky se obracejí k ženě, která nikdy neopětovala jeho lásku, se James probouzí a z...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Je to stejný ostrov, samozřejmě že je. James osobně je v přední části prvního záchranného člunu vyslaného na břeh. Pro velícího důstojníka možná netradiční, ale když je člun spuštěn a James sleduje guvernéra, jak přechází po palubě, ví, že neexistuje nic, co by ho od Elizabeth ještě na okamžik zadrželo.
Nad dunami se objeví postava, jak veslují k pevnině. Sparrow, bosý v písku. James slyší, jak Theo vedle něj syčí a pokládá mu ruku na rameno. ,,Klid, člověče."
Měl by se řídit vlastní radou. Sám je nervózní.
Pak ji zahlédne, jak bíle a zlatě září v neúprosném slunci. James ani nečeká, až někdo jiný vytáhne člun na pláž, za pár vteřin skočí přes bok a boty s cáknutím dopadají do vody.
Když se blíží, vyvalí přimhouřené oči a její vážné zamračení se uvolní. „Jamesi!“
Rozběhne se do sprintu.
A on také, proběhne přímo kolem němého piráta, do její náruče, chytí ji kolem pasu, když mu zaboří obličej do hrudi. Ví, že se mu třesou ruce, když ji hladí po vlasech, přitiskne si ji k sobě, ale třese se i ona, prsty zaťaté do zadní části kabátu. James ztrácí přehled o tom, jak dlouho tak zůstávají, oči se mu zavřely, jakmile jí položil bradu na temeno hlavy, ale ona se zakloní a podívá se na něj, slzy jí potřísní tváře, jak její rysy zdobí zářivý úsměv.
,,Věděla jsem, že mě najdete, Jamesi."
Pak ji políbí před svými námořníky, před Sparrowem, před celým světem. V této chvíli je mu znovu připomenuto, že ona je to jediné, na čem záleží, a zbytek, celá zeměkoule a všichni na ní, můžou jít k čertu.
Je jeho. A on je její.
Vždycky byl její.
Elizabeth má popraskané rty, ale o nic méně sladké. Přitulí se k jeho nosu a usměje se na jeho ústa: ,,Myslela jsem, že jste mrtvý. Myslela jsem, že vás zabili."
Pak se odtáhne a čelo se jí svraští starostí. ,,Postřelili vás."
Přikývne a pokusně zakrouží zraněným ramenem. Bolí to, ale tím nejlepším způsobem. Znamená to, že je naživu. A tohle... ona, tady v jeho náručí... je skutečná. ,,Ano. I když následný pád napáchal větší škody."
Její oči se mihnou kolem něj a on se ohlédne a zjistí, že jeho očividně rozpačitá posádka se dívá všude, jen ne na ně. Sparrow si však mohl klidně přitáhnout židli a na muže, na nějž mají namířenou zbraň, se tváří až příliš pobaveně.
,,Jamesi." Otočí se a zjistí, že její tvář nabyla strašidelného vzhledu. Polkne. ,,Mají Willa."
Samozřejmě, že ano, ale James ji stejně nechá domluvit.
