James Norrington se smrti nebojí. A když dorazí, dovolí jí, aby si ho bez boje vzala. Ale vesmír má jiné plány. Právě v té chvíli, kdy se vzdaluje a jeho poslední myšlenky se obracejí k ženě, která nikdy neopětovala jeho lásku, se James probouzí a z...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Má ohromující intuice, pokud jde o ženy, mi říká, že tě něco trápí."
Elizbeth shlíží ze svého bidýlka na schodech Černé perly, víc než trochu podrážděná a vůbec ne nadšená z toho, že ji někdo sleduje, dokonce ani Jack. Hlavně Jack. ,,Na to jsi přišel sám, co?"
Přívětivě se opře o schod a vrhne na ni pokřivený úsměv. ,,Připouštím, že ta... hádka s bývalým komodorem mohla naznačit něco o tvém celkovém rozpoložení."
Povzdechne si a začne slézat dolů. ,,Nemůžu uvěřit, že mě sledoval."
,,Nemůžeš?" Jackův tón je skoro škádlivý a ona po něm střelí varovným pohledem, proti kterému zvedne ruce, aby se vzdal. ,,Chci říct, samozřejmě. Ano. Jak by mohl?"
Sparrow vytáhne z kapsy láhev a podá jí ji, aniž by se napřed napil, což je gesto tak velkodušné, že se jí za to skoro líbí. Elizabeth se zhluboka napije a okamžitě začne kašlat, jak jí tekutina hoří v krku. ,,To není rum," vydechne.
,,Whisky." Jack sebou trhne, když na něj přijde řada. ,,Vím, že ti nemám dávat rum." Uchechtne se vlastnímu vtipu, zavře láhev a zastrčí ji.
Oba stojí bok po boku a poslouchají skřípění lodi, jak nad nimi racci vřískají. Elizabeth riskuje, že si Jacka koutkem oka prohlédne. Zírá na měsíc s tak spokojeným výrazem, jaký na jeho tváři nikdy neviděla. Myslí si, že v této chvíli by mohla považovat piráta za známého, kterého stojí za to mít. Možná dokonce za přítele.
Pak to zkazí tím, že otevře ústa, aby promluvil.
,,Nemyslíš si, že je to trik, že ne? Chci říct, že tvůj bývalý snoubenec není zrovna známý svým soucitem k našemu druhu."
Náš druh? Jak troufalé, Jacku. ,,Vážně? Ušetřil tvůj život víc než jednou."
Jack se na ni pak opravdu podívá, očima vypočítavě přejede její postavu. Elizabeth pod jeho drobnohledem odmítá byť jen ucuknout. Zdá se, že je spokojen se vším, co najde, protože nasadí dráždivě vědoucí úsměv. ,,Nedělám si iluze, že to udělal pro mě, lásko."
Elizabeth se zamračí. Nechce se o tom bavit s Jackem, ale slova z ní vyklouznou dřív, než ji napadne je zarazit. Je to jen další věc, kterou proti ní může použít. Další důvod, proč je lepší než ona. ,,Nikdy mi to neodpustí," dodá zachmuřeně. A teď musí nést jeho zklamání osobně. Kdyby nebyla tak naštvaná, mohla by plakat.
,,Ale chceš, aby to udělal?"
Její pohled zabloudí k Sparrowově rozšklebené tváři. Snaží se ji navnadit? ,,Na čí straně vlastně jsi?"
Jack se zasměje, korálky ve vlasech mu cvakají, jak vrtí hlavou. „Nejsem na ničí straně, Lízinko.“ Pak zvážní, rty našpulené. ,,Až na milého Williama." Ukáže ke kompasu, který si přivázala k opasku s mečem. Jeho kompas. Ten, který má člověka dovést k tomu, po čem na tomto světě touží nejvíc.
