James Norrington se smrti nebojí. A když dorazí, dovolí jí, aby si ho bez boje vzala. Ale vesmír má jiné plány. Právě v té chvíli, kdy se vzdaluje a jeho poslední myšlenky se obracejí k ženě, která nikdy neopětovala jeho lásku, se James probouzí a z...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Ani nevím, kde začít."
Tato odpověď ji poněkud odzbrojuje, i když to nebylo jeho cílem. Vede ho ke dvěma dřevěným židlím u velkého centrálního stolu. ,,Začátek by byl dobrý, nemyslíš?"
Začátek.
Začátek byl také konec.
,,Zemřel jsem. Probodli mi srdce mečem. Tohle je podruhé, co žiju svůj život, Elizabeth."
Elizabeth se zaboří do jednoho z křesel a pozorně poslouchá, jak recituje svou minulost jako naučený text, téměř se nehýbe, obličej nečitelný. Jakmile začne, James zjistí, že se mu jeho příběh valí ze rtů jakoby sám od sebe, dychtící po tom, aby ho někdo vyprávěl. A i když se děsí toho, co by to mohlo změnit, je téměř úlevou konečně se očistit od svých neskutečných tajemství.
,,Znali jsme se už dřív, i když zdaleka ne tak dobře. V některých ohledech byly věci do značné míry stejné. Potkal jsem tebe i tvého otce na cestě z Anglie. Celý výlet jsi strávila tím, že ses mu pletla pod nohy... tedy dokud jsi ve vodě neobjevila toho chlapce. Po vylodění jsem vás vídal jen zřídka, a i kdybych vás viděl, sotva bych si toho všiml. Soustředil jsem se víc na svou kariéru než na cokoli jiného, neměl jsem čas na takové lehkovážnosti jako smysluplnou společnost a trvalé citové vazby.
Guvernér se o mě ale pořád zajímal. I když za nic na světě jsem ještě nepochopil proč. Po tvém debutu se projevily jeho záměry, stejně jako tvoje poněkud ojedinělé půvaby. Čím více času jsem strávil ve tvé přítomnosti, tím více jsem byl svědkem tvého ducha, tvého rozmaru, tvého nebojácného odhodlání nebýt ničím jiným než tebou. Zaujalo mě to. A pak jsem byl okouzlen. A pak... beznadějně, bezmocně zamilovaný.
Ale tys byla nad mým postavením. Kdybych měl nějakou naději, že ti dám pořádnou nabídku, musely by se udělat změny. Strávil jsem následující roky neúnavnou prací, šplháním po žebříčku, odhodlán stát se mužem, který by si tě zasloužil. A jednou jsem si myslel, že ano... dvořil jsem se tvému otci. To byla moje první chyba. V době, kdy jsem dal najevo své úmysly, už jsi své srdce dala někomu jinému. Kovářovu učni.
Moje druhá chyba byla, že jsem věřil, že časem změním tvůj názor. Myslel jsem, že kdybychom se vzali, kdybych si jen mohl zajistit tvou pozornost, měl bych všechen čas na světě, abych ti ukázal hloubku svého obdivu. Možná se to tak mohlo i stát... ale...
Spadla jsi z hradeb, přímo uprostřed mého nevýrazného návrhu. Jack Sparrow tě vytáhl z moře a já ho nechal zatknout. Černá perla vyplenila Port Royal. Unesli tě a Turner šel za tebou, vytáhl Sparrowa z cely a zmocnil se Interceptoru. To bylo až neskutečně podobné. Ale když jsem sledoval tvůj signál a našel tebe a Sparrowa na tom ostrově, všechno bylo jinak.
